Mimo jiné přinese objevnou retrospektivu bratří Mélièsových a Václava Táborského, obrazy z podzemí charkovského metra, seniorky na kolech, fenomén deep fake i televizní pastory, kteří ovlivňují mezinárodní politiku USA. Chybět nebudou ani filmy natočené umělou inteligencí nebo portrét francouzského bestsellerového spisovatele Édouarda Louise. Diskusní platforma Inspirační fórum se bude věnovat tématu jídla, vesmíru, vody, komunit nebo umělé inteligenci. Sedmadvacátý ročník MFDF Ji.hlava proběhne 24.–29. října.

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava letos nabídne 357 filmů v soutěžních i nesoutěžních sekcích, z toho 115 ve světové, 22 v mezinárodní a 17 v evropské premiéře. „Ji.hlava je místem, které přináší výrazné obrazy z celého světa, propojuje komunitu filmařů*ek a diváků*ček. Po filmech následují intenzivní diskuse podobně jako v rámci diskusní platformy festivalu Inspirační fórum. Originální hudební a divadelní doprovodný program doplňuje cena pro nejlepší českou dokumentární knihu či program pro děti a teenagery,“ zve do Ji.hlavy ředitel festivalu Marek Hovorka. „Festival je přístupný a otevřený všem divákům a divačkám, příležitostí setkat se se zajímavými osobnostmi před plátnem i v hledišti,“ přibližuje program letošního ročníku ředitel festivalu Marek Hovorka.

Umělá inteligence a nové technologie, měnící se planetární klima, migrace, proměna demokratického systému i společnosti, ale i hledání nových cest ke svobodě a štěstí. Filmy letošního programu odrážejí dynamické změny současného světa. „Svět, ve kterém žijeme, se rychle mění a letošní Ji.hlava přináší obrazy těchto proměn. Filmy v programu jsou tematicky i formálně velmi pestré a umožní nám si proměnu světa uvědomit a promyslet,“ dodává Hovorka. „Pokud bychom se podívali na program Ji.hlavy skrze témata uváděných filmů, vidíme snímky zachycující různé podoby práce, filmy tematizující stárnutí a zkoumající často nefunkční mezilidské vztahy, invazi technologií do našich všedních životů i politická témata ovlivňující životy milionů lidí v různých částech světa. Z uměleckého pohledu jde o filmy výrazné, osobité a pronikavé,“ říká Hovorka.

K tématům letošního ročníku se váže třeba americký snímek Jiné tělo režisérské dvojice Sophie Compton a Reuben Hamlyn, ve kterém vysokoškolská studentka objeví, že její portrétní fotografie byly zneužity v pornografickém filmu vytvořeném metodou deep fake. Podobně se režisér snímku Další profil Armel Hostiou vydává do afrického Konga, aby zjistil, kdo mu ukradl identitu prostřednictvím facebookového profilu. Polský časosběrný dokument Dálky režiséra Mateje Bobrika pak zachycuje osud nepálského imigranta, kurýra s jídlem, který odešel do Polska za zdáním lepšího života.  Film Tonji Hessen Scheai a Michaela Rowleyho Modlitba za armagedon zachycuje, jak oslabují demokratické mechanismy ve Spojených státech amerických, ať jde o vlivné náboženské skupiny nebo populární televizní pastory. V sekci Souhvězdí, která představuje výběr z filmových festivalů, bude k vidění nový observační dokument čínského režiséra Wang Binga Mládí (jaro), sledující teenagery pracující v jedné z mnoha čínských textilek vyrábějící „fast fashion“ pro evropské oděvní řetězce. Film byl premiérově uveden letos na festivalu v Cannes.  

Neznámí bratři Mélièsové i Václav Táborský „Kromě důrazu na aktuální filmovou tvorbu nabídne Ji.hlava unikátní příležitost ponořit se do díla výrazných filmařských osobností. Klíčovou francouzskou stopu v dějinách filmu přiblíží hned dvě přehlídky: jedna věnovaná bratrům Mélièsovým, druhá spisovatelce, scenáristce a režisérce Marguerite Duras. Naopak z českého dokumentárního filmu se zaměříme na dílo Pavla Kouteckého, kronikáře polistopadové cesty ke svobodě a kapitalismu, a Václava Táborského, který v sekci Český filmový fejeton přináší humorný a nečekaný pohled na oslavovanou kinematografii 60. let,“ přibližuje Hovorka letošní retrospektivy. Objevná přehlídka bratrů Gastona a Georgese Mélièsových představí unikátní výběr z jejich díla, který takto ještě nebyl prezentován. „Spolupracovali jsme s nadací Cinémathèque Méliès – Les Amis de Georges Méliès a shromáždili všechny existující filmy, které dokládají snahu obou bratrů dokumentovat dobovou i historickou realitu,“ přibližuje retrospektivu její dramaturg David Čeněk. A dodává, že cílem přehlídky je ukázat, že Georges Méliès nebyl jen tvůrce fantaskních hříček. Na programu je osmadvacet krátkých filmů z přelomu 19. a 20. století, které zachycují například Dreyfusovu aféru, příběh Johanky z Arku nebo korunovaci anglického krále Eduarda VII. (mimochodem poslední film si u Mélièse objednal rovnou anglický královský dvůr). Další letošní retrospektiva se zaměří na tvorbu letos pětadevadesátiletého Václava Táborského, průkopníka české obdoby cinéma verité, který natočil přes osmdesát krátkých filmů. Po srpnu 1968 emigroval do Kanady, kde působil jako pedagog; jeho tvorba zahrnuje jak fejetonistickou dokumentární satiru, tak celovečerní tvorbu pro děti. Jeho filmové práce ukazují trampoty českého člověka nejen v šedesátých letech minulého století. Ve spolupráci s Národním filmovým archivem letos Ji.hlava nabídne také sekci věnovanou českému filmovému fejetonu, která kromě snímků Táborského připomene i tvorbu Jiřího Papouška nebo Radúze Činčery.

Zvláštní uvedení: Muž v černém i Jim Jarmusch
„Silné filmové zážitky nabídne hned několik snímků, které se staly událostí již při premiéře na letošním festivalu v Cannes. Čínský režisér Wang Bing, který navštívil Ji.hlavu v roce 2014, uvedl v Cannes výjimečný portrét žijícího hudebního skladatele Wang Xilina Muž v černém,“ upozorňuje Marek Hovorka. Protagonista film v Jihlavě uvede osobně. „Událostí Ji.hlavy bude také uvedení filmu Návrat k rozumu, k němuž hutný hudební doprovod složil a nahrál Jim Jarmush se svou kapelou,“ upozorňuje Hovorka. Film vznikl jako připomínka prvních, surreálně laděných filmů amerického avantgardisty Mana Raye. „Když vidíte vlak, Man Ray by byl pravděpodobně raději, abyste slyšeli zvuk oceánu,“ láká na film Jarmusch.

Greta Stocklassa a Hans Blix ve filmu Blix Not Bombs
Diváci mohou vidět také snímek Blix Not Bombs režisérky Grety Stocklassy, který nabízí portrét světoznámého diplomata Hanse Blixe. Ten byl do roku 2003 inspektorem OSN pro mezinárodní kontrolu zbraní, angažoval se mimo jiné i v kauze, zda Irák vyrábí zbraně hromadného ničení. „Když svět hoří, zavolejte Hanse Blixe,“ zazní ve filmu. „Proč se nám nedaří žít v míru?“ ptá se Stocklassa. Film doprovodí online debata s Hansem Blixem; do distribuce snímek vstoupí 9. listopadu.
Ve spolupráci s NFA pak Ji.hlava uvede víc než století starý cestopisný snímek Divy veletoku Amazonky režiséra Silvina Santose. Film byl donedávna považovaný za ztracený a patří mezi klíčové snímky dějin jihoamerického dokumentárního filmu. Snímek bude uveden v rámci Světového dne audiovizuálního dědictví UNESCO.

Opus Bonum: nomádky seniorky i rumunská detektivka
Jaký bude letos soutěžní program? Sekce Opus Bonum, která prezentuje různorodé postupy a tendence světového dokumentárního filmu, nabídne patnáct snímků.  Ve výběru je například časosběrná Nomádská samota belgického filmaře Sebastiena Wielemanse o třech amerických seniorkách, pro které je automobil jedinou dostupnou variantou bydlení. Dokumentární mozaika Třetí konec hole slovenského režiséra Jaro Vojtka představí čtyři příběhy z romských osad na Slovensku; jejich protagonisté nezapadají do profilu majoritní společnosti, ale ani do své vlastní komunity. Důvodem je sexuální orientace, náboženská víra nebo tělesné postižení. Téměř detektivní snímek Odstrašující příklad zachycuje příběh rumunského seniora Constantina, který pracoval čtvrtstoletí v Turecku – a po návratu do vlasti zjistil, že je formálně považován za mrtvého. Režisérka Ilinca Călugăreanu však nakonec ve filmu zjišťuje, že všechno úplně jinak.

Česká radost: krize mužství, lufťáci i útroby charkovského metra
Soutěžní sekce Česká radost, která se zaměřuje na nový český dokument, představí letos patnáct filmů. „Diváci se mohou těšit hned na několik rovin: zajímavou linií jsou filmy natáčené v zahraničí a přemýšlející o současném světě v mezinárodním kontextu, ať jde o Čínu, Ukrajinu, Kyrgyzstán nebo Francii, silné příběhy vyprávěné prostřednictvím mezigeneračního dialogu: například ve filmu Chybění nebo Jiříkově vidění, nebo čisté soustředění na prostředky uměleckého filmu, což lze najít u filmů Ley Petříkové nebo Martina Ježka,“ zve na tradiční Českou
radost Marek Hovorka. Tuzemské premiéry se dočká snímek Světloplachost slovenské dvojice Ivan Ostrochovský a Pavol Pekarčík: Film zachycuje ukrajinský Charkov na jaře 2022, kde jediným bezpečným místem bylo tamější metro. „Rozhodli jsme se najít něco, co se nejvíce blíží ‚obyčejnému životu‘, a co nejlépe to zachovat: najít okamžik skutečné lidskosti v době zničující hrůzy,“ tvrdí tvůrci, jejichž snímek, nominovaný na Oscara, uvedl letošní ročník festivalu v Benátkách. Film vstoupí do českých kin na konci listopadu.

