VÝZVA K ÚČASTI OŽIVTE SI BARÁK

Kulturní čtrnáctideník A2 vyzývá umělce k účasti na umělecké akci, jejímž cílem bude upozornit na špatný stav památkově chráněných domů a způsob, jakým je v současnosti řešena problematika ochrany chátrajících objektů, ponechaných svými majiteli na pospas.

Prostřednictvím série projekcí na vybrané památkově chráněné objekty v centru Prahy bychom rádi přispěli k oživení diskuse na toto téma.

K dispozici máme 1 - 3 ks výkonných videoprojektorů používaných při videomappingu. Bude možné zajistit technické provedení videomappingu (projekční technika umožňující vychýlení obrazu a jeho vytvarování do libovolné plochy prostřednictvím tzv. masky, detailně kopírující obrysy daných objektů). Je možné pracovat s barevnými plochami, (pohyblivým) obrazem, ale i se zvukem a světly. 

Využití techniky videomappingu ale není podmínkou!

Projekce budou doplněny informacemi o konkrétních objektech.
Je možné volit z těchto pražských ohrožených budov:

- činžovní dům Na Kocandě, Křižovnická 71/14, Praha 1 - Staré Město
- Palác Wimmerův (U Zlatého kola), Rytířská 402/5, Praha 1 - Staré Město
- Měšťanský dům U Zlatého kapra, Thunovská 181/16, Praha 1 - Malá Strana
- Činžovní dům s městskými parními lázněmi, Na Slupi 434/8, Praha 2 - Nové Město
- Nádraží Vyšehrad, Svobodova 86, Praha 2 - Vyšehrad
- Usedlost Cibulka, U Cibulky 118, Praha 5 - Košíře
- Činžovní dům, Dukelských hrdinů 522/28, Praha 7 - Holešovice

Projekce se uskuteční v průběhu pěti večerů v první polovině května 2012.

Kdo máte zájem se zúčastnit, pošlete prosím do 25. 2. 2012 Váš návrh projekce na vybranou budovu, z nějž bude jasné (audio)vizuální pojetí i technické řešení.
O výsledcích výběru (prováděného týmem Kulturního čtrnáctideníku A2) budou tvůrci informováni do 1. 3. 2012.

Autoři projektů vybraných k realizaci budou oceněni (výše honoráře bude určena podle získaných grantových prostředků), bude zajištěno jejich technické řešení (viz. výše).

S návrhy a dotazy se prosím obracejte na:

Projekt Oživte si barák je financován nadací Open Society Fund Praha.

 

A2 představila na festivalu 4+4 dny v pohybu ve dnech 15. – 22. října 2011 interaktivní instalaci Oživte si svůj barák. Návštěvníci se díky ní mohli nejen seznámit s osudy tří desítek dlouhodobě opuštěných a chátrající památek v Praze, ale také na mapě znázornit ty objekty, které by si podle jejich názoru zasloužily oživit.

Na instalaci navázala 21. října přednáška s diskusí na téma Ohrožené a opuštěné budovy. Zúčastnili se jí jako panelisté ing. arch. Ondřej Šefců – náměstek pro památkovou péči (NPÚ, územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze), Martin Veselý - Praguewatch.cz, Petr Lešek - Projektil Architekti, člen iniciativy Za Novou Prahu, Punx23 - zástupce squatterských iniciativ. A2 se chce tématu i nadále věnovat a připravuje multimediální show ve veřejném prostoru, která by vdechla život vybraným objektům. O akci vás budeme včas informovat. Vaše tipy na vhodné objekty k oživení uvítáme na adrese: .

V památkově chráněném centru metropole, které je mimo jiné na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, se nacházejí desítky ohrožených a opuštěných budov, o které se jejich majitelé dlouhodobě nestarají, či je přímo úmyslně nechávají chátrat. Dosavadní postup úřadů vůči vlastníkům je nedostatečný a neefektivní.

