„Opravu komunikace vyvolal její velmi špatný technický stav po výstavbě kanalizace realizované v rámci projektu na dobudování stokové sítě ve městě Olomouci s využitím evropských fondů.“ – „Velmi často zaznívají názory o problému kvalifikovaných řemeslníků, kteří i přes vysokou nezaměstnanost chybí na trhu práce.“ – „Jestliže hledáte typ (! – V. B.), kde by se děti mohly realizovat, pak využijte tohoto přehledu...“ – „Pokud se dotkneme problematiky protipovodňového vlivu této stavby na samotnou Olomouc, je nutné vycházet ze skutečnosti, že manipulací na díle dojde k zmenšení kulminace na soutoku M. Sázavy a Moravy.“
Pozorný čtenář tuší, že se mi zachtělo navázat na dvoustranu z minulého čísla A2, která se věnovala periodikům vydávaným místními samosprávami. Vybral jsem si k tomu červnové Radniční listy vydávané magistrátem mé milé Olomouce. Autory oněch výroků neuvádím: politikové i odborníci na slovo vzatí ve svém oboru by sice měli umět česky, ale nakonec je na redakci, co z jejich výroků – pokud je nechce zesměšnit – udělá. A koneckonců nevíme ani jistě, zda se redakce na jazykovém kutilství sama nepodílí. Co napsali v minulém čísle Oldřich Kužílek a Lukáš Rychetský, platí i ve městě, jež se rádo označuje za metropoli (hanáckou), za město univerzitní, starobylé, kulturní a vzdělané. Kdybychom je ovšem neznali jinak než prostřednictvím Radničních listů, museli bychom je považovat za město škol prosté, málo kulturní, spíše nevzdělané a velmi provinční.
Samozřejmě ani do tohoto měsíčníku nemají přístup příspěvky diskusní, sebeslušněji formulované. (Přesvědčil jsem se o tom jako příležitostný občanský aktivista, když jsem se s několika tisíci dalších spoluobčanů veřejně divil, kolik peněz chce město vynaložit na akvapark.) I další poznatky z minulého čísla A2 se na stránkách olomouckých Radničních listů potvrzují: primátor je na šesti stranách citován čtyřikrát, z toho třikrát na straně titulní. Řekl bych, že je to výskyt spíše podprůměrný, ale nemám to spočítáno.
Nevím, jak jinde, ale v našem domě sdílejí Radniční listy (cituji z tiráže: „Do všech domácností v Olomouci zdarma. (...) Počet výtisků: 55 000 kusů.“) osud reklamních tisků. Pokud se roznašeč nedostane do domu, strčí je pod vrata, a když prší nebo sněží, jsou zakrátko zralé na vyhození do popelnice. Jindy jsou rozdány do schránek a část obyvatel domu je zas hned vytřídí a zahodí do krabice na starý papír. Ale někteří je i čtou. Třeba já. Zčásti z lokálního patriotismu, zčásti z masochismu svého druhu.
Dosud je to jen další ilustrace toho, co na těchto stránkách stálo před týdnem. Ale možná by šlo dodat ještě něco. Menší město nebo vesnice nějaký zpravodaj potřebují – zprávami od nich by větší média mohla opovrhnout, pokud tam zrovna nemají kruhy v obilí nebo dlouhou zmiji ve vaně. Ale stotisícové město, jako je například Olomouc, Radniční listy nepotřebuje vůbec k ničemu. Těžko si představit, že by místní novinové nebo rozhlasové redakce opovrhly důležitou zprávou z radnice, zvlášť kdyby byla stručně a česky napsána. A pokud je třeba oznámit něco suchopárného, ale z hlediska úřadu důležitého, posloužila by inzerce. Zajisté levnější, než co stojí vlastní redakce, sazba, tisk, papír a distribuce. Ušetřilo by se třeba na (dosud chabou) turistickou propagaci města. Pouze místní politikové by trpěli strašlivě: přišli by o jediné noviny, kde se o sobě zaručeně nedočtou nic neněžného.