Hovořili jsme s designérkou, která změnila profesi a prostřednictvím iniciativy AI dětem se snaží zvyšovat povědomí českých učitelů a učitelek o tom, jak pracovat ve výuce s nástroji umělé inteligence. Na jaké překážky při tom naráží? A proč se bojíme technologie, která nás každodenně ovlivňuje?

Technologická revoluce bezesporu ovlivní oblast lidské práce. Zatím ale existuje příliš mnoho neznámých na to, aby bylo možné modelovat její budoucí podoby. I proto je načase skoncovat s nepodloženým optimismem a pokusit se proměnu pracovního trhu skloubit s vizí společenského pokroku.

Moderní technologie si zpravidla spojujeme s vysoce exaktní vědou a nezastavitelným pokrokem. V nástupu umělé inteligence však lze spatřovat i návrat obraznosti a imaginace, která může v lecčems připomínat magické myšlení. Samoorganizování informací nás vrací k veskrze lidským touhám, které …

Čína a KLDR slaví 75 let od ustavení diplomatických styků, což v čínské zahraničněpolitické praxi znamená vyhlášení „Roku přátelství“ s danou zemí. Obě nominálně komunistické diktatury spojuje relativně pevné pouto založené na společném odporu proti americkému zásahu do korejské …

Poměrně těsný výsledek prezidentských voleb na Slovensku, v jejichž druhém kole uspěl Peter Pellegrini, svědčí o rozdělení slovenské společnosti na dva tábory, které se uvnitř mobilizují a vzájemně polarizují. Politické klima v zemi přitom významně ovlivňují některá média.

Mnoho chytrých hlav často diskutuje o mož­­ných podobách řešení klimatické krize. Jak co nejrychleji nahradit špinavé technologie za čisté, motivovat firmy k transformaci energetiky a přesvědčit lidi, aby změnili své návyky. V diskusi o potenciálních řešeních však chybí jedno, které …

Izraelsko­-palestinský konflikt a útoky na nákladní lodě v průlivu Báb al­-Mandab související s politickými ambicemi jemenského hnutí Ansar Alláh otřásají globálními dodavatelskými řetězci. Potvrzuje se, že v současnosti můžeme dopady kteréhokoli regionálního konfliktu pocítit kdekoli …

Za svůj překotný hospodářský růst Čína vděčí především několik desetiletí sílícímu exportu. Přibližně osmdesát procent světového trhu využívá k přepravě moře. Už jen z toho důvodu se Číňané zásadním způsobem podílejí na námořních přepravních sítích.

Problémy kalábrijských přístavů se mohou našincům zdát vzdálené. Jejich ohrožení v důsledku naplňování emisních kvót ovšem může znamenat vyšší nezaměstnanost v regionu i posílení obchodníků s kokainem, včetně mafiánské organizace ’Ndrangheta, která působí i ve střední Evropě.

Přestože je námořní doprava pro většinu světové populace neviditelná, po moři se ke spotřebitelům dostává více než polovina z celkového objemu potravin. Proč je tento druh dopravy tak oblíbený a z jakých důvodů může představovat problém?