Kdo si čte, zlobí
A2
Foucaultovo století
A2 č. 21/2026 je v prodeji
Před sto lety se narodil filosof Michel Foucault. Mnozí jeho kritici zdůrazňovali zlověstnou destruktivitu, s níž vytahoval na světlo nepříjemné pravdy a obnažoval iluzornost těch stávajících. Často přitom přehlédli, že tímto způsobem vytváří myšlenkové pole pro „nekonečnou práci svobody“.
Jan Masaryk – zavražděn antikomunisty
Od 10. března 1948, kdy bylo nalezeno tělo ministra zahraničních věcí Jana Masaryka, se táhnou spekulace o tom, o jakou smrt se jednalo. Brzy získalo na síle podezření, že byl zavražděn komunisty. Dnes se situace otočila. Dočkáme se kampaně kampaně „Jan Masaryk – právem zavražděn antikomunisty“?
Řezbář Pygmalion digitálního věku
Na Pygmalionově příběhu je nejpodivnější to, že jej Venuše odměnila. Za co? Vždyť jeho počínání bylo motivováno pohrdáním skutečnými ženami!
Nostalgické panelstory
Momentky z dětství S.d.Ch. nás zavádějí do přeludného provizoria prvních let pražského Jižního Města, zachyceného v dobovém filmu Věry Chytilové. „Dnes už vím, že jsem měl před padesáti lety velké štěstí a mohl prožít dobrodružství osidlování nového území,“ píše jedno z mnoha tehdejších sídlištních dětí, které „dnes vyhlížejí důchod“.
Eskalátor
Newsletter Ádvojky přímo do vaší schránky
odebírat newsletter A2
Šlechetný ochlasta
Hořký svět poezie ve snímku Poeta
Skrz truchlení aspoň o kus dál
Nad románem Terezy Reichelové
Zjistěte, kde si můžete Ádvojku prohlédnout či koupit
mapa míst »
Doporučujeme
Hra na anální housle
Sherlock Holmes a slast umělce na scéně zločinu
Život britského spisovatele Arthura Conana Doylea přesně odpovídal době, kterou později George Orwell nazval „největším obdobím anglické vraždy“. Holmesovský cyklus spojil zločin s novou slastí a vytvořil pro ni žánr, jehož osnovou je estetika „odhalení“. Jakou roli při tom hraje hudba?
Love, piko & skéro
Skryté souvislosti robotické agenturní práce
Předchozí čísla Ádvojky
#20/2026
50 let Jižáku
Pražské Jižní Město jako symbol masové panelové výstavby za minulého režimu, do nějž si leckdo projektuje své ideologické postoje, dodnes budí emoce. Při ideových bojích se ovšem často zapomíná na to nejzákladnější – jak se obyvatelům „Jižáku“ žije a co si o svém domově sami myslí. Nelze totiž popřít, že toto sídliště se přes všechny potíže a počáteční nedostatky stalo důstojným domovem pro osmdesát tisíc lidí.