Premiérován bude i snímek Moje nová tvář režisérky Jarmily Štukové. Film přibližuje příběh Martiny, kterou její expřítel polil kyselinou: způsobil jí popáleniny třetího stupně a oslepil ji. Dokumentární portrét sleduje její životní příběh po tomto útoku: vyrovnávání se se ztrátou fyzické atraktivity, strach ze světa, který nevidí, i hledání nového smyslu života. „Když jsme začaly spolupracovat, byla tím útokem velmi traumatizovaná. S novináři se nestýkala a s natáčením dokumentu souhlasila jen s podmínkou, že kdyby chtěla, vše vyhodím do koše,“ říká režisérka o filmu, který vstupuje do kin 26. října.

Z filmu Světloplachost (režie: Ivan Ostrochovský a Pavol Pekarčík)
Svůj nový film na festivalu představí také slovenská režisérka Viera Čákanyová. Poznámky z Eremocénu, žánrově na pomezí vědecké fantastiky a filozofického eseje, rozvíjejí představu země utvářené umělou inteligencí, v níž lidský prvek už nemá místo. Historii bývalé věznice v Uherském Hradišti se věnují Jan Gogola ml. a Matěj Hrudička ve snímku Vězení dějin. Místo bylo proslulé brutalitou, násilím a nespravedlností: za protektorátu věznici využívalo gestapo, po válce se zde konaly lidové soudy a veřejné popravy a později tu byli vězněni a týráni lidé nepohodlní režimu. Do drsného světa hry zvané buzkaši, skupinového sportu na koních, vezme diváky*čky kyrgyzská režisérka Janyl Jusupjan filmem Atirkül ve světě opravdových mužů. Do maskulinní reality buzkaši vstupuje žena Atirkül s podnikavým duchem. Snímek sleduje všední dny svéhlavé milovnice koní, jejíž ambicí je postavit vlastní tým. „Někdy Atirkül klopýtne, ale vždycky se zvedne. To jsem se od ní naučila,“ říká režisérka o hlavní hrdince, která bourá genderové stereotypy. Nad krizí mužství se ve svém filmu Pochcánek zamýšlí režisér Jan Hušek, který měl do třinácti let titulní problém: pomočoval se. Ve svém otevřeném videodeníku zachycuje fyzickou a duchovní transformaci na cestě od dítěte k muži. „Utekl jsem v noci z domu a při chůzi lesem jsem pochopil, že stát se mužem je už jenom na mně samotném,“ říká o filmu režisér. Česká radost dále nabídne dokument O Baripen – Odkaz Eleny Lackovej, který natočila režisérka Vera Lacková. Snímek přibližuje osudy romské buditelky a autorky slavné knihy Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou Eleny Lackové a její pravnučky, zpěvačky Alžběty Ferencové alias Zey. Obě ženy, navzdory společensko-kulturním předsudkům, věnují svůj život umění. „Elena mě uchvátila svojí přirozenou lidskostí a na svou dobu nadčasovou emancipovaností. Náš film dýchá ženskostí a bojem za spravedlivý život,“ říká režisérka o filmu.
Mezi české bohémy pozve ji.hlavské publikum Kateřina Dudová Moje nebe je horší než tvoje peklo. Divadelní režisér Jan Kačena si přivodil v roce 2019 fatální otravu, která mu poškodila mozek. Zatímco jeho partnerka natáčí film jako vyznání lásky, on je ve stavu bezvědomí. Režisérka sleduje ve snímku okamžiky každodenního života tří blízkých: českého rapera Tylera Durdena, malíře Tadeáše Pochmana a filmové režisérky Heleny Papírníkové. Filmový portrét postaršího „hipíka“ Iana s názvem La Reine představí pak v rámci České radosti režisér Nikola Klinger. Jeho hrdinu provázejí celoživotně drogy, jenže zatímco v 60. letech byly
součástí kontrakultury, dnes se na levandulovou farmu daleko od okolního světa sjíždějí narkomani, kteří nehledají jinou nebo lepší společnost, ale přivážejí si sem tu svoji. Osobitým filmovým portrétem místa je snímek Dream Steam režisérky Magdalény Kašparové, která zachycuje chatařskou oblast Poberouní prostřednictvím archivních materiálů i vzpomínek lufťáků. „Zpracovávala jsem paměť místa, zobrazení místního kulturního života a velký význam železnice pro celé Dolní Poberouní,“ říká režisérka.

V české soutěži je také krátký snímek Tělo-duše-pacient režiséra Jindřicha Andrše, který zachycuje netradiční formy výuky na 2. lékařské fakultě Karlovy univerzity. Film If I Ever Lose My Eyes Ley Petříkové pak zachycuje režisérčino setkávání s lidmi, kteří se různými způsoby pokoušeli a stále pokoušejí přesáhnout běžně vnímanou každodennost: horolezectvím, pomocí psychedelik, pobyty v komunitě, experimenty s vnímáním – nebo třeba filmem. Svědectví: popravy, Google a osvobození Édouarda Louise

Soutěžní sekce Svědectví, která sleduje aktuální dění ve světě, nabídne dvanáct filmů. Za nablýskanou fasádu datového centra Googlu vezme publikum snímek Projekt 02 amerického tvůrce Adama Dillera, který odkrývá mocenské, mediální a ekologické souvislosti fungování této nadnárodní firmy v americkém státě Oregon. Syrovým snímkem o bojovnících Islámského státu, kteří měli na svědomí sérii únosů, mučení a poprav západních novinářů*ek a humanitárních pracovníků*ic, jsou Únosci rukojmích, film, který natočila dánská dvojice Puk Damsgård a Søren Klovborg. Snímek skládá dohromady výpověď přeživšího dánského fotografa a rozhovory se dvěma bojovníky, které vede britský novinář, jehož přítele tato skupina popravila.

Z filmu Édouard Louis, transformace (režie: François Caillat)
Působivým portrétem slavného francouzského spisovatele současnosti je snímek Édouard Louis, transformace režiséra Françoise Caillata. Jednatřicetiletý Louis, který do své autobiograficky laděné literatury míchá filozofii a sociologii, je jednou z předních osobností francouzské literární scény. Ve filmu vypráví příběh nelehkého dětství, dospívání a dospělého života v nové sociální vrstvě.

Fascinace a EXPRMNTL: zavedené osobnosti i nové talenty
Ani letos nebudou chybět filmové experimenty. Soutěžní sekce Fascinace uvede dvě desítky filmů z celého světa: například z Mexika, Norska, Kanady, Jižní Koreje, Taiwanu, Kuby nebo Tuniska. V programu jsou jak filmy zavedených autorů*rek, jejichž tvorbu už ji.hlavské publikum mělo možnost vidět, tak úplně nová jména. Představí se výrazné osobnosti světové experimentální scény jako Dietmar Brehm, Steve Reinke, Mike Hoolboom, Thomas Kutschker či Karel Doing, ale zároveň jako každý rok sekce objevuje i úplně nové talenty. „Práce experimentátorů a experimentátorek s přírodními motivy, prozkoumávání krajin, obtisky, ozvěny a stíny rostlin i zvířat, mají většinou naléhavý environmentální podtón. Fascinující na těchto filmech pořád zůstává, jak koncepční volba vyjadřovacích prostředků může zdůrazňovat tematické naléhavosti,“ říká dramaturgyně experimentálních sekcí Andrea Slováková. Tvůrci*kyně ohledávají možnosti digitálního obrazu, práce s found footage nebo i s klasickými filmovými technikami, či snímají svět skrze vlastnoručně vyrobené čočky, filtry nebo algoritmy.

Z filmu Zákon času (režie: Adéla Babanová)
Dokumentární Ji.hlava přináší tradičně také soutěž českého experimentu. Exprmntl.cz. letos nabídne dvě desítky snímků. „Do české soutěže se vracejí autorky a autoři, kteří v uplynulých letech v Ji.hlavě představili své progresivní uvažování nad audiovizuálním zachycením světa, ale jako obvykle také objevujeme nastupující generaci talentů,“ přibližuje Slováková přehlídku, ve které se díla zavedených autorů (Franz Milec, Lucie Rosenfeldová, Vladimír Turner) potkávají se studentskou tvorbou z filmových i výtvarných škol. Svůj Zákon času na Ji.hlavě představí například video umělkyně Adéla Babanová, jejíž prostorová filmová instalace měla premiéru na skupinové výstavě Shifted Realities v pražské Galerii Rudolfinum letos na jaře, kde ji navštívilo třicet tisíc diváků. Fascinace AI: chatboti a já

Nesoutěžní retrospektivní sekce Fascinace letos nabídne přehlídku filmů, jejichž spoluautorkou je umělá inteligence. „V minulosti jsme viděli mnoho filmů, ve kterých nástroje a výpočetní procesy pomáhaly tvůrcům a tvůrkyním s dotvářením jednotlivých složek díla. Dnes se díváme na díla, v nichž je role AI autonomní,“ říká Andrea Slováková a dodává, že rozmanitost přístupů ukazuje výběr třinácti děl. Téma identity je prezentováno například proměnami jednoho fotografického portrétu ve filmu Já, já a zase já: a vytvořila jej neuronová síť ve spolupráci s chatboty. Stejně tak umělá inteligence kriticky zkoumá předsudky ve vlastní tvorbě – ve snímku Tvář teplouše. AI stojí i za filmem Buďme přáteli!, pro který stvořila obrazy, zvuky, texty, básně, střihovou skladbu a v některých případech i vyprávění. Klasik experimentálního filmu John Smith pak ve spolupráci s AI vytvořil velkoměstskou symfonii v algoritmickém překladu. Krátká radost: zdarma k vidění na dafilms.cz. O vítězi rozhodne online hlasování Nedočkaví milovníci*ice dokumentu se mohou naladit na Ji.hlavu ještě před jejím zahájením. Všechny nominované krátké dokumenty ze sekce Krátká radost uvedené ve světové nebo mezinárodní premiéře budou 9.–29. října 2023 dostupné zdarma na dafilms.cz. Do 22. října bude navíc možné hlasovat a rozhodnout o vítězi*ce Ceny publika DAFilms, která bude vyhlášena na slavnostním zahájení Ji.hlavy. Všichni hlasující diváci budou zařazeni do slosování o tři roční předplatné DAFilms. „V Krátké radosti máme letos filmy ze všech kontinentů. Dbáme na zastoupení různých režijních přístupů a tvůrčích metod,“ přibližuje výběr dramaturgyně Ji.hlavy Andrea Slováková.

Ze znělky 27. MFDF Ji.hlava (režie: Albert Serra)
Sedmadvacátou znělku natočil Albert Serra

Festivalovou znělku sedmadvacáté Ji.hlavy vytvořil katalánský režisér Albert Serra, kterého legendární filmový časopis Cahiers du cinéma zařadil mezi patnáct nejdůležitějších mladých režisérů*ek poslední dekády. „Kdysi jsem v jednom rozhovoru řekl, že jsem se rozhodl stát se filmařem proto, abych si mohl dělat legraci ze světa. Dali to do titulků, a napsané velkým písmem mi to připadalo ještě pravdivější. Myslím, že je to nejzdravější postoj, který může umělec zaujmout. Celá moje práce z tohoto principu vychází. Ji.hlavu miluji. Miluji festival,“ říká režisér označovaný za „objev canneského festivalu“. Znělka ke zhlédnutí zde.

Kdo zasedne v porotě?
I letos rozhodne pětičlenná porota v sekci Opus Bonum nejen o držiteli hlavní ceny, ale také o nejlepší kameře, střihu nebo sound-designu. Členy budou francouzská střihačka Dominique Auvray, americký spisovatel a pedagog Michael Renov, česká režisérka Adéla Komrzý, britský kurátor a filmař Christopher Small a režisérka Una Gunjak z Bosny a Hercegoviny. Profesní ceny budou uděleny také v sekci Česká radost, která se v Ji.hlavě setká ve složení: česká filmová publicistka Kamila Boháčková, íránský režisér Kaveh Daneshmand, slovenský režisér Robert Kirchhoff, spisovatelka Klára Vlasáková a režisérka Lucie Králová. O výherci nejlepších experimentálních filmů v sekci Facinace a Exprmntl.cz rozhodne tradičně rodinná porota, letos ve složení ukrajinská režisérka a střihačka Anna Kryvenko a její matka Iryna Kryvenko. V porotě Svědectví zasednou islandský spisovatel Andre Magnason, česká analogická astronautka Lucie Ráčková a kanadský publicista, známý z podcastu věnovanému kritice současného technologického průmyslu, Paris Marx. Udělena bude i Cena za nejlepší VR dílo. O laureátovi rozhodnou mimo jiné česká umělec a laureát loňské Ceny Jindřícha Chalupeckého Vojtěch Radakulan nebo maďarská expertka na AI Bujdoso Gyöngyi. Autorem ji.hlavských festivalových cen je od roku 2021 česko-argentinský výtvarník Federico Díaz.

Inspirační fórum: hledání spravedlivého a svobodného světa
Jak mít dost jídla pro všechny a nezničit planetu? Je vesmír živý? Komu patří voda? Mohou komunity nahradit stát? Jak umělá inteligence změní naše životy? Inspirační fórum zve na šest dní debat a rozhovorů. Nad tématy souvisejícími s vodou, umělou inteligencí, vesmírem, komunitami a jídlem budou diskutovat významné osobnosti tuzemské i světové vědy, filozofie, umění, ale také lidé z praxe. „Snažíme se hledat možnosti spravedlivějšího a svobodnějšího světa. Chceme, aby na Inspiračním fóru probíhala živá debata o současnosti a budoucnosti otevřená pro všechny,“ říká vedoucí Inspiračního fóra Tereza Swadoschová. Výrazným hostem letošního ročníku fóra bude islandský spisovatel a dokumentarista Andri Snær Magnason, který se ve své práci dlouhodobě zabývá tématem globálního oteplování, tání ledovců, zvyšování hladiny moří, ale třeba i dopadem klimatické změny na korály. Ve své tvorbě pak hledá způsob, jak o klimatické krizi srozumitelně mluvit: prostřednictvím vědy, rodinných příběhů a mytologie. Magnason vystoupí ve dni věnovanému tématu vody. O tom, odkud se vzal život a co vůbec znamená být živý, bude diskutovat americká teoretická fyzička a astrobioložka Sara Imari Walker, která se ve své práci zabývá podstatou života – jak lze život definovat, má-li nějaké zákonitosti, jaký je rozdíl mezi živou a mrtvou hmotou a kdy vlastně vzniká. Pracuje také s teorií, že čas je materiální vlastnost. Inspirační fórum otevře také velké téma umělé inteligence. O svých zkušenostech výzkumníka a vývojáře, který „učí umělou inteligenci myslet“ promluví Stanislav Fořt, který se výzkumem AI zabýval například v amerických společnostech Google a DeepMind. K tématu komunit, v rámci kterého proběhnou diskuze o výhodách i limitech komunitního života, pak Inspirační fórum nabídne debatu s názvem Nadšením nájem nezaplatíš. Kulturní publicisté a publicistky ze stejnojmenné iniciativy v ní budou mluvit o tom, proč se rozhodli upozornit na své neudržitelné pracovní podmínky a zamyslí se nad tím, jakou mají kulturní rubriky v českých médiích budoucnost. Inspirační fórum také představuje nový web: https://www.inspiracniforum.cz/. 

Dokumentární kniha – užší nominace
Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava letos už potřetí udělí Cenu za nejlepší dokumentární knihu. Ji.hlava tradičně zkoumá dokumentární východiska nejen ve filmech, ale i v rozhlasové tvorbě, počítačových hrách, virtuální realitě nebo divadelních projektech. Dokumentární perspektivou nahlíží také na českou literaturu, která přispívá k reflexi doby i přemýšlení o minulosti. V porotě letos zasedl dokumentarista Ivo Bystřičan, nakladatel Juraj Koudela, programový ředitel Hitrádia Vysočina Bedřich Musil, spisovatelka Magdaléna Platzová a básník a šéf kulturní rubriky Seznam Zprávy Jonáš Zbořil. „Nominovaná jedenáctka knih podává bohatý obraz o obyvatelích současného světa a ukazuje nejrůznější přístupy k tomu, co představuje ‚dokument.‘ Škála je široká: od uměleckého zpracování, kdy se čtenář dostává pod povrch skrze poezii a obrazy, přes klasičtější formu uchopení problematiky, založenou na podrobné rešerši, reportáži, rozhovorech, analýze. Každá z těch knih je nenahraditelný unikát, což by se ostatně dalo říct o všech třiceti knihách prezentovaných v prvním kole, z nichž naše porota jedenáctku vybrala. Celou tuto soutěž ostatně vidím jako oslavu nezpochybnitelných možností, které kniha dosud má. Kniha jako umělecké dílo, partner v dialogu, učební pomůcka, objekt emocí, nástroj poznání a změny,“ říká porotkyně Magdaléna Platzová. Vítězná dokumentární kniha získá finanční odměnu 30 tisíc korun.
Nominace:
Den byl pro mě krátkej: Paměti hrdé Romky (Olga Fečová, Kher / Paseka, 2022)
Ještě pořád můžeme tančit (Mína Krejčí, Protimluv, 2022)
Každý den je nový (Lucie Lomová, Labyrint, 2022)
Kongo severu (Jiří Černický, dybbuk, 2023)
Máma má alzheimera (Luboš Hacala, CPress, 2022)
PIKO: Na životech feťáků záleží (Apolena Rychlíková, Pavel Šplíchal, Alarm, 2022)
Rozumět televizi (Lucie Králová, NAMU, vyd. 2022)
Toho dna se dotýkám už málo (Martina Lupínková, Lenka Chánová, wo-men, 2022)
Továrna na lži: výroba klimatických dezinformací (Vojtěch Pecka, Alarm / Utopia Libri, 2023)
Vystřihni – nalep: Jak post-digitální tisk a ziny vzkřísily papírová média (Miloš Hroch, Akropolis, 2022)
Všechny cesty vedou k válce: Příběh Ruska a Ukrajiny očima českého reportéra, 2011– 2022 (Vojtěch Boháč, CPress, 2022)

Dokumentární bude i divadlo!
Ani letos nepřijdou zkrátka přízvivci*kyně divadla. V rámci doprovodného programu se představí například divadlo FESTE, které zpracovalo studii Roberta Misika Falešní přátelé obyčejných lidí. V režii Jiřího Honzírka představení mapuje motivace těch, kteří volí populistické strany. Ve hře Fa(r)mu! pak satirický autor S.d.Ch. producenti oceňované Zkoušky umění zpracovávají kauzu uniklých soukromých emailů pedagogů FAMU. Představení odráží situaci i na jiných vysokých školách, například na DAMU, AVU či UMPRUM. 27. MFDF Ji.hlava proběhne 24.–29. října 2023. Akreditace lze zakoupit na ji-hlava.cz.  

Více informací najdete také na festivalovém Facebooku, Instagramu nebo TikToku. 
 

Dokumentární kniha – užší nominace
Den byl pro mě krátkej: Paměti hrdé Romky (Olga Fečová, Kher / Paseka, 2022). Romská ikona Olga Fečová představuje svůj život v knize, která na půdorysu individuálního osudu vypráví příběh Romů v československém prostoru. Přímočarým jazykem zachycuje zážitky se svéráznými obyvateli zmizelého světa tradičních osad, staroměstských pavlačí, nouzových kolonií v pohraničí a při tom jakoby mimochodem odhaluje své myšlenkové obzory.

Ještě pořád můžeme tančit (Mína Krejčí, Protimluv, 2022). Kniha je veselým i smutným vyprávěním o životě české emigrantky, která pracuje v ústavu pro přestárlé v Austrálii. V dobře zajištěných penzionech vše funguje správně a racionálně, jediné, co se tomu vymyká, jsou stárnoucí či přímo stará umírající těla rezidentů.

Každý den je nový (Lucie Lomová, Labyrint, 2022). Komiksový deník přináší den za dnem nejen všední, vtipné i dojemné zážitky z jednoho roku autorčina života, ale originálně také ukazuje možnosti spontánního psaní a kresby. Zcela samozřejmě přitom překračuje hranice ryze osobního k mnohem obecnějším tématům, jako je stárnutí, péče o blízké, dospívání dětí, přátelství nebo každodennost umělecké tvorby.

Kongo severu (Jiří Černický, dybbuk, 2023). Máte za to, že je nemožné vypravit se do nejtemnějšího srdce Afriky, Zairu neboli Konga, pěšky s batohem na zádech a s jedním dolarem na den? Není mnoho těch, kteří něco takového uskutečnili. Na počátku devadesátých let, pár let po revoluci, se Jiří Černický vydal „jen tak nalehko“ prozkoumat jedno z nejtajemnějších, nejméně probádaných a nejnebezpečnějších území na světě.

Máma má alzheimera (Luboš Hacala, CPress, 2022). Skutečný příběh rodiny, která se starala o maminku trpící Alzheimerovou chorobou. Jak se vypořádali s nemilosrdně se zhoršujícím stavem způsobujícím vzájemné odcizování? Jak se srovnali s tím, že se pro maminku postupně stávají bezejmennými tvářemi, které vůbec nepoznává? Jak řešili nutné praktické změny související s devastující nemocí? Odpovědi najdete v tomto upřímném vyprávění.

PIKO: Na životech feťáků záleží (Apolena Rychlíková, Pavel Šplíchal, Alarm, 2022). První publicistická kniha, která do hloubky mapuje užívání nejznámější české drogy. Postupuje chronologicky od prvních vařičských bytů v komunistickém Československu až do současnosti.

Rozumět televizi (Lucie Králová, NAMU, vyd. 2022). Lucie Králová přináší unikátní kritickou reflexi vnitřního života České televize v oblasti dramaturgie dokumentárního filmu. Ukazuje, jak aktéři v televizi chápou dramaturgii a žánr, jaké představy mají o divácích i autorech a jak „rozumějí televizi“.

Toho dna se dotýkám už málo (Martina Lupínková, Lenka Chánová, wo-men, 2022). Kniha přináší životní příběhy lidí se zkušeností s poruchami příjmu potravy, kteří se zotavili nebo uzdravili. Motivací literární redaktorky a editorky Martiny Lupínkové byla vlastní zkušenost s poruchou příjmu potravy. Pětiletá práce na knize pro ni představovala jistou formu terapie a uzavření této osobní životní kapitoly.

Továrna na lži (Vojtěch Pecka, Alarm / Utopia Libri, 2023). Kniha Továrna na lži od sociologa Vojtěcha Pecky ukazuje na konkrétních příkladech z českého i světového kontextu, jak funguje výroba klimatických dezinformací.

Vystřihni – nalep (Miloš Hroch, Akropolis, 2022). Fanziny se zrodily ve třicátých letech minulého století v kruzích fanoušků sci-fi, ale později je dalece přerostly. Zinoví kutilové si přitom vystačili s nůžkami, lepidlem a levnou tiskárnou. Mediální teoretik Miloš Hroch v původní české studii zkoumá fungování těchto malonákladových publikací a neoficiálních časopisů v post-digitální době, kdy se přesyceni virtualitou vracíme k analogovým médiím.

Divadlo pod Palmovkou odtartovalo předprodej vstupenek na další ročník Mezinárodního setkání divadel (nejen) střední Evropy Palm Off Fest,
který se zaměřuje na politické a celospolečenské kontroverzní otázky. Letos proběhne od 13. října do 20. října 2023.

Podtitulem sedmého Palm Off Festu tentokrát bude motto Je to daleko?. Tuto spekulativní otázku si totiž můžeme klást u každého představení z pestrého výběru z Polska, Kosova, Moldavska a Slovenska, které jsme letošní ročník pozvali. Události, jimiž poslední rok a půl v Evropě žijeme, až příliš jasně dokazují, jak je náš evropský prostor křehký a s jakou razancí se nás mnohdy dotýkají události, které jsme donedávna možná vnímali na hony vzdáleně.

Festival zahájí inscenace 24 Slovenského národného divadla, která autorským způsobem zkoumá emoce ve slovenské společnosti vyvolané konfliktem na Ukrajině. V inscenaci diváci zažijí zpovědi herců, stand-up i přímé oslovování herci, kteří si část textů napsali sami. Osudy ukrajinských příchozích, postoje ruské strany, ale hlavně náš vztah k tomu, co se momentálně v Evropě děje, dělají tuto inscenaci výjimečně aktuální.

Se strachem jako zastřešujícím tématem pracuje moldavské představení Sibiřské spisy Národního divadla Mihai Eminescu, pojednávající o stalinistickém teroru na příkladu besarabských Rumunů. Teror, který sovětský vůdce rozpoutal, znamenal zmaření několika desítek tisíc životů obyvatel dnešního Moldavska a s jeho následky se tamní společnost vyrovnává dodnes.

Vztah umění a politiky zkoumá divadelní soubor Qendra Multimedia z kosovské Prištiny v inscenaci Projekt Handke aneb Spravedlnost pro Peterovy blbosti.
Tematizuje kontroverzní rozhodnutí udělit rakouskému spisovateli Peteru Handkemu čestný titul laureáta Nobelovy ceny za literaturu, a to navzdory jeho dobře
zdokumentované podpoře Slobodana Miloševiče. Kontroverzi může vyvolat i netradiční inscenace Snadné věci, vymykající se běžným divadelním schématům, kterou do Libně přivážejí z polského divadla Stefana Jaracza v Olštýně charismatické, oblíbené a oceňované herečky – Irena Telesz-Burczyk a Milena Gauer pod režijní taktovou jedné z nejuznávanějších polských režisérek mladé generace - Anny Karasińské.

Kromě divadelního programu chystá Palm Off Fest také bohatý doprovodný program; přednášku Blízké i vzdálené světy Williama Shakespeara profesora Martina Hilského, básníka, badatele a našeho největšího překladatele Shakespearových her nebo výstavu akademického malíře Teodora Buzu, původem moldavského umělce, který představí na Palm Off Festu svou v pořadí 99. autorskou výstavu. Mimoto se diváci mohou těšit na již tradiční diskuze s tvůrci po každém představení a na poetické divadelně-hudební večery. Festivalový týden uzavře koncert hudební skupiny Dunaj. Výjimečný bude doplněním základní tříčlenné sestavy Dunaje oběma hudebními producenty tohoto alba - Petrem Ostrouchovem (dříve Sto zvířat, nyní Blue Shadows) a Ondřejem Mikulou (Aid Kid, Zvíře jménem Podzim, Kittchen) a přidá se také zpěvačka Bára Zmeková. 

Letos je Palm Off Fest také součástí Fóra o budoucnosti kultury, který probíhá 13. – 14. října na téma Divadlo jako veřejná kulturní instituce: ideologické stereotypy a (bez)hodnotový pragmatismus. Druhý ročník Fóra je bezpečným prostorem pro vytváření vize otevřené, rozmanité a inkluzivní kultury reagující na výzvy 21. století a bude pokračováním rozpravy o uměleckých, společenských a politických funkcích divadla.

Předprodej festivalových vstupenek odstartoval 1. září 2023
Cena: 370 – 430 – 480 Kč v závislosti na konkrétním představení
Festival pas: 20 % sleva při nákupu tří a více festivalových představení
Inscenace uvedené za oponou: 430 Kč
Sleva na vstupné: 30 % pro studenty a 40 % pro seniory

https://www.palmofffest.cz/

Téměř přesně po roce od zahájení činnosti galerie v rekonstruovaných městských jatkách si návštěvník prostřednictvím nové výstavy může představovat, jaké by to bylo žít se zvířaty v respektu a beze strachu. Od počátku tohoto dosud nejnáročnějšího výstavního projektu PLATO autorky konceptu výstavy Eva Koťátková a Edith Jeřábková, spolukurátor Jakub Adamec a spolukurátorka Zuzana Šrámková motivují návštěvníky opustit lidskou optiku a vnímat výstavu perspektivou zvířete.

Hned po příchodu do ostravské městské galerie současného umění si totiž divák uvědomí, že je něco jinak. U prodeje vstupenek na novou výstavu nenajde jen běžný galerijní sortiment jako trička nebo tašky, ale ve vitrínce objeví háčkovanou edici oblečků pro zvířata od umělkyně Lívie Škutové. Kustody a průvodci výstavou se stávají liška, zajíc, sova, havran, holub, včela a srnka. Videa těchto zvířecích avatarů vytvořil umělec András Cséfalvay a hlas jim propůjčili lidé z týmu PLATO. Architekturu výstavy, navrženou Evou Koťátkovou ve spolupráci s Rutou Putramentaite, tvoří obří zvířecí těla, škrabadla, boudy, pelechy, bidla, skrýše a objekty připomínající svěšený ocas nebo naddimenzovanou tlapu a lze na ně sahat, hladit je a tulit se k nim. Umělecká díla jsou pak nainstalována tak, aby si je mohli prohlédnout i psi, kočky nebo fretky, jimž je umožněn vstup (na vodítku) do všech výstavních sálů s díly pětadvaceti umělců a umělkyň.