Desítky objektů v širším centru Prahy byly v minulosti prodány, často pod cenou a subjektům s nejasnou majetkovou strukturou, či domácím realitním spekulantům. Tyto objekty zůstávají neobsazené, chátrají a v mnoha případech existuje podezření, že se vlastník snaží dosáhnout takového stavu objektu, který umožní jeho demolici a následnou výstavbu nového, komerčně zajímavějšího objektu. Na tento stav dlouhou dobu upozorňují některá občanská sdružení a v posledních letech se ke snaze o jeho řešení hlásí i místní politická reprezentace. Přesto však problém přetrvává. Nejsou totiž dostatečně prosazovány povinnosti, které se k vlastnictví nemovitosti váží. Mezi ně patří jak ty, na něž mají dohlížet orgány památkové péče, tak i ty, jejichž dodržování mají vynucovat místní úřady. Jedná se například o povinnost udržovat objekt v takovém stavu, aby u osob či zvířat nedocházelo k ohrožení na zdraví, nebo dokonce na životě. Za neodstranění zjištěných závad může majitel dostat pokutu až 200 tisíc korun a pokud majitel nereaguje ani na několik výzev k odstranění závady, může stavební úřad závady odstranit sám na vlastní náklady a vynaložené prostředky po majiteli následně vymáhat. Tento postup, nemluvě pak k zákonem umožněnému postupu, na něhož konci je vyvlastnění nemovitosti, však není příliš využíván. 

 

Výběr z nejohroženějších pražských objektů

Typově i místně různorodý výběr (činžovní domy, usedlosti, nádraží, stadion i lihovar)

Všechny fotografie a část textových podkladů pocházejí ze sbírky NPÚ ÚOP v hlavním městě Praze.

1. Činžovní dům Na Kocandě

Křižovnická 71/14, Praha 1 – Staré Město

Nemovitá kulturní památka
Dům "Na Kocandě" postavený ve stylu manýristické neorenesance v letech 1885–1886 Václavem Sigmundem je jedním z nejviditelnějších příkladů zchátralého objektu v samém centru města, s fasádou obrácenou do náměstí Jana Palacha. Stavebně technický stav dlouhodobě nevyužívaného domu je havarijní (vytlučená okna, opadávající štuková fasáda). Přístup do budovy není bezpečný, chybí litinové zábradlí hlavního schodiště, poškozené jsou i cenné uměleckořemeslné prvky v interiéru.

2. Obytný dům U Bílého vlka

Kamzíkova 545/3, Praha 1 – Staré Město
Nemovitá kulturní památka

V jádru gotický dům (dochované gotické sklepy) s pozdně klasicistní fasádou je připomínán již v roce 1399. Jméno dostal podle jednoho z pozdějších majitelů domu Jana Wolfa. V roce 1774 tu byla zřízena křesťanská a židovská knihtiskárna. Ačkoliv se dům nachází jen několik metrů od Staroměstského náměstí, je celkově velmi zdevastovaný. Vlastník Evangelická církev metodistická nereaguje na výzvy příslušných úřadů.

3. Palác Hrobčických (U Tobolky)

Rytířská 401, Praha 1 – Staré Město
Nemovitá kulturní památka

Raně barokní palác od neznámého autora z doby po roce 1680 byl dále upravován koncem 18. století, suterény jsou gotické. Palác je již delší dobu vystěhován. V roce 2004 byly současnými vlastníky italskými společnostmi T.V.B. a CVTB provedeny nepovolené demoliční práce a rozsáhlé výkopové práce pro nové suterény ve dvoře i pod dvorním křídlem, které závažně poškodily památkové hodnotu paláce. Aktuálně bylo nařízeno zajištění objektu v nezbytném rozsahu.

