moc děkuju za odkaz! na zpětný úder se budu těšit, protože takováto sebeapologie si ho zaslouží. nevím, proč si to bere pan Černý tak strašně osobně. a proč to tak strašně osobně vykládá. spor akademismu s lidovostí to je, ne spor dvou překladatelů. proč tolik opovrhovat přesností?

a ještě: to jste si vážně nikdo nevšiml, že Jiří Starý se o Kozákově knize ANI SLOVEM nezmiňuje? že hodnotí skutečně jen kvalitu Černého překladu?

Taky děkuju za odkaz! Četla jsem ale nejspíš něco jiného než „šmarjá“, protože jak to vidím já, Černý rozhodně nepůsobí, že si Starého názor bere osobně, i když by asi měl. Naopak argumentuje kultivovaně a k věci. Nesouhlasím s tím, že jde o spor akademismu s lidovostí. Černý je akademický až až. Všiml si někdo, že jeho překlad obsahuje úvodní studii a spoustu příloh a poznámek? Přesný je taky. Pouze tam, kde je to na úkor srozumitelnosti, přichází s vhodnějším řešením. Od zpětného úderu si moc neslibuju, nejspíš zase půjde o uštěpačný soud, který to podstatné nepostihne.

podle mě se černý ukázal jako formát, čekal bych, že na hulvátský útok jiřího starého odpoví stejně nevhodně, ale zachoval si tvář, a to jeho reakci dělá ještě přesvědčivější

Útok pana Starého považuju za schválnost, ne za kritiku hodnou vysokoškolského učitele. Reakce pana Černého se mi líbí.

Tak pro pořádek ještě reakci CJL/OP z čísla 5; kdo má oči k vidění, viz a nekrm trolly:

Ad Levý na skřipci (A2 č. 2/2010)

K fundovanému rozboru Jiřího Starého, autora recenze Ságy o Hervör, se nehodláme vyjadřovat. Nelze však nechat bez povšimnutí jeho nevybíravá slova na adresu Obce překladatelů a jí pořádané Překladatelské soutěže Jiřího Levého. Soutěž se vypisuje každoročně pro začínající překladatele (na rozdíl od Ceny Josefa Jungmanna). Porota a posuzovatelé mají k dispozici anonymní úryvek (v kategorii poezie 150–200 veršů) a hodnotí předloženou ukázku právě z hlediska úrovně začátečníků. Ta bývá v kategorii poezie tradičně spíše nižší a porota mnohdy stojí před rozhodnutím, zda nějakou cenu vůbec udělit. Posuzovatel soutěžního příspěvku hodnotí kvalitu překladu, náročnost a záslužnost počinu – nejinak tomu bylo i v tomto případě. Ujišťujeme recenzenta, že se porota nahlédnout do originálu rozhodně namáhala.
Nemůže být ani řeči o tom, že by porota hodnotila knižní překlad. (Tento omyl je ostatně patrný i v doprovodné recenzi Kateřiny Ratajové. Možná by namísto okázalého pohrdání Obcí překladatelů neškodilo alespoň rámcově se seznámit s její činností.) O chystané knižní podobě Ságy porota neměla tušení, a jestliže celý překlad včetně soutěžní ukázky vyšel posléze knižně v nezredigované podobě, nezbývá než toho litovat.

Ladislav Šenkyřík, Jarka Vrbová, Obec překladatelů

Do třetice a naposledy v této diskusi. Vážený pane, cíleně matete čtenáře. Nic z toho, co uvádíte, jsem tak nezformuloval. Pokud jste má vysvětlení nepochopil, stačilo napsat a já bych Vám to podal jinak. Je zřejmé, že naprosto nechápete rozdíl mezi konformním a adaptačním překladem a kdy je možné se k tomu či onomu uchýlit. Úprava jmen, pokud je to funkční, je v překladu běžnou věcí. Vy ale máte problém s něčím jiným než s vlastním překladem, jinak byste na mou mailovou odpověď také odpověděl mailem. Nu což, lidé jsou různí.

nejdriv by to mel makonj precist a pak komentovat, vzdyt nevi o cem mluvi

já bych velmi ráda slyšela, jaký je rozdíl mezi konformním a adaptačním překladem a jaké situace tudíž k tak podivuhodnému změnění jména překladatele opravňují! prosím mr. Blacka, aby se neurážel a nedistancoval a raději své čtenáře poučil.

Dobrý den, jak jsem již uvedl ve svém prvním vstupu do této diskuse (a doufal jsem, že i posledním), všechny případné dotazy stran jednotlivostí překladu rád obratem zodpovím, jakmile budu osloven mailem. To stále platí. Jde o to, že některé odpovědi si patrně vyžádají rozsáhlejší komentář. Jinak jste si jistě všiml, že třetí z Vašich otázek již za mě zodpověděl pan Zdeněk Vácha. S pozdravem Miroslav Černý

Pane Černý, já mám doma obě knihy a řekl bych asi toto: vaše verze pro mě představuje živé literární dílo, kdežto překlad z nakladatelství Herrman je sice možná filologicky přesný, ale jinak zcela nestravitelný text. Nenechte se odradit, z recenze pana Starého je až moc cítit zhrzenost, že jste akademikům fušoval do řemesla a vypálil jim rybník - to se v Česku neodpouští. Fandím vám a těším se na vaše další překlady!