Nejdynamičtějším místem výstavy Uprchlá, našel skrýš, stále uniká se stal prostor původní vepřové porážky, který tvůrčí tým proměnil v redakční místnost přinášející reportáže z veřejných i skrytých míst Ostravy, ale i vzdálenějších lokalit. Třiadvacet reportáží má podobu videa, audia, kresby, fotografie a jejich různých kombinací. Švédská umělkyně Annika Eriksson natočila pro výstavu nový film zachycující pohled racků, drůbeže a hospodářských zvířat na život na skládce OZO Ostrava, na farmě Duběnka v Hrabové nebo na opuštěné farmě v Ostravě-Polance. Malířka Hana Puchová v kreslené reportáži zprostředkovává život divokých koní z luk v Kozmicích nedaleko Ostravy. David Přílučík se ve videoreportáži o ostravských holubech společně s aktivistou Fukim pokouší změnit negativní vztah lidí k holubům, který se rozšířil poté, co holubí leteckou poštu vystřídaly technologie. Jiří Žák se zajímal o život kanárů pomáhajících horníkům v ostravských dolech, jejichž poslední připomínkou je veřejná voliéra v Ostravě-Přívoze. Také jejich práci později nahradila elektronika.

Život zvířat ve Vietnamu dokumentuje místy hodně syrově a kriticky Tuan Andrew Nguyen v umělecké dvojprojekci. Další příklad ukazuje intimní a až magický obraz soužití polské bioložky a profesorky lesních věd Simony Kossak (1943–2007) a jejího partnera, přírodovědce, výtvarníka, fotografa a spisovatele Lecha Wilczeka (1930–2018) s lesními zvířaty v osadě Dziedzinka v Bělověžském pralese. Jim Nollman přispěl do výstavy rozhlasovou skladbou složenou v roce 1973 ke Dni díkůvzdání, kde nahrál sám sebe, jak zpívá dětské písničky se třemi sty krocany. „O výstavě přemýšlíme jako o prostředí různých zón, ve kterých se mísí zvířecí a lidské, výstavní a užité, dočasné, proměnlivé a trvalé. Představujeme si galerii jako jednu velkou zvířecí redakci, ve které se vedle sebe odehrávají výstavy, reportáže a formáty sdíleného poznávání a práce. Jednotlivé příspěvky a pátrání se kříží, a přinášejí tak plastický a mnohoznačný obraz o zvířecích aktérech a aktérkách,“ říkají autorky konceptu Eva Koťátková a Edith Jeřábková. Koťátková má v projektu hned trojí zastoupení, je autorkou architektury, kurátorkou a vystavující umělkyní. „Projekt nechce traumatizovat současnost, obrací se k městským zvířatům, která žijí dnes v Ostravě a ptá se na jejich dobrý život v tomto městě. Zároveň si klademe otázku, jaká́ zvířata jsou odsouzena k neviditelnosti nebo přehlížení, jak jsou s touto situací spokojena nebo zda by uvítala, kdybychom jim věnovali trochu pozornosti,“ doplňuje Edith Jeřábková.

Po celou dobu výstavy budou redakční místnost oživovat setkání redakčního týmu s veřejností. Jde o prostor vyhrazený pro tvůrčí práci, přednášky, workshopy, edukační programy, koncerty nebo i odpočívání. Ukrývá se zde velký pracovní stůl, dětská zóna nebo nahrávací stanoviště pro vlastní reportáže malých i velkých návštěvníků. Zpravodajské výstupy redakce se tak budou spontánně rozšiřovat až do ukončení výstavy 10. března 2024. Na mladého diváka a divačku projekt pamatuje ve zvýšené míře. Děti budou prvními návštěvníky výstavy v rámci interaktivní předvernisáže 11. října v 16 h. Nejmenší děti si mohou výstavu procházet v kostýmech zvířátek a plnit jednoduché úkoly. První z celkem tří otevřených celodenních Redakčních setkání přinese 24. listopadu program pro děti a školy vedený vystavujícími umělci a umělkyněmi v podobě kurzů škrábání a mňoukání nebo workshopu na téma vnitřního zvířete. V odpoledním bloku pro veřejnost pak například aktivista Fuki otevře holubí kadeřnictví inspirované „účesy“ těchto ptáků. 

Uprchlá, našel skrýš, stále uniká
(Zvířecí zpravodajství)
PLATO, Porážková 26, Ostrava
12. října 2023 – 10. března 2024
Vernisáž: 11. října v 18 h
S účastí: Yevgenia Belorusets, Cecilia Bengolea, Jan Bražina, András Cséfalvay, Annika Eriksson, Fuki, Kateřina Konvalinová & Jiří Žák, Eva Koťátková, Simona Kossak & Lech Wilczek, Zdeněk Košek, Denisa Langrová, Karolína Matušková & Lucie Zelmanová, Tuan Andrew Nguyen, Jim Nollman, Viktorie Pražáková, David Přílučík, Hana Puchová, Ruta Putramentaite, Tabita Rezaire, Jonáš Richter, Lívie Škutová, Adam & Martin Tománkovi, TV Páteř, Cecilia Vicuña, Aleksandra Waliszewska
Kurátorky a kurátor: Eva Koťátková, Jakub Adamec, Edith Jeřábková, Zuzana Šrámková
Na základě koncepce: Evy Koťátkové & Edith Jeřábkové
Kurátorský text: https://plato-ostrava.cz/cs/Octopus-Press/Zvireci-Zpravodajstvi
Tři veřejná redakční setkání: 24/11/2023, 27/1/2024, 1/3/2024

Její pětidenní program znovu slibuje progresivní eventy ve čtyřech lokacích po celé Praze. Od 25. do 30. září se na nich objeví přes padesát umělců z celého světa – legend i talentovaných nováčků. 

Line-up čtrnáctého ročníku nabídne premiérové uvedení nového materiálu od význačných českých a slovenských hudebníků jako jsou Petra Hermanová, Martyyna, Koruth, Oliver Torr a Axonbody, DOOM´D (Trauma a oxoo), ale i vystoupení současných umělců, kteří hýbou světovou scénou. Mezi nimi jsou Evian Christ, Minor Science, Marina Herlop, Hyd nebo Pinch. 

„Lunchmeat Festival si už získal výraznou pozornost od světových médií a každý rok máme víc a víc návštěvníků ze zahraničí. Získali jsme dost sebevědomí na to, abychom letos mohli do line-upu zařadit talentované domácí interprety v jedné linii se světovými hvězdami,” říká Jakub Pešek, ředitel festival. Letošní ročník odloupává status quo tradičního festivalového programu a všechny interpret přináší jako rovné. Žádní headlineři, žádní předskokani. Pro pořadatele to je způsob, jak pracovat na udržitelnosti lokální komunity a dát prostor novým jménům, které dělají festival unikátním v celosvětovém měřítku. 

Samotný festival předchází taneční performance Higher XTN. od Michela Rizzo, která se bude konat 21. září během otevření nové výstavy v Národní galerii. V pondělí 25. září začíná program festivalu v CAMPu, kde se představí díla připravená speciálně pro místní obří plátno o rozměrech 20 x 4 metry. Ve středu se festival přesune do Divadla Archa, které bude hostit legendární 3D performanci Hakanaï využívající modelování na základě fyzického pohybu. Stejný den bude klub Ankali hostit taneční party, na níž se – mimo jiných – představí bela, korejské hudebnictvo ovlivněné lidovou hudbou i klubovou kulturou a take Sarkawt Hamad, DJ z amsterdamské undergroundové scény. 

Betonové podzemí pražské perly funkcionalismu – Veletržního paláce Národní galerie je místem, kde festival vyvrcholí během prodlouženého víkendu. Na státní svátek 28. září zde vystoupí s DJ setem zakladatel kultovního labelu PAN Bill Kouligas a Marina Herlop představí svoji mimozemskou vokální akrobacii. Páteční lineup nabídne audiovizuální hostinu v podobě Aelcrush, kolaborace mezi Sin Malditou a Leiem a také konfrontační a myslohýbající AV Void od dvojice Slikback a Weirdcore. V sobotu vystoupí Oceanic, Space Drum Meditation a Voices from the Lake a ve světové premiéře se představí dílo Weaving Fields, kolaborace mezi hudebnicí SØS Gunver Ryberg a 3D animátorkou Sybil Montet, která patří mezi projekty jejichž vznik je každoročně iniciován Lunchmeat Festivalem. Sobotní večer také nabídne open air večírek před Veletržním palácem s DJským překvapením. Tato část programu je bez vstupného. 

Kromě úchvatných audiovizuálních performancí a umělecky výjimečných koncertů také Lunchmeat Festival hostí dvoudenní Symposium na téma digitálního umění. Jeho součástí bude třeba workshop hudební žurnalistiky, a nebo přednáška Dimitriho Hegemanna, zakladatele legendárního berlínského klubu Tresor. Návštěvníci si také mohou vyzkoušet modulární syntezátory Bastl Instruments. I tato část programu je zdarma. 

Lunchmeat Festival 2023 se koná ve Veletržním paláci Národní galerie, CAMPu, Divadle Archa a Ankali od pondělí 25. do soboty 30. září. Organizátoři slibují: See you dancin´. 

