Pražský most u Valšů
Minipivovary a pivovarské restaurace jsou v poslední době tak oblíbené zejména proto, že pivo, které v nich vaří, není na rozdíl od běžně nabízených europiv šizené. Že si s jeho uvařením dal někdo práci. Proto mne návštěva pivovarské restaurace Pražský most trochu překvapila. Pivo tu chutná spíš jako sycená limonáda, nemusím ani moc přehánět, když ho přirovnám k, v poslední době populárním, radlerům. Ostatně už nabídka řezaného piva v nabídce zarazí – je to asi jako by vám v nápojovém lístku nabízeli, že vám namíchají pivo s kolou. Polotmavé pivo si většina pivovarů už přímo vaří, tak proč míchat? Krom řezaného tu tedy mají tmavé a světlé, oboje dvanáctky. To tmavé má ovocnou chuť černého rybízu, což je asi jediné pozitivum. Jinak je hodně sycené, nevýrazné a především mu chybí plnost. Na rozdíl od alkoholu. Předpokládám, že tu šetří na sladu a alkohol zkvášejí z dosypaného cukru. Pivo tak chutná jako taková alkoholická limonáda a půllitr vás přijde na 45 korun. Ještě hůř dopadla světlá sestřička. Hned od pohledu vidíte jak moc je vodová. Vůně je lehce sladová, po napití cítíte jen sílu alkoholu a citrónové aroma. Prostě: radler! A tak možná neprohloupíte, když si necháte natočit levnější (30 Kč za půllitr) Rohozec, který tu mají také v nabídce (ale při mé návštěvě ho neměli). Podle webových stránek se lehko dopátráte, v čem bude asi problém. Tahle trochu zapadlá hospoda se snaží přežívat spoluprací s cestovními agenturami, které jí za bakšiš dohodí zahraniční turisty. A ti pivu buď nerozumějí, takže si můžou myslet, že když je Český republika vyhlášená pivem, musí tu být dobré všechno pivo anebo je velká pravděpodobnost, že si z nich štamgasty nevychováte. Takže za draho natočit levné pivo, a pak ádié…nebo spíš dasvidaňa, protože sem dováží spíš východní turisty. Protože jsem přišel v době, kdy už neměli obědové menu vybral jsem si z jídelního lístku buřty na pivu (tady jako Špekáčky pečené, naložené v pivní marinádě) za 85 Kč. Chleba platíte zvlášť, za půl krajíce 4 Kč. Na první pohled vypadala ta porce docela dobře, až na strojově dodávanou zeleninovou oblohu (ke kečupové omáčce nesmí chybět rajče a salát), při bližším ohledání už to bylo horší. Pár kousků buřta mi připadalo, že uteklo z talíře nějakému předchozímu strávníkovi, který si poručil opékanou klobásu. Marináda byla opravdu lehce nahořklá, takže bych tipoval, že na její výrobu použili spíš ten Rohozec, kečup tu asi berou ten nejlevnější na trhu. Lacinost je totiž přesně to, co tuhle restauraci charakterizuje. Levně pořídit draho prodat a nepomohou ani masivní lavice a židle (s kterými jen těžko pohnete). O něco příjemnější je posezení v podzemních prostorách, kde mají vystaveny i varny. Ale asi ani kvůli tomu sem chodit nemusíte. Pokud tedy nemáte rádi podivnosti. Tady to nebyl roztomilý mluvící papoušek ale mlaskající výčepák, takže ve spojení s ženou-číšnicí máte pořád pocit, co že se to za barem neděje…
Více: prazskymost.cz
Jiří G. Růžička

Divadlo v lese
Již poosmé vypuknou Lesní slavnosti divadla, které v Řevnicích přivítají dva ceněné soubory. V přírodním divadle uprostřed vzrostlých kmenů zahraje Dejvické divadlo a brněnská Husa na provázku. Na šest set diváků má tak možnost zhlédnout inscenace, které jsou ve dvou českých metropolích k vidění v mnohem komornějších prostorách. Festival otevře inscenace Vladimíra Morávka Lásky jedné plavovlásky – plavovlásky jedné lásky, inspirovaná filmem Miloše Formana. Retro náladu ještě umocní koncert skupiny Sex Beatles, která svérázně předělává hity slavné kapely. O den později se představí další režisér brněnské scény Jiří Jelínek se svým textem Romeo, Julie a já. Dejvické divadlo se i pro klaustrofobického diváka zpřístupní po další čtyři dny. Nejprve dvakrát odehraje karbanický příběh Dealer´s Choice v režii Jiřího Pokorného, poslední dva večery pak budou patřit bezostyšnému popisu životních ztroskotanců Irvina Welshe. Právě podle jeho slavné povídkové knihy Acid House zinscenoval Michal Vajdička hru Ucpanej systém. A pokud by byla po přívalu vulgarismů potřeba kompenzace, festival uzavírá dětské představení Kašpárka v rohlíku.
Lesní divadlo (Řevnice), od soboty 25. 8. do soboty 1. 9.