4. Palác Wimmerův (U Zlatého kola)

Rytířská 402/5, Praha 1 – Staré Město
Nemovitá kulturní památka

Raně klasicistní stavba paláce z doby kolem roku 1787 je připisována architektu a staviteli italského původu Ignáci Palliardimu. Dochovaly se zde gotické suterény. Dlouhodobě neobývaný palác je vlastnicky a uživatelsky propojen s přiléhajícím palácem Hrobčických. Se svým sousedem sdílí i stejně neradostný osud. V roce 2004 zde proběhly rozsáhlé nepovolené bourací a výkopové práce (ve dvoře a pod dvorním a uličním křídlem). Byla provedena nepovolená půdní vestavba. V současné době dům dále chátrá, byl zajištěn jen v nezbytném rozsahu.

 

5. Dům U Sixtů

Celetná 553/2, Praha 1 – Staré Město
Nemovitá kulturní památka

Románský a raně gotický Sixtův dům z 12. a 13. století byl při přestavbě ve stylu vrcholné gotiky před rokem 1523 rozšířen o dvorní křídla. Dnešní průčelí je vrcholně barokní z doby kolem roku 1736, plastiky na atice se připisují Antonínu Braunovi. Dům je již delší dobu vystěhovaný a neudržovaný, využívány jsou jen nebytové prostory v přízemí. V polovině devadesátých let vznikl záměr razantní, odbornou veřejností silně kritizované přestavby domu na luxusní hotel. Po zahájení stavebních, respektive demoličních prací (vybourání některých nosných konstrukcí, prohloubení terénu ve dvoře a v suterénu dvorního křídla), byly práce přerušeny. Později se objevil také další, následně zamítnutý, záměr přebudovat památku na luxusní hotel Ritz-Carlton, což by si vyžádalo rozšíření komplexu o další čtyři domy.

6. Klasicistní nájemní dům

Soukenická 1091/16, Praha 1 – Nové Město
Okolí Soukenické ulice bývalo před založením Nového Města součástí Poříčské osady. První zmínka o parcele, v místě nazývaném Na Latráně, je z roku 1378, kdy tu stával dům soukeníka Martina. Dnešní klasicistní dům byl postaven v roce 1812 podle plánu Karla Pollaka. V současné době je v jednání razantní přestavba celého domu, ohroženy jsou tak mimo jiné cenné gotické sklepy dochované v suterénu. Pražské územní pracoviště Národního památkového ústavu podalo návrh na prohlášení domu kulturní památkou. Výsledek řízení zatím není znám.

7. Městský dům

Truhlářská 1113/8, Praha 1 – Nové Město

Nemovitá kulturní památka (od roku 2002)

Původně gotický dům, barokně a klasicistně přestavěný, ve 2. polovině 19. století doplněný Johannem Ripotou a Karlem Brustem o dvorní křídla. Ohroženy jsou především dvorní části objektu. Do klenutého interiéru přízemí byla vestavěna trafostanice a došlo i k dalším nevhodným zásahům. Chybí některé výplně okenních otvorů. Areál byl využíván jako zázemí staveniště sousedního "Palladia".

8. Lannův palác

Hybernská 1030/1, Praha 1 – Nové Město

Nemovitá kulturní památka

Za autora plánů novogotického paláce v tzv. obloukovém slohu postaveném v roce 1857 je badateli nejčastěji považován Ignác Vojtěch Ullmann. S jistotou známe jméno objednavatele stavby. Tím byl známý pražský obchodník a stavební podnikatel Vojtěch Lanna, otec rytíře Vojtěcha Lanny, který zde později uchovával své bohaté umělecké sbírky. V roce 1958 bylo v předním traktu vybouráno podloubí. Rekonstrukcí prošla pouze fasáda, jinak je celý objekt dlouhodobě prázdný, průchozí parter je nevzhledně uzavřen. Vlastník Česká strana sociálně demokratická na výzvy Městské části Praha 1 nereaguje. Typický příklad celé jedné skupiny objektů, které za zdánlivě udržovanou fasádou dále chátrají a jsou dlouhodobě nevyužité.

