Promiňte, mínila jsem jimi úhybné manévry, které lze dokonce třídit podle třicet let staré typologie německé lingvistky Marlis Hellinger. Vybízela jsem jazykovědnou obec ke spolupráci na tvorbě doporučení pro nesexistický jazyk vícekrát; naposledy v březnu t.r., kdy můj dopis obdrželo 14 vedoucích bohemistických pracovišť v celé ČR. Nabídka trvá.

Pane Bílku, tak jako sexuální výchova není pouze (dovolím si vazbu s předložkou o) o zavádění tamponu do vaginy a Mikeš není pouze o cizostním prvku, nýbrž o letité diskriminaci romského entika, která pronikla do pohádek, nejsou naše jazyková doporučení už vůbec o jazykovém inženýrství. Ministerstvo nic nevymycuje a nic nevnucuje, jen podporuje vnímavost vůči jazykové diskriminaci. Kdybyste byl býval do textu nahlédl, byl byste zjistil, že nejde o rod hlavního města a podobné nesmysly, nýbrž o vyvážené označování žen ve veřejné sféře. Je hrubým, jakkoli tržně zajímavým zjednodušením smyslu věci, píšete-li, že řešíme genderovou kulturu projevu důsledným používáním lomítek. Prosím, přečtěte si text. Budeme Vám vděčny za seriózní lingvistickou analýzu.

Myslím, že tohle s tzv. politickou korektností moc nesouvisí. Odpověď MŠMT mě nijak hrozná nepřijde a většina lidí ji stejně nečetla.
Spíš jde o to, že lidé jsou nadržení si "zanadávat na cikány" (případně s různou intenzitou i na feministky, ekology, homosexuály a bůh ví co). V tomhle jim jdou naše "seriozní" média na ruku a problém pěkně načančají a naservírují. Je to spíš taková všelidová masturbace.

Je mi 13 let a od mámy jsem si nedávno půjčila knihu J. Seiferta: Všecky krásy světa. Byla fakt hustá, ta kniha ale... p. Seifert mě zklamal. V knize popisoval jak se zbavil svého psa Ferdiše (přivázal ho k pultíku telef. budky a utekl...jako malý Jarda) a taky si myslím, že to byl erotoman, skoro na každé stránce musel psát o nějaké ženě. Měl štěstí, že v jeho době neexistovali ochránci zvířat.