Amatéři v Šumperku
Každé léto se do Šumperku sjíždějí amatérští divadelníci a zájemci o nové zkušenosti, aby se zúčastnili workshopu S.M.A.D. (Setkání mladých amatérských divadelníků). Během deseti dní skupinky nazkoušejí různé inscenace pod vedením zkušených tvůrců a pak je odehrají před zraky diváků. Letos představí celkem šest výsledků své tvůrčí práce; dílna pod vedením režiséra Pavla Kheka se zaměří na Shakespearovo Zkrocení zlé ženy, všestranný slovenský mim a herec Juraj Benčík se bude se svými svěřenci věnovat rituálnímu divadlu a Petr Nůsek, choreograf a specialista na zbraně a zbroj, připraví bojově-divadelní inscenaci. Svou dílnu povedou i slovenští režiséři a pedagogové Jozef Krasula, který bude tvořit autorské divadlo, a Patrik Lančarič, jenž bude s herci hledat skutečnou tvář romantismu. Lafontainovy bajky formou commedie dell´arte se pak pokusí zpracovat několik amatérských divadelníků pod vedením herce, režiséra a scénografa Ondřeje Lipovského. Příležitost zhodnotit, jak se desetidenní snažení divadelních nadšenců zúročilo, jistě stojí za výlet do Šumperku.
Divadlo Šumperk (Komenského 312/3, Šumperk), v neděli 26. 8. v 18.00.
Klára Fleyberková

Láska z Pankráce
Úmorné dny v rozehřáté, zpola vylidněné Praze zpříjemňují aspoň letní večery. Otázkou je, kam jít. Zatímco pořady většiny hudebních klubů stagnují, uprostřed pankráckého Centrálního parku v Café na půl cesty bývá každý den kromě pondělí veselo a nabitý program svědčí o nadšení místního produkčního. Žánrově převládají především punk a hardcore – lidová hudba dneška, při níž se dobře pije i kouří. V druhé půli srpna nicméně v programu kromě veganských hodů a koncertu české punkové kapely nazvané poněkud monstrózně Václav Klaus zaujme především akce nazvaná Babí léto lásky – One Take Recording Tribute to 60’s. Dle pořadatelů „jde o projekt a zároveň workshop. Na verandě Café na půl cesty postavíme improvizované nahrávací studio pro všechny, kdo chtějí na jeden pokus nahrát písničku jako poctu hudbě šedesátých let. Nahráváme rovnou na server Soundcloud.com, bez editace, na první pokus. I když se vám nepodaří přijít, celou akci můžete sledovat online či si zpětně poslechnout nahrávky účastníků. Navazujeme na podobnou akci, která proběhla v srpnu 2010 ve studiu Kundolab.“ Tuto akci pořádají a technicky zajišťují Bonus a Worldhood.
Café Na půl cesty (Centrální park Pankrác, Praha 4), v neděli 26. 8. od 14.00.
k!amm/Ondřej Klimeš

Literáti na Konci léta na Skalákově mlýně
Multižánrový festival bude mít literární část, kde vystoupí básník a publicista Ivan Motýl a básník Pavel Šuhájek, jenž letos o prázdninách vydává svou prvotinu.
Meziříčko u Želetav, v sobotu 25. 8. v 17.30 a 20.00.

Werich – Trnka – Holan
Herce a spisovatele Jana Wericha, výtvarníka a scenáristu Jiřího Trnku a básníka a překladatele Vladimíra Holana spojovala Kampa. S tím, jak se jejich osudy ve čtvrti v srdci Prahy setkávaly, seznámí účastníky vlastivědné procházky historička Jana Jebavá.
Před Lichtenštejnským palácem na Kampě (Malá Strana, Praha 1), v neděli 26. 8. ve 14.00.
Petr Andreas

Nebojte se tmy
Horor z produkce Guillerma del Tora je variací na motiv strašidelného domu. Zvláštní je ovšem dětská perspektiva, ze které je vyprávěn, i to, že vlastně není pro děti nevhodný. Hrdinkou filmu je totiž holčička, která se s otcem a jeho přítelkyní nastěhovala do starobylého venkovského sídla, kde mnohé není tím, čím se zdá být.
Cinemax, v sobotu 25. 8. od 21.45.
Antonín Tesař

Víkendový hrdina
Letní reprízy na Vltavě se dočká také další víkendová příloha, tentokrát věnovaná zrodu amerického hrdiny. Za jeho otce byl označen spisovatel James Fenimoor Cooper s romány jako Poslední mohykán nebo Lovec jelenů. O něm, „o indiánech, anglo-francouzských válkách, dobrodružství, přírodě i moravských bratřích hovoří znalec Cooperova díla, amerikanista prof. Michal Peprník a historik prof. Josef Opatrný“.
ČRo 3 – Vltava, v sobotu 25. 8. od 8.00.
Jiří G. Růžička