Problémem je právě ona slepá důvěra Václava Havla v "činitel, o kterém nikdo nemůže pochybovat". Nekritická víra v čirý altruismus zahraniční politiky Spojených států amerických by mohla být projevem naivity, kdyby k ní nedocházelo u člověka kdysi tak odvážného a kriticky zaměřeného.
Panu Paňásovi bych zároveň doporučil doplnit si informace o průběhu jednání v Rambouillet, o činnosti UCK v 90. letech či o aktuální situaci na Kosovu. Shrnout problematiku ex-jugoslávských válek do jedné věty se zatím zjevně ještě nikomu nepodařilo.

dekuji za kontext, jenz mozna skutecne mnozi zapomneli. snad jeste lepe je ale nyni na uvedene citaci videt o jak nestastny vyrok slo a pri pohledu na nasledne obnovovani rozbombardovaneho uzemi i o jak velkou nepravdu...

No, možná by stálo zato, v rámci objektivity, se ještě zeptat kosovských albánců, co si o tom bombardování myslí...

Kosovo je teritorium velmocenskeho sporu o to, kdo tam bude tezit dosud nedotcene zasoby nerostneho bohatstvi. Manganovych rud a dalsich surovin. Slovansko - albanska vzajemna nechut anebo zas americke bdeni nad lidskymi pravy jsou jen pridruzena PODRUZNA hlediska.

Díky JP za citát. Je to vlastně zajímavé a frustrující, jak jsou tyto slova měněna.

1. neexistuje humanitární bombardování, ale bombardování jehož POVAHA je humanitární. Vypadá to, že i v původnějším zdroji z Le Monde je použit obrat "Leur caractère est exclusivement humanitaire". Autor cituje blbě.

2. "nejsou vyvolány hmotným zájmem" - tady bych už konečně rád věděl, co hmotného tím kdo získal. Lze být samozřejmě marxistou a jednoduše tvrdit, že vše je v posledku hmotný zájem. Ovšem potíž je tom, že tento "marxistický" postoj nelze vyvrátit, jde spíš než o fakta, o článek víry. Pavel Ctibor - materialistický blábol malých lidí.

3. Kritikové dělají chybu, pokud "humanitární" chápou jako synonymum dobrého. Z textu se zdá, že to neznamená nic více, než že bylo motivováno "lidskými právy" a "principy". Lze vést spor o odekvátnost užití pojmu - není mi jasné jak by se lišil text: "nálety, bomby, nejsou vyvolány hmotným zájmem. To, co je zde ve hře, jsou principy, lidská práva, jimž je dána taková priorita, která překračuje i státní suverenitu."

Lze vést válku kvůli principům?

On totiž v posledku možná vadí Havlův idealismus se kterým nadřazuje bytí nad konkrétní lidský život. Je to dost tvrdý postoj, ale zase nelze popřít, že se jím neřídil a měl tedy právo jej požadovat po jiných.

"budoucnost 21. století je založena na citlivosti kanárků v sociálním mikročipu" - to je jen líbivý žvást. Co když se nakonec v Arabském světě zrodí IDEALISTICKÉ hnutí, které si získá lidi právě ochotou se obětovat vůči celku?

Ach jo ten dvojí zápor: "zase nelze popřít, že se jím neřídil," myslím, že jsem to měl napsat jednodušeji.