_ oznámení umělci:      

 Alfred Czital b2b Polygonia dj set      

bela dj set     

Bill Kouligas dj set     

CORIN presents Lux Aeterna AV live     

DOOM’D AV live (WP)    

Evian Christ AV live    

Gnäw  live     

greyArea dj set     

Hadri dj set     

Hakanaï by Adrien M & Claire B     

Hyd AV live     

Ionai dj set     

Koruth live     

Marina Herlop live    

Martyyna & Igor Lorok present Written In The Scars AV live (WP)    

Meuko! Meuko! & NONEYE present 無形將軍 Invisible General AV live    

Minor Science dj set     

Mor Wen dj set     

Oceanic AV live     

Oliver Torr & Axonbody present AXONTORR AV live (WP)    

Otik dj set    

Petra Hermanova presents In Death's Eyes feat. Denny Wilke live (WP)    

Pinch dj set     

PYUR &  Tymm Novyy present Lucid Anarchy AV live (WP)    

Qow live (WP)     

Sarkawt Hamad dj set     

Sin Maldita & Lei present Aelcrush AV live     

Slikback x Weirdcore present VOID AV live    

SØS Gunver Ryberg & Sybil Montet present Weaving fields AV live (WP)    

Space Drum Meditation & Aeldryn & Eli Eliasek AV live (WP)    

Spekki Webu & Matti Vilho present Signal Transmutations AV live    

Ssnurssla dj set     

Voices From The Lake live    

Zoë Mc Pherson & Alessandra Leone present Pitch Blender AV live    

(WP) = světová premiéra   

_data konání festivalu:    

25. září – 30. září 2023 

_program:     

25.9. LUNCHMEAT x CAMP 

27.9 Lunchmeat x Archa: Hakanaï by Adrien M & Claire B 

27.9. LUNCHMEAT x Ankali live 

28.9. – 30.10. Tři noci v Národní galerii v Praze – Veletržním paláci a tři dny Input Sympozia o digitálním umění tamtéž   

_místa:     

Národní galerie v Praze – Veletržní palác      

Ankali  

Divadlo Archa  

CAMP – Centrum architektury a městského plánování  

_odkazy:    

Vstupenky – www.lunchmeatfestival.cz/2023/tickets/ 

 Více informací také na webu, Instagramu a Facebooku. 

Vizuální identitu třináctého ročníku Lunchmeat festivalu vytvořilo Anymade studio.  

Začalo to v Soulkostele, pokračovalo na Kalvárii a v Polomu — a letos Jednota naváže 23. září 2023 koncertní událostí v Neratově. Jedinečné místo, pečlivá dramaturgie, potenciál nezapomenutelného večera (a noci).

Kostel Nanebevzetí Panny Marie nabízí nejen naprosto unikátní prostředí, ale i mimořádný příběh památky, která vstala z mrtvých.

SUPERSILENT
„Nikdy společně nezkouší a nikdy se mezi sebou nebaví o hudbě,“ píše domovský label Rune Grammofon. Norské trio Supersilent si za pětadvacet let vybudovalo mytickou auru výjimečnosti, která stojí na instrumentální zručnosti, improvizátorském porozumění a charismatickém výrazu, ale také na ochotě naplno využívat aktuální technologické možnosti. Trojice stálých členů – Arve Henriksen, Helge Sten a Ståle Storløkken – má na kontě desítky projektů na špičce jazzové, experimentální i rockové scény, jejich živý dialog v Supersilent ale stojí mimo kategorie.

XIU XIU
Ignore Grief, říkají titulem své nejnovější desky kalifornští Xiu Xiu. A představují hudbu, která žal doslova zhmotňuje. Je to příjemné? Ne. Má to v sobě hloubku, jaké je nemožné odporovat? Rozhodně. Aktuálně trio (Jamie Stewart, Angela Seo a někdejší bubeník Devo David Kendrick) se vrací do Evropy a my si nemohli nechat ujít příležitost představit je v kulisách akce, jaká se k jejich hudbě náramně hodí.

MOIN
Když Joe Andrews a Tom Halstead vydali v roce 2012 svoji první nahrávku jako Moin na splitu s Petem Swansonem, bylo je možné vnímat jako postpunkový vedlejší projekt k jejich industriálně dubovým Raime. Britská elektronická scéna, zformovaná mimo jiné okolo labelu Blackest Ever Black, intenzivně čerpala inspiraci z postpunku osmdesátých let a Moin představovali rub tohoto přístupu se svým kytarovými zvukem následujícím postupy elektronické hudby.

3PHAZ
Anonymní káhirský producent 3Phaz si důrazně řekl o pozornost hned debutem Three Phase. Na jedné straně u něj stojí rytmická a melodická inspirace egyptskými žánry shaabi a jeho novější elektronickou odnoží mahraganat, na druhé důkladná znalost globální stylů od techna přes gabber po footwork.

SIMM
Italský producent a muzikant Eraldo Bernocchi od počátku osmdesátých let nelenil a byl průkopníkem v mnoha oblastech, takže i kondenzovaný výčet jeho aktivit vydá na slohovou práci. Počátky spjaté s industriální scénou a projektem Sigillum S zastínila později hojnost spoluprací tak rozdílných jako třeba ambientní instalace s Haroldem Buddem a Robinem Guthriem na straně jedné nebo surové remixy a projekty s Ephel Duath, Bong Ra či Zu na straně druhé.

SVARTE GREINER
Norský skladatel Erik K. Skodvin aka Svarte Greiner se k nám po mnoha letech vrací se sólovým vystoupením. Pečlivý kurátor vlastního labelu Miasmah, jinak také polovina Deaf Center a třetina B/B/S (spolu s Andreou Belfim a Aidanem Bakerem), začal být v poslední době aktivní i na poli soundtracků a hudby k výtvarným instalacím. Skodvin je mistr ve vyvolávání utajených i zapovězených zvuků z každého nástroje a svoji fúzi ambientu, konkrétní hudby a terénních nahrávek na počátku s oblibou škatulkoval jako akustický doom.

AMELIE SIBA
Od bedroompopových balad k nezaměnitelné autorské výpovědi. Amelie Siba stihla za čtyři roky své tvorby ujít mimořádnou cestu. Indierockové songy možná odrážejí současnou podobu americké písničkářské scény, zároveň však hledají cestu sobě vlastní. Siba propojuje s lehkostí devadesátkovou přímočarost s křehkou otevřeností tolik typickou pro její generaci. V nynější konstelaci věnované poslední desce Gently Double A (Day After Records) zahraje v duu s kytaristou a producentem Kryštofem Kříčkem (také známým jako Haru či z projektu Fyield).

VSTUPENKY https://bit.ly/JednotaNeratov_tickets
FB EVENT https://www.facebook.com/events/580665040660362/
https://jednota.space/neratov
Akce probíhá za podpory Ministerstva kultury ČR.

Chemické divadlo připravuje mezi 14. a 17. zářím nové uvedení čtyř repríz inscenace gomora ekocidav prostorách dvora Kampusu Hybernská. Jde o autorskou divadelní esej – pamflet – báseň volně inspirovanou knihou Roberta Saviana Gomora. Uvedení inscenace bude rámováno doprovodným programem. 

Inscenace gomora ekocida zobrazuje svět camorry, vlivné neapolské mafie, která sužuje nejen okolí Neapole. Staví před nás obrazy důvěrně známé obyvatelům italského jihu, související s ekologickými a sociálními dopady „podnikání“ mafií: hory nelegálního zboží procházející neapolským přístavem, hořící skládky, kontejnery toxického odpadu na mořském dně, oblasti zasypané odpadky, stižené rakovinou a předčasným vymíráním obyvatelstva, developerské monstrprojekty a sociálně vyloučené lokality, ve kterých stát nemá žádnou váhu a z nichž téměř nejde uniknout. Přesto – a právě proto – se v inscenaci Chemického divadla snoubí vysoké s nízkým, hrůzné se směšným, smrad s fascinací, čímž vzniká komplexní, až surreálný obraz přesahující hranice vyslovitelného.

Režisér Vojtěch Bárta k novému uvedení podotýká: „Inscenace v návaznosti na Savianovy knihy zobrazuje mafie jako vítězné hráče globálního trhu. Tématem se zabýváme současně z české, italské i nadnárodní perspektivy. Ukazujeme svědectví obětí Systému i upadající světový řád v celé jeho pouťové neskutečnosti. I proto jsme volili multikulturní obsazení. Kostýmy, scénografie, hudba a použité efekty dodávají představení magický, až snový ráz.“ 

Koncert THE GOOSE IS COOKED vychází z iniciativy skladatele hudby k představení Elii Morettiho. Půjde o jedinečné setkání několika zajímavých osobností experimentální hudební scény. Diskuse MAFIE MEZI PRAHOU A PALERMEM moderovaná Janem Bělíčkem nabídne zajímavé hosty: italianistku a překladatelku Alici Flemrovou, dokumentaristku Zuzanu Piussi a kriminologa Petra Kupku. Společně se budou věnovat tématu mafií u nás i v zahraničí a zejména i jejich obrazu v publicistice a umění.

Začátky představení gomora ekocida u vchodu do dvora Kampusu Hybernská (Hybernská 998/4, 110 00 Praha 1 - Nové Město) vždy ve 20 hodin.

gomora ekocida

Autoři: Vojtěch Bárta, Ondřej Novotný

/volně na motivy Roberta Saviana v překladech Alice Flemrové/

Dramaturgická spolupráce: Aneta Fodorová, Ondřej Novotný

Hudba: Elia Moretti

Scénografie: Jana Hauskrechtová

Kostýmy: Hannah Saleh

Zvuk: Roman Džačár

Světla: Michal Horáček

Grafika: Rozálie Vašíčková

Foto: Michaela Škvrňáková

Hrají: Ha Thanh Špetlíková, Maxime Mededa, Zbyšek Humpolec / Martin Krupa, Jakub Jelínek, Matěj Pour

Režie: Vojtěch Bárta

---

DOPROVODNÝ PROGRAM

14. 9. 22:00 THE GOOSE IS COOKED (koncert)

Elektroakustický bicí soubor, ve kterém vystoupí Elia Moretti, Andrés Silva, Jakub Švejnar, Václav Šafka a Matěj Sýkora. Je to nesmyslné uctívání, ve kterém se prolíná maracas se salsou spolu s experimentální improvizací a strhujícím soneem. Tyto ztřeštěné praktiky, kde je tancování zakázané, nabídnou temperamentní pohled na postmoderní umění.