Stejně ten Skřipec dostanete, takže se s tím místo marných obhajob zkuste raději smířit.

Těm, co si přečetli celý překlad, je jasné, že z nějakého důvodu recenzent čtenáře klame nebo zneužívá marginálií, které na celkové vyznění překladu nemají žádný vliv. To podstatné vědomě zamlčuje. Černého sága patří mezi nejlepší a nejzajímavější překlady, co loni vyšly.

S tim presne souhlasim. Cetl jsem a rozhodne doporucuji, je to paradni cteni. Jestli nekdo pise neco o skripci, tak je totalne mimo. Vyslo teda loni par prekladu, kterym by slusel. Ale Cerneho Saga si zaslouzi rozhodne kladna oceneni. Jestli nekdo neco ma, tak je to jeho osobni urazena jesitnost ne objektivni pohled.

No jasně, ta poznámka o Skřipci byla úplně mimo. Anticenu Skřipec dostávají skutečné průšvihy od rádobypřekladatelů, kteří neumí ani pořádně česky. To skutečně není případ této knihy.

souhlasim se zdenkem v. a dominikem r., je to kvalitni preklad, moderni

Rikate, ze si to vsechno dokazete obhajit, tak bych se teda na jednu vec primo zeptal, totiz na ta jmena. Tam kde ma Kozak 'Sipovy Odd', vy rikate 'Pavouk Sipak'. Ja se koukal na internet a v anglictine se ten hrdina menuje Arrow-Odd. Ja teda nevim, ale jestli je to na severu opravdu tak znamy hrdina, tak byste asi jeho jmeno nemel takhle menit. Nebo to Odd znamena pavouk?

To same mate s tim Ragnarem. Kdyz jeho prijmi zmenite na 'Chlupata zadnice', tak z delate z hrdiny komickou figurku a to se mi nelibi!

A potom jeste bych chtel do tretice vedet, z ceho jste to teda vlastne opravdu prekladal: z originalu a nebo z anglickeho prekladu?

V knize je jasně uvedeno, že překlad byl pořízen z Tolkienovy islandsko-anglické edice.

Reaguji konkrétně na tuto reakci, i když by si nějakou odpověď a další diskusi zasloužily i ty ostatní.
Ale chtěla bych vědět něco bližšího o tom, jak vnímáte tu kvalitu poezie - myslím, že překlad poezie není libovolný překlad dbající jen na čtivost, na druhou stranu ani jen na přesnost, ale především jej nelze brát odděleně od formálních pravidel, která tvoří ten originál. Pochopitelně od běžného čtenáře nikdo nechce, aby se vyznal ve staroseverských metrech, ale bez jejich dodržování lze těžko hodnotit překlad. Uvítám také jakékoli příklady a konkrétní ukázky.

Shodou okolností mám to staroseverské číslo Plavu, kam jste také přispěla, a Hádanky jsou jeden velký příklad. Pěkně tam jde vidět, jak se oba překladatelé věrně drží významu originálu (jsou obsahově přesní), jak se snaží a většinou úspěšně o aliteraci a keningy (jsou formálně přesní), ale přesto jenom překlad funguje dobře v češtině. Hádejte který? Stačí si to přečíst nahlas. A úplně nejlíp to jde vidět na té bitvě mezi Góty a Huny, ten rozdíl mezi filologicky přesnou doslovností a filologicky přesným přebásněním. Poezie se, s prominutím, rovná báseň, ne "slovo od slova". A to ať už jde o starosevrskou poezii nebo jakoukoli jinou.

Co jsem si mohl všimnout, tak autor recenze na textech nic průkazného nedokládá. Ono to bez celku ani moc dobře nejde. Navíc mi jeho překlady nepřijdou vůbec lepší. Stačí porovnat jeho "nechť Ódin nechá oštěpu letět" vs. Černého "Ódinův oštěp nechť přesné má oči". V obou případech stejný význam, v případě druhém působivější, a jak to vidím já, i básnicky hodnotnější obraz.

Tak si měl napsat vlastní ságu a ne se ji snažit vylepšovat.

Osobně vnímám poměrně velký rozdíl mezi Odinovým oštěpem kterému Gizur přeje bystré oči a Gizurovým oštěpem, který má Odin nechat letět. Pokud se, v zájmu působivosti básnického obrazu dozvím, že se hází úplně něčím jiným než v originále, pak už překladatel asi trochu přestřelil...