Žena mezi 38 a 45, možná mladší,
nadváha tak 30 kg, oteklý obličej hnětený nevyspalostí,
v galanterně třpytivém kožichu z černé vydělané kůže
– v rámci toho lidsky vypěstovaného tuku, její duše
v zakouřeném vesmíru krčmy –
řádná samice, myslí si alkonaut u stolku, není divu, že
je sama, teprve poledne, a ona...
u baru žena objednává brandy a ještě něco,
barmanka zírá jejím kalným tělem a výkladní skříní
do tváře pouliční plískanice,
co se odráží ve třpytkách na vydělané kůži,
pečlivě políčených na drobné rybky pod ledem,
hladinu brandy potahuje křupavé síťoví barvy švábů,
bezpočet háčků se dere ven z jejího podbřišku, podpaží, ramen –
jsou ale bez návnad, prázdné –
mušky a červi v tom chladu pochcípali.
Přeložil Pavel Štoll