9. Dům U Bílé botky

U Lužického semináře 116/48, Praha 1 – Malá Strana

Nemovitá kulturní památka

Vznik renesančního domu U Bílé botky (U Bílé kuželky, U Bílé číše), v jehož bezprostřední blízkosti stával kostelík sv. Petra a Pavla, se datuje do první třetiny 17. století, později byl dále barokně upravován. V sedmdesátých letech 20. století byl radikálně přestavěn pro herečku Slávku Budínovou (zmizela většina původních vnitřních konstrukcí). Dům je opuštěný, po povodních 2002 neudržovaný (následky povodně nebyly sanovány). Vnější omítky jsou v havarijním stavu.

10. Měšťanský dům U Zlatého kapra

Thunovská 181/16, Praha 1 - Malá Strana

Nemovitá kulturní památka

Dům U Zlatého kapra (Putzovský) vznikl přestavbou středověkého objektu na renesanční, a to ve třech etapách (po roce 1541, 1564 a ve čtyřicátých letech 17. století). Objekt je vystěhovaný a neobydlený. Připravuje se celková adaptace domu, zatím však není střežen a je ohrožován krádežemi stavebních prvků.

11. Činžovní dům s městskými parními lázněmi

Na Slupi 434/8, Praha 2 – Nové Město

Původně činžovní dům s městskými parními lázněmi. V současnosti je dlouhodobě opuštěný objekt, stojící na exponovaném místě v centru města, v havarijním stavu. V roce 2005 vydal Magistrát nesouhlasné stanovisko s jeho demolicí a v roce 2010 pak podal návrh na celkovou rekonstrukci s tím, že má být zachován bytový charakter objektu. Rekonstrukce nebyla dosud zahájena. Vlastníkem je společnost KORF s.r.o.

 

12. Činžovní dům

Žitná 564/14, Praha 2– Nové Město

Nemovitá kulturní památka (od roku 2010)

Historie činžovního domu je spjatá s pobytem několika významných osobností, především hudebního skladatele Antonína Dvořáka, který zde roku 1904 zemřel (Dvořákova busta od Otakara Španiela z roku 1927 je umístěna ve výklenku nad vstupem). Rozsáhlý objekt s dvorními křídly a dvěma dvory vznikl na místě starší zástavby v několika etapách ve 2. polovině 19. století. Dům je dlouhodobě neudržován, má poškozenou fasádu, balkon nad vstupem je provizorně zajištěn.

 

13. Nádraží Vyšehrad

Svobodova 86, Praha 2 – Vyšehrad

Nemovitá kulturní památka (od roku 2000)
Secesní nádražní budova, připisovaná architektu Antonínu Balšánkovi (spoluautor Obecního domu), byla spolu s přízemní hrázděnou čekárnou vystavěna v roce 1904. Obě stavby jsou součástí památkově chráněného areálu nádraží, který v roce 2007 koupila firma TIP Estate se sídlem ve Vraném nad Vltavou, jejímž vlastníkem je Wall Street Commercial Bank z Veneta v Oregonu. V polovině února 2008 byla bez povolení zbourána památkově chráněná hrázděná čekárna, neoprávněně vykáceny stromy včetně vzrostlých lip a topolů. V červnu 2009 bylo vydáno povolení k rekonstrukci nádraží i dostavbě dvou nových objektů.

 

14. Nákladové nádraží Žižkov

Jana Želivského, Praha 3 – Žižkov

Nákladové nádraží Žižkov je dílem architektů Karla Cavaise a Vladimíra Weisse a železničního inženýra Miroslava Chlumeckého, stavělo se v letech 1931–1936. Ojedinělé je svým novátorským provozním řešením, sloužilo k rychlé překládce zboží na nákladní auta i pro krátkodobé skladování. Dnes představuje největší a nejlépe dochovanou funkcionalistickou průmyslovou budovu v Praze. Provoz nádraží skončil v roce 2002. České dráhy, majitel pozemků, spolu s developerskou firmou Sekyra Group plánují nádraží zbourat a postavit na jeho místě novou čtvrť „Žižkov City". V prosinci roku 2010 tyto plány zastavilo prohlášení budovy nákladového nádraží za kulturní památku. České dráhy se proti tomuto rozhodnutí odvolaly a ministr kultury Jiří Besser rozhodl o vrácení celého procesu zpět k  přezkoumání. Nyní se čeká na konečný verdikt ministra kultury.

