(1860–1943)

Nenalezl jsem smysl života,

svého já příčinu...

Zjevila se mi vždy jen nicota,

stín skrytý ve stínu.

Moje já vždy je křehká bublinka,

náhodou stvořená,

jako vzdech, jako sladká vzpomínka

hořkostí zničená.

Proč motala se v proudu vesmírném?

Kam spěla s vlnami?

Nač setrvala …