#12/2005

vánoční vydání

editor
Vydání: 21/12/2005
editorial

Dámy a pánové,

vánoční dvojčíslo, provázené konceptuální Soukromou lunou Leonida Tiškova, je trochu česko-slovenské a trochu beletristické. Ľubica Somolayová připravila průřez současnou slovenskou poezií (s. 32–33). Přehled současné slovenské elektronické scény nabízí Ondřej Stratilík (13). Česko-slovenským tématem se zabývají mj. historik Jiří Vančura (26) a politik Petr Pithart (27), reportáž z romských osad na východním Slovensku napsal Ondřej Poduška (29). Čtyři strany jsou věnovány masarykovské knize Jiřího Kovtuna. Spojnici mezi federativní a svátečně literární částí novin tvoří výběr z milostných vzkazů Dominika Tatarky (23–25). Poezii Ivana Blatného pod vánočním názvem Spáse neujdeš nabízejí editoři Antonín Petruželka a Vratislav Färber, novými texty snad potěší Anna Zonová (34–35), Vsevolod Někrasov (26–37), Sylva Fischerová

(40–41), Jaroslav Putík (42–43) a Umberto Eco (47). Soukromý vesmír nebožáka Jožky Lipnika opět nepochopil a naprosto zazdil Hermann Schlechtfreund (48).

Přejeme vám poklidné vánoční svátky a šťastný začátek nového roku. K němu si ale, jak je v A2 zvykem, neodpustíme poznámku. V závěru roku nás zaujaly dvě synekdochy jako zákeřná přesvědčovací metoda. Jedna je k vidění na pražských plakátech, které vysvětlují, jak je prima plošné čipování psů. Na obrázku je boxer nebo pudl se škraboškou, spíš zlodějskou než karnevalovou. S čipem je poznáme! Vyřadíme nebezpečné psy; co ale bude se všemi psími pikary, kteří dosud volně utíkali svým nudným nebo zlým pánům za novým dobrodružstvím? Konec epiky, konec psích románů, zbude pořádek a lidská moc.

Jako druhý užil figuru pars pro toto Vlastimil Tlustý při rozpravě o zákonu o registrovaném partnerství. Citoval z bulváru, že Vladko chce mít dítě, a tím je vše do budoucna ohroženo. Podejme homosexuálům prst a zničí nám rodinu. Většina poslanců si představuje rodinu jako ze svatého obrázku. Rozmanitosti života jsou nebezpečné jako psí pikarové. A nás chtějí strašit hloupými jednotlivostmi. Styl, obraznost a osobní nasazení, vše, co najdeme v dobré beletrii, je jim cizí. Kultura politiky je u nás na pováženou a s Novým rokem to neskončí. Ale v každém případě: hezké svátky a víc beletrie.

Libuše Bělunková

komentář

Husákovy děti i vnukové Masaryka

...
recenze čísla

Masarykova republika: pokus o organickou syntézu

...

Republika v dobrých rukou

...

Znovu o masarykovském Československu

...
literatura

Dominik Tatarka: Pol slovom neprepínam

...

Kohoutova zpověď v rozmarném tónu

...

Láska za časů nenávisti

...

Nezdařené setkání Kafky s Voltairem

...

Umberto Eco: Některým lidem Bůh nestačí

...
film

Staré dobré časy jsou na houby

...
divadlo

Pekla zplozenci

...
hudba

Jakub Jan Ryba a jeho Česká mše vánoční

Varianta Vánoc

...

Podivný úsměv Briana Wilsona

...

Potenciál se skrývá za Tatrami

Slovenská elektronická scéna

...

XI. pražský industriální festival

...
výtvarné umění

Co v přírodě přehlížíme

O výstavě Naturalia

...

Světlo, obraz, algoritmus

...
esej

Umění, pravda a politika

...
rozhovor
beletrie

Běžná náplň našich dnů

Z povídky Jeden brněnský rok

...

Tohle má svý šťávy

...

Zlatý pták

...
společnost

Internetové náměstí Nezávislosti

...

Kdo je vítěz a kdo poražený?

...

Strategie karnevalových hnutí

...

Vlastenci, nebo egoisté?

...

Vánoce ve slovenských vsích i osadách

...

Československo byl těžší úkol

...