 

15. Klasicistní vila

Vysoká cesta 130/24, Praha 4 – Braník

Nemovitá kulturní památka

Ruina klasicistní vily z přelomu 18. a 19. století s valbovou střechou a balustrádami po stranách se nachází v terasovitě upravené zahradě. Z objektu dnes zůstaly převážně už jen zbytky zděných konstrukcí.

 

16. Restaurace U Jezírka a dům pro zaměstnance / areál letohrádku Kinských

Petřínské sady čp. 99 a 242, Praha 5 – Smíchov

Nemovitá kulturní památka

Obě stavby, dům pro zaměstnance i zahradní pavilon s francouzskými okny postavený kolem roku 1830 a na počátku 20. století upravený na zahradní restauraci U jezírka, byly součástí areálu letohrádku Kinských. Obě památky se dnes nachází v torzálním stavu. Zbytky staveb jsou prorostlé náletovou vegetací a znečištěné odpadky. Z původní kvalitní klasicistní architektury pavilonu, rozsáhlé stavby s arkádovým portikem do zahrady a vstupní arkádou, nezbylo téměř nic.

 

17. Usedlost Skalka

U Klikovky 120, Praha 5 – Smíchov

Nemovitá kulturní památka

Obytná budova původně barokní usedlosti, obklopené dříve ovocným sadem, pastvinou a vinicí, je v havarijním stavu. Hospodářské budovy a brána průjezdu jsou zachovány jen v torzech, zahrada pustne.

 

18. Lihovar Zlíchov

Nádražní 2584/2, Praha 5 –Smíchov

Na dohled od Meetfactory se nachází kdysi třetí největší pražský lihovar, založený roku 1880 Samuelem Fischlem a Adolfem Rosenbaumem. Dnešní podoba areálu, tvořeného řadou provozních i správních objektů, pochází z přelomu 19. a 20. století. Výroba byla ukončena v roce 2000 a od té doby areál chátrá. (Vlastníkem je firma Zlatý lihovar a. s., jejímž jediným akcionářem je firma Goldfin Investments ltd. se sídlem na Panenských ostrovech.) Dominantní budova destilovny (varny), která je dnes nejvíce ohrožena, a polygonální komín s podnožím byly v roce 2002 prohlášeny za kulturní památku. V interiéru destilovny se dochovalo původní dekorativní litinové točité schodiště haly prostupující patry budovy. V areálu dlouhodobě neprobíhá žádná údržba, poškozené jsou střechy, fasády, okenní výplně.

 

19. Usedlost Cibulka

U Cibulky 118, Praha 5 – Košíře

Nemovitá kulturní památka

Původně viniční dvůr ze 14. století prošel rozsáhlými barokními přestavbami. V letech 18177–1826 byla usedlost klasicistně upravena a doplněna romantickými objekty (pavilonky, poustevna, umělé zříceniny a rozhledna) a solitérními plastikami v rozsáhlém anglickém parku. Ve dvorní části se nacházejí hospodářské budovy. Celý areál je dlouhodobě devastován, dochází k rozsáhlé degradaci všech konstrukcí. Na jaře 2007 došlo k rekultivaci parku. O rok později pak k základnímu zajištění statiky i střech budov. Celkový neutěšený stav areálu však trvá. Dle výsledků ankety na zavedeném webu starysmichov.cz považují okolní obyvatelé usedlost Cibulku včetně přilehlého parku za druhou nejohroženější památku Prahy 5.

