Vladimír Novotný je výsostným odborníkem nejen na literaturu, ale i na tak citlivou oblast, jakou je kulturní politika státu. K jeho renomé přispívá jeho dlouholeté působení v disentu v období totality a redigování několika samizdatových edic. Doporučuji udělat s ním obsáhlý rozhovor.

Stát by měl mladým umělcům snášet modré z nebe. Financovat jim exkluzívní tvůrčí pobyty u moře, poskytovat jim dlouhodobá zahraniční stipendia a granty, rozmazlovat je a privilegovat je před ostatními vrstvami obyvatelstva. Chránit je před nepříznivými vlivy obyčejného života a nenutit je ptát se po jeho smyslu. Odměnou za to by mladí umělci dál produkovali to, co nyní produkují - nicneříkající a bezcenné sračky. Nepletli by se do politiky a neohrožovali by kterýkoli vládnoucí režim. Osud umělců by byl v rukou státu, osud státu by závisel na komfortu umělců.