Zatímco izraelský premiér Ehud Olmert hledal ve Washingtonu podporu pro své plány na vytvoření definitivních hranic státu, na palestinských územích bylo opět horko. Čtyři měsíce po zlomových parlamentních volbách, které ukončily desetiletou vládu sekulárního hnutí Fatah, se stalo hlavním problémem napětí uvnitř palestinské společnosti. Hlavními aktéry jsou právě příznivci Fatahu a stoupenci islamistického Hamásu, který po odchodu Izraelců z Gazy zvítězil ve volbách a sestavil vládu. V posledních dnech však dochází k přestřelkám, únosům a vraždám mezi ozbrojenými složkami obou hnutí. Začíná se mluvit nejen o krachu nové vlády, ale také o možnosti vypuknutí občanské války.
Proč k nepokojům a šarvátkám mezi militantními složkami Fatahu a Hamásu vlastně došlo? To je otázka, kterou si kladou i mnozí Palestinci. Vždyť máme společného nepřítele a tím je Izrael, říkají všichni od premiéra Ismaíla Haníy přes palestinské vězně až po prezidenta Mahmúda Abbáse. Realita je však složitější a roli ve vývoji situace hraje množství faktorů. Jedním z nich je skutečnost, že se přestřelky odehrávají převážně v pásmu Gazy, tedy na poměrně malém a ze všech stran uzavřeném území, kde panuje obecný pesimismus, bída a nezaměstnanost. Také proto zde často dochází k eskalaci násilí a rychlému vyhrocení sporů. Neméně důležité je také současné postavení hnutí Fatah. Tato politicko-militantní organizace držela ve svých rukou moc na palestinských územích prakticky od roku 1996, kdy v čele s Jásirem Arafatem přesvědčivě zvítězila ve volbách. Funkcionáři Fatahu stáli v čele všech vládních institucí, rozhodovali o rozdělování finančních prostředků a měli kontrolu nad bezpečnostními složkami. Tisíce jejich příslušníků se nyní těžce smiřují s faktem, že by jim měli udělovat rozkazy lidé z Hamásu. Snaží se proto nejrůznějšími způsoby vyvolat střet s druhou stranou a destabilizovat situaci. Stoupenci Hamásu zase všemožně demonstrují vlastní suverenitu a disciplínu. Nedávno například oznámili vytvoření vlastních bezpečnostních sil pro pásmo Gazy o síle asi tří tisíc mužů. V Gaze pak dokonce uspořádali demonstraci, na které se sešli bývalí členové Brigád al-Aksá, tedy militantní složky Fatahu, s Koránem v ruce a oblečeni do tradiční barvy Hamásu – zelené. Hamásu jde tedy především o jedno: ukázat veřejnosti, že situaci mají pevně pod kontrolou, a nedat najevo slabost. Přesto současná vláda stále nedokáže čelit hlavnímu problému, a tím je finanční krize. Ekonomická izolace nové Palestinské samosprávy způsobila, že asi 165 tisíc jejích zaměstnanců již několik měsíců nedostalo výplaty. Nepřichází ani zhruba 50 milionů dolarů měsíčně z Izraele, které se vyberou na daních a clech. Samosprávě v současnosti chybí asi 100 milionů dolarů měsíčně, které by ji mohly uchránit před krachem. Finanční nedostatek se přitom dá považovat za další možnou příčinu současných nepokojů – Fatah se snaží situace využít ve svůj prospěch a ukázat neschopnost Hamásu postarat se o zajištění výživy obyvatel. Lídři Hamásu za to fatahovce označují za zrádce a izraelské špiony, kteří nerespektují vůli lidu. Tak či tak je situace palestinské vlády kritická. Svědčí o tom například několik veřejných aukcí, které vláda uspořádala v Gaze. Na nich bylo možné vydražit oblečení sebevražedných atentátníků. Stále více se množí i masivní demonstrace nikoli proti Západu a jeho ekonomickému bojkotu, ale proti vládě, která krizi způsobila svou nesmiřitelnou politikou a rétorikou.
Jsou tedy palestinská území na pokraji občanské války? Na první pohled se zdá, že k ní není daleko. Na druhé straně je třeba mít na paměti, že do současných střetů je zapojeno poměrně malé procento ozbrojenců a většina obyvatelstva není natolik názorově vyhraněna. Navíc nelze počítat ani s etnickými či náboženskými rozdíly uvnitř populace, které sehrály důležitou roli například v případě války v Libanonu.
Světlo do celé situace mohlo vnést setkání Mahmúda Abbáse s lídry Hamásu, ke kterému došlo minulý čtvrtek, ovšem podle ohlasů jeho účastníků se společnou řeč najít nepodařilo. Naopak. Abbás, který potřebuje před plánovaným obnovením jednání s Izraelem silný image, pohrozil referendem o budoucím uspořádání státu, pokud se militantní frakce mezi sebou neusmíří do deseti dnů. Ke smíru již vyzývají i členové Hamásu a apelují na imámy v mešitách, aby přestali šířit nenávist mezi jednotlivými frakcemi. Fatah však trvá na svém názoru, že Hamás se chová neústupně a fanaticky. Někteří poslanci Fatahu dokonce předpovídají kolaps vlády do konce letošního roku. Situace je tedy více než složitá. Pokud totiž k referendu a možná i odstavení Hamásu od moci dojde, boje mohou ještě zesílit a přenést se i na Západní břeh Jordánu. Nezbývá tedy než doufat v Abbásovu schopnost vyjednávat mezi frakcemi. Plánovaným rozhovorům s Izraelem by uklidnění situace jistě jen prospělo.
Autor je analytik Asociace pro mezinárodní otázky.