Vstupné na koncert: 150 Kč, zlevněné 100 Kč, pro diváky gomory ekocidy je vstup zdarma/dobrovolný.

 15. 9. 18:00 MAFIE MEZI PRAHOU A PALERMEM (diskuse)

Povídání s italianistkou a překladatelkou Roberta Saviana Alicí Flemrovou, dokumentaristkou Zuzanou Piussi a kriminologem Petrem Kupkou o mafiích v ČR a ve světě a jejich zobrazení v umění a publicistice. Moderuje Jan Bělíček.

Vstupné na diskusi je dobrovolné.

----

VSTUPENKY

gomora ekocida:  https://goout.net/cs/gomora-ekocida/szeyxiw/

THE GOOSE IS COOKED: https://goout.net/en/the-goose-is-cooked/szfxbkw/

UDÁLOSTI NA FACEBOOKU

gomora ekocida: https://www.facebook.com/events/1397064917532645/1397064927532644

THE GOOSE IS COOKED: https://www.facebook.com/events/1018133895978419

MAFIE MEZI PRAHOU A PALERMEM: https://www.facebook.com/events/310495364856781

---

Kontakt: chemicke.divadlo@gmail.com, 732341382 (režisér Vojtěch Bárta)

www.chemickedivadlo.cz

www.facebook.com/chemickedivadlo

www.instagram.com/chemickedivadlo

Představení bylo nazkoušeno díky podpoře Státního fondu kultury ČR. 

Celoroční činnost Chemického divadla je podpořena granty Ministerstva kultury ČR a Magistrátu Hlavního města Prahy. 

Sponzory představení jsou firmy Titbit a TOI-TOI.

V komunitním a kulturním prostoru Karnola v Hranicích na Moravě proběhne ve dnech 8. a 9. září 2023 první ročník nového putovního multižánrového festivalu Krehky fest. Návštěvníkům program nabídne například výstavy umělců jako Attila Rózsás, Ivana Mojšová, Veronika Trnečková nebo komiksu Štěpánky Jislové, divadelní představení, diskuze, básnický open mic i hudební vystoupení. Mezi účinkujícími jsou pak divadlo pro děti i dospělé Mikro-teatro, studenti ateliéru performance FaVU nebo psycholožka z Masarykovy univerzity Andrea Stašek. Festival je putovní a do budoucna je tak v plánu uspořádat jej každý rok v jiném menším městě Česka nebo Slovenska.

Název Krehky fest odkazuje na tzv. křehká témata, jako jsou feminismus, LGBTIQA+, práva menšin a zvířat, neurodiverzita, environmentální žal, sociální vyloučení a další. Cílem festivalu je přinést impulsy pro otevřený a empatický dialog právě o těchto tématech, která bývají ve veřejném prostoru často předmětem necitlivé rétoriky. „Žijeme v době, ve které se společnost nebezpečně radikalizuje a tříští. Rádi bychom, aby se festival stal průsečíkem idejí vedoucích k vzájemné empatii a také startovací platformou pro spolupráci lokálních neziskových a dobročinných organizací, charit nebo útulků.“ uvádí dále k motivacím, které vedly k založení festivalu, jeho ředitelka Jana Gazdagová.

Kromě již zmíněného kulturního programu se návštěvníci mohou těšit například na grilovačku, dětské hřiště, umisťovací akci pejsků z místních útulků v podobě puppy yogy a další doprovodný program. Pro více informací navštivte stránky www.karnolahranice.cz/krehky-fest/.

Za podporu festivalu organizátoři děkují kulturnímu čtrnáctideníku A2.

Krehky Fest
8. – 9. 9. 2023
Komunitní a kulturní prostor Karnola, Hranice na Moravě
www.karnolahranice.cz/krehky-fest

kontakt Anna Kvášová, [email protected]

PAF na konci léta se vrací již posedmé pod oblouky nikdy nedostavěné dálnice v Ostopovicích. V pátek 1. září se na známém místě u Brna představí na sedm mezinárodních hudebních projektů, výtvarná instalace s živým čtením nebo projekce toho nejčerstvějšího z českého pohyblivého obrazu.

Jednodenní hudební bienále pořádané pravidelně kurátorskou platformou PAF má za cíl přinášet to nejzajímavější z současné experimentální hudby globálního měřítka a propojovat ji s domácí lokální scénou v unikátních kombinacích a kontextech. Na letošní ročník zavítají milánské legendy Primitive Art (IT), kteří zastří otevřenou krajinu svým pomalým dubem na pomezí zaříkávání, performance a digitálních zvukových dystopií. Dalším účinkujícím je bytostný experimentátor Kenichi Iwasa (UK), původem z Japonska, který je nyní srdcem londýnského hudebního undergroundu a důležitou spojnicí tamní umělecké scény. Návštěvnictvo ho mohlo potkat už na loňském zimním festivalu PAF Olomouc, kde vystoupil jako součást kolaborativního projektu Messengers italské filmařky Rebeccy Salvadori.

Dále se představí také slovenská producentka a vokalistka timmi (SK/CZ), která základy pro svoji tvorbu čerpá v industrialu i sakrální hudbě, odkud se inspiruje a tvoří modifikované party převedené do vokálů, dronů nebo syntezátorových vyhrávek. Svůj live-set přijede zahrát i v Praze usazený egyptský umělec a hudebník QOW (EG/CZ), jehož citlivé ambientní koláže vyšly na labelech jako je Genot Centre, Írsh nebo LTE records.

Poslední ostopovickou premiérou bude vystoupení hudebnice, klarinetistky a umělkyně expandcollapse (CZ), která má na svědomí nejednu nezapomenutelnou audiovizuální performance, ve kterých rozostřuje hranice mezi improvizací a inscenací a jejíž DJ sety neznají výraz „guilty“.

Line-up již tradičně uzavřou dlouholetí rezidenti PAFu – zvukový inovátor a multiinstrumentalista Isama Zing (SK) a klubový producent DJ GÄP (SK), který před nedávnem vydal novou kolaborativní desku MUTUAL CARE, která návštěvnictvo roztančí hluboko do noci. Hudební performance doplní v průběhu celého odpoledne a večera umělecká instalace Veroniky Špundové s názvem 4 Elements – oddechová zóna s živým čtením, nebo projekce pásma videí Jiné vize CZ 2022, které sestavil kurátor a umělec Šimon Kadlčák. PAF Ostopovice předznamenává další připravované události platformy PAF, které budou pokračovat na podzim a vyvrcholí v prosinci 22. ročníkem přehlídky PAF Olomouc, která proběhne v termínu 7. – 10. 12. 2023.

>> PRAKTICKÉ INFO <<
Přesné souřadnice: +49° 9' 21.23", +16° 32' 34.33"
Na místo je možné dopravit se vlastním autem a zaparkovat podél cesty vedoucí k místu konání akce. Spaní je možné ve vlastních stanech v areálu festivalu a to zdarma. K dopravě na místo bude možné využít denních i nočních spojů MHD, cesta z centra Brna trvá cca 25–35 min. Příklad cesty: tramvaj č. 8 ze zastávky Brno, Hlavní nádraží na zastávku Ústřední hřbitov, dále autobusem na zastávku Ostopovice, rozcestí a poté cca 500 m pěšky ulicí Krátká nahoru do kopce – trasa od zastávky bude značena. Občerstvení a zázemí bude stejně jako v předchozích ročnících zajištěno.

Událost se koná za podpory Ministerstva kultury ČR.

www.pifpaf.cz
Facebooková událost
 

Festival INOTA je společnou iniciativou programu Evropského hlavního města kultury a zástupci budapešťské elektronické scény – konkrétně promotérského kolektivu NVC a společnosti Centrum Production, která se zabývá vizuálním obsahem a 3D projekcemi. Organizátoři mají za cíl vytvořit největší audiovizuální festival v Maďarsku zaměřený na progresivní elektronickou hudbu, světelné instalace, mappingy a další vizuální díla.

MÍSTO KONÁNÍ – areál INOTA

Tepelná elektrárna INOTA byla v 50. letech 20. století největší průmyslovou investicí v Maďarsku a v době svého největšího rozmachu zásobovala elektřinou celou Budapešť. Její dominantou jsou tři obrovské chladicí věže tyčící se nad areálem do výšky 60 metrů a  viditelné z dálky několika kilometrů cestou z hlavního města k Balatonu. Věže využívaly technologii vodního chlazení, která byla ve své době revoluční novinkou. Za jejich návrhem stojí maďarští inženýři László Heller a László Forgó. Právě díky nim se unikátně tvarované věže rozšířily do celého světa. 

Chladící věže jsou ale jen jednou z částí celého areálu o rozloze 225 000 m2, který byl v provozu půl století a v roce 2001finálně uzavřen. Festival INOTA se bude odehrávat na několika místech - oživí velkorysou halu s turbínami, kotelnu nebo komunitní centrum, které sloužilo k zábavě zaměstnanců. 

UMĚLCI

Festival INOTA představí mezi 31. srpnem a 3. zářím legendy elektronické hudby, audiovizuální umělce i talenty lokální scény. Zahajovací koncert festivalu bude v režii oceňovaného německého skladatele a Nilse Frahma.

