Lidští piloti jsou drazí a jejich ztráta nepříjemná. Proto se v současných ozbrojených konfliktech čím dál více prosazují bezpilotní letouny řízené umělou inteligencí. Dron o velikosti hračky dnes dokáže doručit nejen pizzu do kanceláře, ale také trhavinu do věže nepřátelského tanku.

Umělá inteligence už se té lidské v řadě disciplín vyrovná nebo ji předčí. A platí to i pro kulturu. Strojové učení zároveň vrhá světlo na naše šablonovité vzdělávání a zažité pojmové rámce. Pokud nás AI přiměje k jejich rozšíření a ke komplexnějšímu pohledu na svět, změní se tím celá společnost.

Zavedení standardizovaných kontejnerů radikálně zjednodušilo a zlevnilo přepravu zboží. Globální logistická revoluce by ale neproběhla, pokud bychom jim nepřizpůsobili infrastrukturu a celé sektory pracovního trhu. Vzdali jsme se tak mimo jiné tradičních přístavů s jejich barvitou kulturou.

Nirvana a její frontman jsou už dlouho předmětem akademického bádání. Text vzniklý k pětadvacátému výročí Cobainovy smrti si klade otázku, jak se image antiestablishmentového hudebníka mohla stát globálně obchodovaným zbožím. Odpověď zní, že jde o výsledek procesu, v němž americká popkultura …

Konjunktura historické látky v současné próze nevychází z hlubšího zájmu o dějiny. Ty tu slouží především k vyvolání emocí a dojmu autenticity, případně jako univerzální rámec k nenáročné komunikaci na libovolné téma. Výsledkem je naopak posílení ahistorického prézentismu.

Gargantua a Pantagruel, zásadní dílo francouzského humanisty Françoise Rabelaise, začíná vycházet v novém českém překladu, v němž je děj přesazen do jižních Čech. Jak připomíná vysvětlující komentář v prvním svazku, za rabelaisovskou komikou stojí nejen karnevalové veselí, ale i groteskno válečných …

Mezinárodní tribunál v Haagu na podnět Jihoafrické republiky prošetřuje, zda se Izrael v Gaze dopouští genocidního jednání. V souladu s převládajícím „úzkým“ pojetím genocidy, navazujícím na paměť holokaustu, však může Izrael tvrdit, že se genocidě sám legitimně brání.

Ať už považujeme autofikci za zásadní fenomén ve vývoji literatury, nebo za marketingovou nálepku, většinou přistupujeme na křížení kategorií „pravdy“ a „fikce“. Následující text problematizuje žánr autentického psaní o vlastní osobě skrze čtení „autofikčních“ …

Ve snahách o genderově inkluzivní jazyk nejde o záměrné „prznění češtiny“ ani o zakazování a nařizování, ale o respekt k druhým – včetně těch, kteří biologicky nebo identitně vybočují z binární opozice muže a ženy. Následující text ukazuje, že takové vyjadřování umožňuje i čeština.

Jugoslávská verze socialismu byla progresivnější než ta tuzemská a mnozí v ní dosud spatřují emancipační potenciál. Ten ale stačila udusit sama titovská Jugoslávie, nikoli až její rozpad. Jugofuturismus tak zůstává bodem v minulosti, a pokud nemáme zabřednout do sentimentu, je třeba ukázat mu záda.