Současný neomarxismus, zdá se, si hledá nové společenské pozice a snaží se dialekticky překonat problematickou domu 50. let, aby nalezl a opodstatnil svou současnost i budoucnost v kladných rysech, které ona doba a onen systém přinesly. Černobílé vidění minulosti skutečně uzavírá a blokuje i utváření současnosti a schematizuje určité postoje nejen tzv.neokonzervatistů ale i samotných socialistů (potažmo komunistů) do stavu absurdit, ale...kde jsou záruky obnovovaného marxismu v tom, že nebude následovat nečisté cesty svého historického směřování? Jmenujte mi jedninou zemi na světě, kde společenskou realizací marxismu vznikl ne přímo "ráj na zemi", ale alespoň něco konstruktivního a stabilního, co by se dostalo za onen donekonečna proklamovaný hodnotový transformační "mezičas", který legitimizuje jakékoliv násilí proti oponentům (od slovních výpadů, kulturních revolucí, po fyzickou likvidaci)? Stačí mi jediný příklad státu, kde dnes takovýto režim v čisté podobě zdárně funguje. Děkuji