Chůvo, zpívej mi. Já pranic nechci

o světě znát.

Trpím, a myslím-li, zoufám si k smrti.

Chci jenom spát.

Spánkem, v němž duši stihne zapomnění,

dát se zkolébat,

kéž se tvá píseň zvolna v ticho změní

a bez snů mohu spát.

Jako kopretiny – má­-nemá lístky drtím –

své …