 

20. Usedlost Turbová

Jinonická 731/6, Praha 5 – Košíře

Nemovitá kulturní památka

Vinici, která se na místě nacházela, zakoupil v 18. století František Xaver Turba (vinice s terasovitou stupňovitou zahradou zde stála již za krále Karla IV.) a vybudoval tu barokní statek, přestavěný o století později na neobarokní vilu. Ve  čtyřicátých letech minulého století tu žil a tvořil malíř, loutkař a jeden ze zakladatelů českého animovaného filmu Jiří Trnka. V rozsáhlé poničené zahradě (která snad byla Trnkovy předobrazem ke knize Zahrada) se stále nacházejí vzácné solitéry starých stromů. Objektům se dostalo základního statického zajištění, udržována je střecha neobarokní vily, celkově je však areál v neutěšeném stavu, demolována je také část ohradní zdi.

21. Terasy Barrandov

K Barrandovu, Zbraslavská 165/1, Praha 5 – Hlubočepy

Unikátně řešený areál se systémem teras a vyhlídek vybudovaný v souvislosti s výstavbou rezidenční čtvrti (zahradního města) Barrandov je situovaný ve dvou výškových úrovních Barrandovské skály a bývalého vápencového lomu. Na výstavbě areálu, kde se nacházela restaurace, bar Trilobit a v dolní části plavecký areál s bazénem, skokanskou věží a tribunami se podíleli Max Urban (projekt teras s restaurací, 1927–1929), Vladimír Grégr (Trilobit bar, interiéry teras, 1937), Václav Kolátor (plavecký areál, 1929–1931) a  Josef Vaněk (zahradní úpravy, 1942). Hlavní objekt restaurace je celkově zchátralý, nicméně stále obnovitelný. Zachována je řada původních prvků interiéru (dveře, okna, obklady, dlažba, schodiště, zábradlí aj.) Neudržované jsou všechny přístupové cesty, schodiště, plocha bývalých teras a vyhlídek včetně altánu. Bar Trilobit je po požáru v roce 2001 v havarijním stavu. Stejně tak i tribuny plovárny a bazén, konstrukce skokanské věže je narušena. Celá plocha postupně zarůstá náletovou zelení.

22. Schubertova vila

Libocká 276/9, Praha 6 –Liboc

Nemovitá kulturní památka

Jedna z nejkrásnějších neorenesančních vilových staveb v Praze od známého architekta, teoretika a profesora pražské německé techniky Zdenko Schuberta von Soldern. Od devadesátých let, kdy zde byly bez povolení provedeny některé nevhodné úpravy, vila z roku 1871, vycházející z tradice renesanční architektury, stále chátrá. Výrazné je poškození obvodového pláště objektu i interiérů. Objekt je neobydlený a zatéká do něj.

 

23. Venkovská usedlost

Nad hradním vodojemem 71, Praha 6 – Střešovice

Nemovitá kulturní památka

Příměstská lidová architektura. Areál usedlosti tvoří klasicistní obytná budova s polovalbovou střechou. Ve dvoře přístupném z ulice zděnou branou se nachází dva hospodářské objekty. Usedlost je zanedbána a bez údržby, konstrukce jsou v havarijním stavu.

 

24. Činžovní dům

Dukelských hrdinů 522/28, Praha 7 – Holešovice

Dům z roku 1882, stojící v místech někdejší rybářské osady Bubny, není kulturní památkou, ale nachází se v památkové zóně Bubeneč, Dejvice, Horní Holešovice. Vedle novorenesančního průčelí se v domě nachází množství dobových cenných prvků: portál, štuková výzdoba vestibulu, zrcadlové klenby v přízemí, zábradlí schodiště, dveře.  Dům je prázdný a chátrá, chybí některé výplně otvorů (i v parteru). V roce 2004 byla zamítnuta žádost o demolici.

