Médium, které se nedaří umlčet

Přístup k internetu je na Blízkém východě běžný a zájem médií o tuto oblast světa přitáhl pozornost i k autentickým a osobním výpovědím zveřejňovaným ve formě deníkových zápisů, takzvaných weblogů. V autoritativních režimech pak informace přinášené weblogy často nahrazují státem kontrolované zpravodajství.

Nejznámějším weblogem ze současného Iráku je bezesporu Riverbend. Na adrese riverbendblog.blogspot.com lze nalézt literárně vytříbené zápisky mladé Iráčanky, která pečlivě skrývá svou totožnost. Z indicií vyplývá, že jde o svobodnou ženu ze smíšené sunnitsko-šíitské rodiny, žijící v severním Bagdádu, která před válkou pracovala jako programátorka. Její blog, obsahující politické komentáře stejně jako popisy rodinných oslav, vyhrál cenu Bloggie za nejlepší blízkovýchodní a africký weblog. Knižní vydání Baghdad Burning (Hořící Bagdád) bylo navrženo na cenu Samuela Johnsona. Dlouhé, často retrospektivní zápisy poskytují plastický obraz života v současném Iráku, který jde za schematizující rámec běžně dostupného zpravodajství.

„Začali jsme slýchat o íránských revolučních gardách a o tom, jak formují milice z Iráčanů, kteří přeběhli během irácko-íránské války. Říkalo se, že už jsou ve skutečnosti v zemi a pomáhají drancovat a vypalovat všechno, od vládních budov po muzea. Byl to debut pro Hakima, Badra a další kleriky s jejich osobními gardami a milicemi pronikajícími z Íránu.

Dnes tu vládnou. Během tří let se jim povedlo usadit se s pomocí brutálních milicí, vražd a únosů pevně v zelené zóně. Stále slýcháme naše nové loutky vykřikovat něco proti Sýrii, Saúdské Arábii, Turecku nebo dokonce proti zemi, které vděčí za svůj vzestup k moci – Americe... Ale nikdo se neodváží mluvit o tom, jakou roli si v naší zemi plánuje Írán.

Velkou otázkou zůstává – co s Íránem udělají USA? Jsou tu náznaky možnosti bombardování, atd. Ačkoli nenávidím íránskou vládu, lidé si nezaslouží chaos a škody leteckých úderů a války. Ve skutečnosti se tolik ne­obávám, protože když žijete v Iráku, víte, že Amerika má svázané ruce. Jakmile Washington podnikne cokoli proti Teheránu, američtí vojáci v Iráku se ocitnou pod palbou. Je to jednoduché – Washington má zbraně a letadla... ale Írán má 150 000 amerických rukojmích.“ (22. dubna 2006, kráceno)

 

Írán – Lady Sun

Podle deníku The Times byla v roce 2004 perština čtvrtým nejpoužívanějším jazykem mezi bloggery. V říjnu 2005 existovalo odhadem na 700 000 íránských blogů. Zatímco mnohé blogy v perštině slouží íránské veřejnosti jako důležitý zdroj zpráv nepodléhající státní cenzuře, ty anglicky psané si během krátké doby získaly pozornost západních médií. Íránská blogsféra byla nahlížena jako digitální revolta mladých Íránců proti autoritativnímu režimu. Někteří však byli již za tuto revoltu zatčeni.

Jeden z nejznámějších anglicky psaných íránských blogů patří mladé ženě s přezdívkou Lady Sun (Choršíd Chánum). Do roku 2004 žila v Teheránu, poté se s manželem, kterého poznala právě přes blog, odstěhovala do USA. I odtud pokračuje v reflexi íránské společnosti a politiky. Její stránka www.ladysun.net obsahuje jak archiv starších zápisů z Íránu, tak soudobé dojmy z emigrace. „Sina je pořád ve vězení. Nikdo neví, co se děje. Předvolali k výslechu Alího Rézu Alavi Tabara, novináře a vysokoškolského profesora. V předvolání byl zmíněn jako redaktor internetových novin Emrooz. Vypadá to, že zatčení Siny bylo jen zahřívací kolo, a jejich pozornost se obrací na internetové stránky. Začínám mít obavy jak kvůli našemu e-zinu, tak kvůli stránce Women in Iran. V našem magazínu jsme byli opatrní a konzervativní, ale Women in Iran není konzervativní stránka. Zabývá se ženskými otázkami. Obsahuje témata jako omezování žen na základě pohlaví, vady a nedostatky v zákonech o ženských právech a mezery v politice příslušných státních institucí. (5. května 2003, kráceno)

 

Saúdská Arábie – Saudi Jeans

Stranou blogování nezůstává ani Saúdská Arábie. Ačkoli se počet aktivních saúdských blogů pohybuje pouze okolo 300, miliony dalších uživatelů zveřejňují své názory na anonymních chatech. V konzervativní saúd­ské společnosti je internet pod bedlivým dozorem a stránky, které by mohly ohrožovat morální integritu společnosti nebo které kritizují vládní politiku, jsou blokovány. Faktická nemožnost zamezit přístupu ke všem problematickým zdrojům informací vedla stát i k aktivní odpovědi na růst popularity blogů. OSCAB je oficiální komunita saúdských bloggerů, která chce „podpořit blogování a zároveň v něm definovat etická pravidla“. Stanovy OSCAB striktně zakazují útoky na vládu a její představitele a komunita je propagována státními médii.

Přesto zůstává, především na zahraničních serverech, dostatek alternativních blogů, které nabízející odlišný pohled na saúdskou realitu. Následující ukázka pochází z blogu Saudi Jeans (saudijeans.blogspot.com) od mladého studenta s přezdívkou Ahmad: „Rijád je pro lidi, jako jsem já, peklem. Není tady co dělat a kam jít: žádná kina, divadla, kluby, parky, nic. Segregace pohlaví je mimořádně přísná a většina lidí tady má za to, že je to islámské. Obávám se, že není. Ve skutečnosti je to patogenní psychologicky i sociálně. Zákaz vstupu mladých mužů do nákupních center je pro ty kluky jenom výzvou. Takže proklouznout dovnitř a pokusit se sbalit nějakou holku se stalo něčím, čím se každý chlubí a je na to pyšný. Výsledkem toho je, že všichni muži jsou považováni za sexuální monstra. Je mi jasné, že někdo z Rijádu vyskočí na obranu svého milovaného města. Nicméně, já nenadávám a nestěžuji si; takové prostě věci jsou, tak to vidím. Rijád je mrtvé město zevnitř a potřebovalo by trochu oživit. Teď už ale chci jenom jedno: dokončit studia a vypadnout.“ (8. května 2006, kráceno)

Původní očekávání, podle něhož internet a blogy postupně způsobí erozi autoritativních systémů a demokratizaci Blízkého východu, se sice nenaplnila, blogy dnes ovšem slouží jako významné alternativní zdroje informací a napomáhají vytváření neformálních komunit.

Autor působí v Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK.