ROMAN TÝC SICE SÁM PRODÁVÁ SVÉ UMĚNÍ DO REKLAMY (A TO ZROVNA TAKOVÝM FÉROVÝM FIRMÁM JAKO JE NIKE NEBO NÁŠ ČEZ), PŘESTO MU TO NEBRÁNÍ V TOM OTVÍRAT SI HUBU NA JIŘÍHO DAVIDA, KTERÝ SE PODLE NĚJ ZAPRODAL. TO JE OPRAVDU VRCHOL HLOUPOSTI.
.....
Roman Týc: Kupte si umělce
Reflex
Včera jsem šel, ne náhodou, kolem Kafkova náměstí, kde jsem viděl scénu, a ta mě pronásledovala ještě několik hodin poté. Velký, rudý pes, slyšící na jméno Vodafone, tam "šukal" malého, šedého, pražského krysaříka, který se rozhlížel, a s výrazem křečovité blaženosti dával najevo, že takhle je to v pořádku, že takhle se mu to líbí.
Stejně tak jako není úplně šťastné rozhodnutí vstupovat do čísi manželské hádky, tak podobně nešťastné je vstupovat do cizího kšeftu. A bohužel, socha Jiřího Davida není ničím víc než pouhým kšeftem, dohodou, realizovanou zakázkou. Pokud pro zjednodušení použiji základní rozdělení umění na volné a užité, tak "klíčová socha" splňuje všechny předpoklady pro to, být tím dobrým, užitým uměním, a především výtečným výsledkem dlouhodobé reklamní kampaně s jasným cílem oslovit co největší množství potenciálních, ale i stálých klientů. Prožíváme novou diktaturu, diktaturu moci peněz. Pokud máte neomezeně prostředků jako telekomunikační společnosti, můžete si nejen koupit pro svoji reklamní kampaň profesora vysoké školy, ale koupíte si i jeho podvědomí a to považuji za nejnebezpečnější. Nevím, kolik sebereflexe je schopen Jiří David v sobě nalézt a veřejně se doznat k tomu, že se stal obětí nadnárodního molochu, ale pokud tak neučiní a nadále bude vystupovat s tím, že je v pořádku realizovat zakázky a prezentovat je jako volnou tvorbu, můžeme se v budoucnu dočkat toho, že nejen jeho studenti budou vystavovat svoje komerční kšeftíky v galeriích. A když tak nad tím přemýšlím, neděje se tak už náhodou?
.....