V každé dětské knize se skrývá dospělý, jenž se snaží dítě vychovat a vštípit mu své hodnoty. Většinou to ale nemá jednoduché, protože malé čtenářstvo může text vnímat úplně jinak. Velká část literatury pro děti nabízí zejména předem připravené „správné“ odpovědi. Pozornost si však zasluhují hlavně díla vybízející k otázkám.

Protesty, zavřené pavilony a otevřené dopisy slibovaly výbušné bienále. Týden po svém oficiálním zahájení však letošní ročník mezinárodní přehlídky umění v Benátkách působí zcela jiným dojmem a návštěvnictvo se setkává s poklidným kulturním provozem, v němž se politika tříští a doznívá jako ozvěna.

Každá společnost hledá postavy, které jí umožňují vyprávět příběh o sobě samé, a tyto osobnosti se stávají nositeli obecnějších významů. Místo četby nastupuje interpretace a místo sporů o texty boje o jejich odkaz.

Neexistuje literatura pro děti, která by dokázala uniknout ideologii. V každé dětské knize se skrývá dospělý, který chce prostřednictvím díla dítě vychovávat, aby se začlenilo do etických, mocenských a jiných systémů společnosti. Jak ovšem odlišit dobře míněné rady od ideologické persvaze?





Zjistěte, kde si můžete Ádvojku prohlédnout či koupit
mapa míst »
Život britského spisovatele Arthura Conana Doylea přesně odpovídal době, kterou později George Orwell nazval „největším obdobím anglické vraždy“. Holmesovský cyklus spojil zločin s novou slastí a vytvořil pro ni žánr, jehož osnovou je estetika „odhalení“. Jakou roli při tom hraje hudba?
