Jsme ponořováni,
jsme omýváni vodami potopy,
jsme máčeni
až na kůži srdce.
Touha po krajině
na této straně hranice slz
není k ničemu,
touha po rozkvetlém jaru,
touha zůstat ušetřen,
není k ničemu.
K něčemu je prosba,
aby při východu slunce holubice
přinesla snítku olivovníku.
Aby …
