Na konci padesátých let přišel Robert Kalivoda s interpretací husitství vycházející z nového čtení Friedricha Engelse. I když současné historické bádání toto pojetí nerozvíjí, Kalivodovy práce se dočkaly překladů i určitého mezinárodního ohlasu, zvláště pak v obou částech rozděleného Německa.

Přístup k biografiím historiků bývá v praxi dvojí: první bychom mohli označit jako hagiografický. Druhý, téměř opozitní přístup představuje hyperkritická reflexe jejich života …

Už název knihy Věčný přepych napovídá, že její základní myšlenka vychází z teze o dlouhém trvání. Nepříliš rozsáhlý esej samozřejmě není empirickou …

Zní to možná paradoxně, ale poslední dobou mám pocit, že knih víc a víc ubývá a jejich místo zaplňuje potištěný papír, jenž je rozhodně zbožím, nikoli však literaturou. Snad je to tím, že se snažím číst téměř všechno, alespoň co se historické literatury týče. Momentálně jsem plný …