V mlhách cáratých
ozubice smrčin
z nich stoupá parný dým
Slunce prosvětlinou
rýsuje se
po okrajích
Příbuzné články
ZIMNÍ KAHÚČÚ
(Malé rekviem)
Na Südfriedhofu vrány
Propichují sníh
Zde leží pochováni páni
z Kamene a jejich urozené paní
rozené z Břečťanu
zde leží pod cizím jménem
Juri a Miranha
z brazilských pralesů
pro slávu jednoho krále
sem tenkrát do mrazů v lednu
zaživa přivezeni
Jejich smích zůstal
v …
* * *
Už jsem němá.
Už ze sebe nevydám ani skřek.
Moje postel proležená, zvyklá na nářek
už místo mě smutně sténá
když se z boku na bok obracím.
Za špinavým oknem teď v bolestech
z černých mraků slunce vyhřezlo
a krvavé ráno věští zase jenom zlo.
A vítr třeští jak má tupá hlava
a za černým obzorem zas dálava
si …
Podmínka pro přijetí
Bude-li mi smrt připomínat
průzračné moře,
pak jedině ji přijmu:
mlčení jednou provždy
uvnitř mé hrudi,
dokonalost vln,
bílých a utišených,
zrušenou krajinu
na holém horizontu
moře bez palem,
prázdnotu světa
po vyslovení slova,
které chtělo říct všechno
a neřeklo vůbec nic.
Přeložila Vlasta Dufková