Špatné hospodaření je mýtus

Jaká byla politika Evropské unie týkající se lesních porostů dosud a jak se mění s klimatickou změnou?

Jan Stejskal: Necítíme se být dostatečně erudovaní na to komentovat politiku EU, ale obhospodařování lesa je stejně spíše věcí národních vlád a vlastníků lesů, přičemž vlastnická struktura i priority v lesním hospodářství jsou u každého členského státu nastaveny jinak – českým specifikem je například velký počet přírodních lesních oblastí.

Co je cílem projektu SUSTREE a kdo se ho účastní?

J. S.: Smyslem projektu bylo posoudit a zrevidovat přístup k nakládání s genovými zdroji a reprodukčním materiálem lesních dřevin ve středoevropském prostoru. Do projektu je zapojeno osm výzkumných institucí a podniků ze šesti středoevropských států – kromě České republiky ještě Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Německo a Polsko.

Ivana Tomášková: Každý stát má jiný způsob evidence svých genových zdrojů, navíc v lokálním jazyce, a přenosy sadebního materiálu přes hranice jsou sice možné, ale jen u některých států – například právě v Česku ne. Přitom ani les, ani klimatická změna pojem hranice neznají.

Co zatím z výzkumu vyplynulo – jaké druhy jsou adaptabilnější pro větší sucho a teplo, které nás v příštích letech čeká? Jak proměna stromové skladby ovlivní biodiverzitu českých lesů?

J. S.: Především dojde k posunu distribuce jednotlivých druhů: jehličnany tak budou odsunuty do nejvyšších poloh s nejnižšími teplotami. V nižších polohách můžeme očekávat odlesnění, lesostep a ve vyšších pak větší rozšíření dubu zimního a buku. Podle predikcí však dojde obecně k poklesu biodiverzity.

I. T.: Projekt SUSTREE neřešil otázku dřevin, které u nás zatím nerostou. Vycházeli jsme z toho, že lze využít vnitrodruhovou variabilitu domácích druhů dřevin. Ale například z fyziologického měření u dubu zimního víme, že s prodlužujícími se periodami sucha se tento druh bude vyrovnávat jen obtížně.

Co znamená koncept „asistované migrace“? Je opravdu třeba přírodě pomáhat? A nezpůsobí to víc škody než užitku?

J. S.: Tento koncept je využíván tam, kde jsou dobře otestovány genové zdroje potomstva jednotlivých oblastí – například v kanadské Britské Kolumbii. Umožňuje pružněji reagovat na měnící se klima a posun vegetačních pásem. Nepomáháme tím přírodě, ale spíše zachraňujeme produkční i mimoprodukční funkce lesa, které jsou zásadní pro člověka, jako je například záchyt oxidu uhličitého, půdo­- a vodoochranná funkce a podobně. Jde tedy o snahu zachovat status quo v lesnickém sektoru. V Kanadě je asistovaná migrace akcentována víc než v našich podmínkách, jelikož u nás se lesnictví na tvorbě HDP podílí minimálně. V evropském prostoru by se nabízelo otestovat například přenosy jihoevropských druhů jedle či smrku naším směrem, ale legislativa to v současnosti neumožňuje.

Není lepší se spíše poučit z toho, co v lesích přežije, a snažit se o přírodě blízké hospodaření než plánovat, jak se budou podmínky dále vyvíjet? Neodhalila probíhající klimatická změna dlouhodobě špatné hospodaření – konkrétně v českých lesích?

I. T.: Pokud se produkční doba stromu počítá na sto až sto dvacet let, už z podstaty věci lze jen těžko reagovat na změny trvající pouhá desetiletí. Dlouhodobé špatné hospodaření v českých lesích je mýtus. Podíl jehličnatých dřevin v druhové skladbě trvale klesá, od roku 1945 se podíl listnatých dřevin při zalesňování více než zdvojnásobil. Mírné zimy bez hlubokých mrazů a bez sněhu nahrávají hmyzím škůdcům, neboť přežijí v hojném počtu a napadají stromy, které vstupují do nového vegetačního období s vláhovým deficitem.

J. S.: Značně nepružný systém zadávání veřejných zakázek, který komplikuje rychlé a účinné řešení problému, je politickým rozhodnutím, nikoli lesnickým…

Na základě čeho projekt určuje, které druhy jsou pro určité místo do budoucna vhodnější?

J. S.: Především jde o současné zastoupení zájmových dřevin na základě takzvaných distribučních modelů – mapujeme rozšíření těchto dřevin s ohledem na asi osmdesát klimatických proměnných, jako jsou celkové srážky, průměrná teplota, teplotní extrémy a podobně. Dále jsme zvažovali posun těchto proměnných se změnou klimatu a v návaznosti na to i posun areálů druhů.

Je smyslem projektu připravit vědecké podklady pro možnou změnu aktuálně platných právních úprav výsadby lesních dřevin?

J. S.: Ano, ale spíše ve smyslu vymezení nových provenienčních oblastí a harmonizace přístupu států ve středoevropském prostoru k managementu genových zdrojů obecně.

A jak se to má s odborníky odmítanou douglaskou – patří, nebo nepatří do českého hospodářského lesa? Je vhodnou dřevinou nahrazující smrk?

J. S.: Z hlediska produkce dřeva má dokonce potenciál předstihnout smrk. V našem regio­nu už dávno roste, avšak její zastoupení je marginální. I kdybychom ho chtěli významně navýšit, bude to trvat stovky let. U nás zatím nebylo prokázáno její invazní chování jako v případě borovice vejmutovky či akátu, takže se domnívám, že hysterie ohledně douglasky rozhodně není na místě.

Komu je určena aplikace Susselect, která nyní běží v testovacím režimu?

I. T.: Aplikace je určena pro jednotlivé vlastníky lesa, státní správu, vzdělávací instituce, výzkumné ústavy. Aktuálně probíhají na ministerstvu zemědělství přípravné práce směřující k implementaci výstupů projektu SUSTREE do legislativní úpravy nakládání s genovými zdroji lesních dřevin v České republice. Jakmile proběhne příslušná legislativní úprava, aplikace se stane významným nástrojem v praxi.