Jestřáb sukno vody zmačkané studeným větrem, tmavomodré, těžké, roztržené; pleskot křídel, prudký, daleko od břehu – jezero se blyští ve slunci ocelovou čepelí; krev, materia prima. A pročesává poslepu hlubinu, jež ji přeplňuje, rdousí Báseň v překladu … báseň čísla #4/21 sdílet mail facebook twitter