koncert
Ruinu, Pretty Old Sound, Hothouse
Ruinu je improvizační trio z okruhu vydavatelství Klang-und-Krach. Jan Klamm a Patrik Pelikán používají kytaru, respektive saxofon způsobem, který je pro nástroje ponižující: hrají na ně, jako by je odhazovali. Pomocí diktafonů fragmentarizují vznikající zvukovou matérii, zatímco perkusista Ondřej Parus se svými údery snaží zakopat do země vše, co Klamm s Pelikánem rozloží, a když už se to dál nedá vydržet, všichni tři se začnou řídit heslem „nejrychlejší přežije“. Existence kapely tak není závislá na souhře, nápadech nebo energii, ale spíš na tom, jestli je ještě co odhazovat, rozkládat, zakopávat a před čím utíkat. Od roku 2007 vydali řadu nahrávek, naposledy kazetu Left Behind (2021), spolupracovali například s vokalistou skupiny To Live & Shave in LA Tomem Smithem nebo s improvizátorem Martinem Klapperem.
Skupina Pretty Old Sound hraje destruktivní rock. Destruktivní ne proto, že by jako mnoho současných kytarovek nostalgicky snila o dobách, kdy (sebe)ničení bylo základním rock’n’rollovým modem vivendi, ale kvůli tomu, že jediný stálý člen kapely, původem bulharský kytarista a zpěvák Dimitar Dimov kolem sebe udržuje konstantní destrukční pole. To způsobuje, že Pretty Old Sound – ať už je aktuální složení jakékoli – prakticky nejsou schopni odehrát koncert, o kterém by se dalo říct, že byl průměrný; reakce jsou zpravidla buď nadšené, nebo naopak zcela znechucené, navíc se často prolínají.
"Nikki Sudden se snaží umírat na způsob Johnnyho Thunderse, za tu dobu už hodně zhrubnul."
https://prettyoldsound.bandcamp.com/
Hudba Hothouse vzniká na průniku nihilismu a prvotního post-punku. Energicky zahraná instrumentální část celku odkazuje k počinům jako například The Birthday Party, Violent Femmes či Iceage, zatímco floutkovský vokální projev dotváří vizi zakouřeného klubu v Londýně na přelomu osmdesátých a devadesátých let