 

25. Nádraží Bubny

Praha 7 – Bubny

Majitel pozemků Orco Property Group plánuje na místě nádraží (z celého areálu s množstvím historických budov by měla být zachována pouze samotná budova stanice historické Buštěhradské dráhy) vybudovat celou novou městskou čtvrť. Areál nádraží byl v roce 2004 prohlášen za kulturní památku, poté co developer představil své plány, byla o čtyři roky později památková ochrana bezprecedentně sejmuta.

 

26. Panský dvůr

Pod Havránkou 7/8, Praha 7 – Trója

Nemovitá kulturní památka

Bývalý vrchnostenský dvůr postavený v zázemí trojského zámku závěrem 17. století, přestavovaný dále koncem 18. a zejména v 19. století. Součástí dvoru je hlavní dvoupatrová barokní obytná budova s mansardou a výraznou věží s dřevěným šindelem a dále obytný klasicistní dům. Hospodářské křídlo je novodobou stavbou z počátku 20. století. Obě stavby jsou propojeny zděnou bránou s nástavcem a nikou. Většina nosných konstrukcí je v havarijním stavu.

 

27. Zimní stadion Štvanice (z větší části zdemolován)

Ostrov Štvanice, Praha 7 – Holešovice

Nemovitá kulturní památka

Zimní stadion Štvanice z let 1930–1932 tvořil celek se sousední funkcionalistickou restaurací-kavárnou, obě stavby navrhl významný architekt Josef Fuchs. V roce 1956 byl stadion převážně dřevěné konstrukce zastřešen. V důsledku havarijního stavu objektu se v lednu 2011 část dřevěné konstrukce zřítila. Na základě demoličního výměru stavebního úřadu Praha 7 byla 28. 5. 2011 zahájena demolice dřevěné části stadionu. Na místě zůstaly pouze zděné konstrukce, mimo jiné funkcionalistický objekt restaurace. Její osud je nejasný.

 

28. Palác Svět

Elsnicovo náměstí 41/6, Praha 8 – Libeň
Nemovitá kulturní památka (od roku 2003)

Kvalitní příklad funkcionalistické architektury z konce dvacátých let 20. století. Nárožní budova s kavárnou a kinem, nazývaná Palác Svět a spjatá s životem a dílem Bohumila Hrabala, dominuje libeňskému Elsnicovu náměstí. Objekt, poškozený při povodních, je dlouhodobě neužíván. V havarijním stavu jsou především fasády a suterén. V letošním roce byl projednáván záměr rekonstrukce za cenu dílčích demolic a vzniku replik. Aktuálně to však vypadá, že majitel italský podnikatel Antonio Crispino palác rekonstruovat nehodlá.

 

29. Činžovní dům

Sokolovská 88, Praha 8 – Karlín

Nemovitá kulturní památka (od roku 2003)

Dům je torzem dříve rozlehlé klasicistní stavby z 1. poloviny 19. století. Původně čtyřstranný architektonický celek obestavoval vnitřní dvůr až k ulici Pobřežní. Na půdě dvorního křídla při břehu Vltavy se dochovala mohutná konstrukce rumpálu, sloužící k vyzdvihování zboží přiváženého po řece. Dlouhodobě nevyužívaný objekt je ve špatném technickém stavu, postrádá základní stavební údržbu.

 

30. Zámek Petrovice
Bellova 1, Praha 15 - Petrovice

Nemovitá kulturní památka

Dnešní podoba zámku postaveného na místě gotické tvrze je výsledkem neobarokních přestaveb 19. století. Fasáda jednopatrového zámku s atikovým polopatrem je osazena bohatou figurální výzdobou. Součástí zámeckého areálu je množství rozsáhlých hospodářských objektů. Areál je neobydlený, dlouhodobě bez využití a bez jakékoliv údržby. Stav konstrukcí je kritický (hospodářských objektů vyhořela), dochází k jejich statickému narušení.