Z nové ankety Křišťálová lupa, v níž české internetové publikum hodnotilo ve třinácti kategoriích své zlaté slavíky – mimochodem na kulturu se nedostalo –, rozčeřilo domácí web nejvíc udělení Anticeny vykřičené adrese Peprnet Václava „Slávka“ Boury a Markéty Mayerové. „Lifestylový informační server“ dvojice proslavené televizí Nova ještě v gründerských časech ředitelování Vladimíra Železného totiž získal zhruba pětimilionovou státní dotaci, o čemž rozhodlo ministerstvo informatiky na základě doporučení tzv. Fóra pro vysokorychlostní přístup k internetu. Proč stát podpořil nepokrytě bulvární projekt? Podle pořadatele ankety, informačního serveru o českém internetu Lupa.cz, proto, že se Peprnet zavázal použít „multimediální prvky, které uživatele s pomalým internetem nutí pořídit si internet rychlejší“.
V Hospodářských novinách ze 7. prosince 2006 začíná Miloš Čermák svůj komentář na toto téma slovy: „Není nic snazšího než si najít otloukánka.“ Soudí totiž, že skandální není ani tak podpora bulváru jako především státní financování vysokorychlostního internetu (konkrétně výtěžkem z prodeje Českého Telecomu), neboť „poslední roky ukázaly, že jde o ziskový byznys“. Nejsem technicky ani ekonomicky dost fundovaný, abych oponoval, ačkoli si myslím, že je-li něco v zájmu občanů, podpořit to z jejich společných peněz může snad být neúčelné, nikoli však skandální. Čermák připouští, že argument k podpoře „zábavného projektu“, podle nějž si díky tomu lidé k nové technologii snáz najdou cestu, je „na hlavu postavený“, etické hledisko však skoro pomíjí. „Slávek Boura a jeho přítelkyně jsou snadnými terči mediálního posměchu. Provinili se však jen tím, že o dotaci požádali,“ píše.
V pozadí jako by prosvítal rozšířený suše odborný pohled na média odmítající rozlišovat kvalitní a pokleslou žurnalistiku, ba i míru společenské prospěšnosti příslušného sdělovacího prostředku. Anebo je to v tomto případě spíš ultraliberalismus: jde přece jen o druh žánru, jestli se nějaký někomu nelíbí, může si přece přepnout! Jenže – lze mu udělit, nebo neudělit dotaci. A v tom je právě potíž. Lidé, kteří o tom rozhodují, totiž takto obvykle neuvažují. Naopak, často považují bulvár za žánr společensky či jejich vlastní politické pozici prospěšnější. Jsme toho svědky na všech úrovních, od radnic, štědře dotujících různé volby miss a rauty celebrit, po sféry nejvyšší. Křtít bulvární knihu se štítí málokterý politik, zejména ovšem, jde-li o škvár politický, z nedávné doby připomeňme „posvěcení“ knihy Petra Štěpánka Plnou parou (back) Martinem Štěpánkem.
Bývalý předseda již zmíněného „vysokorychlostního“ fóra Arnošt Traxler odůvodnil podle serveru Lupa.cz doporučení příspěvku Peprnetu takto: „Můžete si myslet, co chcete, ale zcela ušlechtilá zábava nikoho moc nenadchne.“ Čím bychom tedy měli být nadšeni? Stačí kliknout. Jen myslete na to, že jedním z podstatných ukazatelů hodnocení projektu (ještě by mu totiž nemusela být přiznána celá slíbená částka) je návštěvnost stránky.