Na line-upu je také Daniel Avery, jeden z nejprogresivnějších producentů ostrovní scény, duo Overmono, které se během posledního roku zařadilo na přední příčky žebříčků sestavených Resident Advisorem, Pitchforkem nebo Mixmagem. Syntezátorová kouzelnice Caterina Barbieri představí své dlouhohrající album The Spirit Exit, spoluzakladatel Monolake a zásadní postava dějin elektronické hudby Robert Henke vystoupí se speciální AV show využívající analogové počítače z počátku 80. let. Max Cooper přiveze do brutalistické koncertní haly 3D audiovizuální představení, představí se i řada hudebníků, jejichž tvorba v poslední době rezonovala v elektronických kuloárech, konkrétně Blackhaine, Space Afrika a Lucrecia Dalt, techno legendy Ellen Allien a Oscar Mulero. Vystoupí i řada uznávaných DJS jako Palms Trax, Tigerhead, DJ Seinfeld, Nene H b2b Akua, Lucinee b2b Sept (Voxnox), Lewis Fautzi, Paramida a mnoho dalších. Nebude chybět ani zástup místních talentů.

INOTA úzce spolupracuje i s významnými pionýry audiovizuálních akcí v svém regionu, jako je český Lunchmeat festival či polský Unsound.

NEJEN HUDBA, ALE

Kromě hudebních vystoupení bude součástí prvního ročníku festivalu INOTA také největší výstava vizuálního umění v post-industriálním prostředí v zemi: program s názvem "RADIATIONS" zve návštěvníky k prozkoumání unikátních audiovizuálních instalací a světelných objektů ve skrytých zákoutích bývalé elektrárny. RADIATIONS představí 14 světelných instalací umělců ze šesti zemí, včetně Kari Kola, fuse* a Onionlab.

INOTA se nachází na severozápadě Maďarska, hodinu jízdy autem z Bratislavy a Budapešti, 2,5 hodiny z Vídně a 5 hodin z Prahy. Ještě rychleji se do post industriálního areálu dostanete vlakem, přímým letem do Budapešti nebo na letiště Hévíz-Balaton.

V prodeji jsou nyní jednodenní vstupenky, vedle festivalových pasů a blokových vstupenek na programy koncertní síně Domu hudby vedle elektrárny. 

Web: https://inotafestival.hu/en

Akce RA: https://ra.co/events/1683023

Facebook: https://www.facebook.com/inotafestival

Instagram: https://www.instagram.com/inotafestival/

Od 25. do 27. srpna proběhne 23. ročník Filmového festivalu Litoměřice - FIFELI. Festival s letošním tématem hranice uvede mozaiku děl světové i domácí kinematografie od 50. let minulého století po současnost, zážitek klasické filmové projekce z 35mm kopie, dvě distribuční předpremiéry a debaty s tvůrci. Chybět nebudou ani koncerty - tentokrát do Litoměřic zavítají kapely Dva a Mutanti Hledaj Východisko. Následující článek představuje výběr z programu.

Zahajovacím filmem 23. ročníku bude nová dramedy Jana Vejnara a Tomáše Pavlíčka Přišla v noci (2023). Komorní černá komedie s prvky home invasion hororu vypráví příběh dvou třicátníků (Annette Nesvadbová, Jiří Rendl), jimž se do bytu přistěhovala matka jednoho z nich (Simona Peková). Téma hranic, jejich překračování a porušování, film prezentuje doslovně, kdy se matka k dvojici nastěhuje, i skrytě - na rovině plíživého psychologického útlaku, jehož se matka na páru dopouští. Zdánlivě nenápadný snímek se postupně proměňuje v podrobnou a do detailu promyšlenou sociální studii kombinující humor, horor i
drama, naplňující diváka pocity pobavení i znepokojení zároveň. Slavnostní zahájení festivalu proběhne za přítomnosti tvůrců filmu. O komplikovanosti rodinných vztahů ví své i další film, který festival uvede v rámci pásma

FAMU uvádí FAMU - ambiciózní, dva roky připravovaný snímek oceňované režisérky a studentky Filmové a televizní fakulty AMU Darii Kashcheevy Electra (2023), který měl světovou premiéru v Cannes a probojoval se až do finále prestižních cen britské filmové akademie BAFTA. Surrealistické drama, v němž autorka pracuje s animací živých herců (tzv. pixilace), vypráví příběh mladé ženy, která se snaží vymezit vůči své matce, pochopit komplikované city k otci a ujasnit si vztah k vlastnímu tělu a sexualitě. Díky znepokojivé poetice, dynamickému videoklipovému rytmu a působivé audiovizuální stránce film nabízí
pohlcující zážitek.

Zkušenost klasické filmové projekce z 35mm kopie festival ve svém programu udržuje po mnoho let. Konejšivé vrčení promítačky, zrnitý obraz, specifické světlo i kvalita barev na plátně - to je zážitek, jež festival letos nabídne v podobě německého snímku Láska na grilu (2002) Andrease Dresena. Dokumentárně stylizovaný tragikomický příběh dvou manželských párů na hranici milostného vyhoření byl natočen s minimálním štábem, bez scénáře a výhradně na základě herecké improvizace. Film získal na MFF v Berlíně 2002 Velkou cenu poroty.

Kultovní pohádka Vojtěcha Jasného Až přijde kocour (1963) s Janem Werichem v hlavní dvojroli si vysloužila Zvláštní cenu poroty v Cannes. FIFELI uvede tuto fantazijní komedii v její digitálně restaurované verzi, která byla dokončena v roce 2021. Nestárnoucí snímek dodnes okouzluje magickými exteriéry Telče a experimenty s barevným materiálem. Téma hranic v jejich geopolitickém významu prezentují filmy Lekce temnoty (1992) a Klondike (2022). Surovost, s níž válka decimuje jednotlivce i celé státy, je v těchto snímcích zpracována na bázi dvou reálných událostí, jež od sebe dělí třicet let: válka v Perském zálivu a válka na Ukrajině. Zatímco Lekce temnoty, vizuálně-akustická esej Wernera Herzoga, je při pohledu na meditativní, bezeslovné záběry hořících ropných polí za doprovodu působivé hudební složky jakýmsi univerzálním zamyšlením o původu a krajnostech lidské destrukce, Klondike se obrací ke konkrétnímu a intimnímu portrétu těhotné ženy v Donbasu v emočně rozpolcené a životu ohrožující situaci. Suverénní drama vyneslo Maryně Er Gorbač cenu za nejlepší režii na IFF Sundance.

Diváci na FIFELI uvidí také předního reprezentanta taiwanské nové vlny v podobě hypnotické, audiovizuálně opojné sondy do života mladých lidí Millennium Mambo (2001) režiséra Siao-sien Chou. Éterická vypravěčka Vicky žije ve světě pouličních neonů a pochybných techno klubů. Provádí nás příběhem dospívání, velké lásky a ještě většího ztracení, a to netradičním způsobem: dopředu říká, co se ve filmu bude odehrávat. Práce s kamerou (Mark Lee) snímku vynesla Technickou cenu poroty v Cannes.

Téma hranic rezonuje také ve světě vrcholového sportu - mezi špičkovým sportovním výkonem a zdraví nebezpečným hazardem je hranice velmi tenká. Zejména když se jedná o psychické zdraví. „Ty nejsi lidská bytost, jsi atletka.“ 23. FIFELI uvede podmanivý a emocemi nabitý dokument od polské režisérky Marty Prus Za hranicemi možností (2017), který sleduje příběh dvacetileté ruské moderní gymnastky Margarity Mamunové připravující se na vrchol své kariéry - olympiádu v Riu de Janeiru.

Zakončovacím filmem festivalu za účasti tvůrců bude celovečerní debut Alberta Hospodářského Brutální vedro (2023). Hraný film, který festival uvede v předpremiéře, představuje realitu zdánlivě totožnou s tou naší - s jedním rozdílem: fatální hrozba má ve světě Brutálního vedra jasný obrys. K Zemi se nezvratně řítí úlomek Slunce, ta se jeho vlivem ohřívá. Střetne se žhavá hmota s vyprahlou planetou? Rezignaci pod tíhou nesnesitelného horka přerušují záchvaty agrese, perverze a zoufalství, které aktéry dohání až na hranici samotné existence. Snímek vynesl tvůrcům Zvláštní uznání poroty sekce Proxima na KVIFF.

O hudební program se letos postarají originální kapely Dva a Mutanti Hledaj Východisko. Letošním obohacením je před samotným festivalem možnost navštívit 24. srpna v letním kině na Střeleckém ostrově koncert jednoho z nejzajímavějších objevů současné mladé scény, zpěvačky Pam Rabbit a projekci kultovního provokativního filmu Larse von Triera Idioti (1998).

Akreditace: https://goout.net/cs/filmovy-festival-litomerice-2023/szdpxew/
Program festivalu: www.fifeli.cz
__
Pořadatelem festivalu je Kinoklub Ostrov.
Festival finančně podpořili: Ústecký kraj, Ministerstvo kultury České republiky, Město Litoměřice, TRCZ s.r.o.

Partnery festivalu jsou Městská kulturní zařízení Litoměřice, Goethe Institut Praha, Velvyslanectví USA v Praze, kino Národního filmového archivu Ponrepo, Dům umění v Ústí nad Labem, FAMU, Filmová kancelář Ústeckého kraje, Professional Sound, Lisztův Institut - Maďarské kulturní centrum Praha, Knihovna K. H. Máchy, Kulturní centrum Řehlovice - Galerie Gotické dvojče, Zoban - pražírna kávy Litoměřice, Amity drinks.

Hlavní mediální partner festivalu je filmový portál Total Film.
Mediálními partnery jsou Cinepur, 25fps, Radio Wave, Radio 1, A2, Uličník, Místní kultura.