Jsou lidé, kteří marihuanu kouří, protože je to prostě baví. Pak jsou tací, kteří riskují a vědomě překračují hranice legality, protože jim tato medicínsky nepovolená látka umožňuje prožít kvalitnější život. O tom, jak se dá žít s marihuanou a roztroušenou sklerózou zároveň, hovoří Hanka Sibřinová.
Co pro vás znamená marihuana?
Jedním slovem pomoc. Pomoc od nevolností, pro většinu lidí nepředstavitelných, a od řady problémů, jež souvisí s mou diagnózou, kterou je roztroušená skleróza.
Jak dlouho a jakým způsobem marihuanu užíváte?
Tuším, že už to bude sedm let. Nejdříve jsem kouřila jointy, jelikož jsem jinou možnost vlastně neměla. Později jsem zkoušela vařit jídlo s přídavkem marihuany, ale to mě dost otupovalo, takže jsem od toho brzy upustila. Není to tak dávno, co jsem dostala vaporizér, který teď střídám s normálním kouřením.
V čem vidíte výhodu vaporizéru?
V tom, že si člověk neničí plíce, ale především odpomáhá od nevolnosti po infuzích cytostatik, na něž musím docházet. Dříve mi bylo velmi špatně už na cestě domů z nemocnice a kouřila jsem až doma. Přestala jsem sice po kouření zvracet, ale celý den mi ještě bylo zle. Nyní si vezmu pytlík s THC do nemocnice, vylezu z infuze, vdechnu z něj a koukám, že mi vůbec není špatně. Když jsem ještě neměla vaporizér, tak jsem po návratu domů celý zbytek dne nemohla jídlo ani cítit, ani poslouchat, když o něm někdo mluvil. Představte si to překvapení, když jsem jednou, poté, co jsem v nemocnici před cestou použila vaporizér, dojela domů a za chvíli zjistila, že sedím u počítače a na chatu řeším přípravu bažanta na víně včetně popisu vůní a chutí…
Ví váš lékař o této konopné medicíně, kterou pravidelně užíváte?
Ano, má lékařka o tom ví, a vzhledem k tomu, že ví i to, jak mi to pomáhá přežít, tak mne od toho neodrazuje. Marihuanu neužívám jenom proto, že chci být takzvaně high, ale proto, že staví mosty přes některé mé problémy.
Nicméně předpokládám, že k této léčbě vás ona nedovedla. Jak jste se tedy k marihuaně dostala?
Bylo to v období, kdy jsem brala Cyklofosfamid. Jednou mi zase bylo hrozně, ale i tak jsem vyrazila do hospody za kamarády, protože doma samotné mi bývalo ještě hůř. A tam mi někdo řekl, že slyšel, jak lidem postiženým mou diagnózou prý pomáhá marihuana. Já jsem tomu sice nevěřila, ale rozhodně jsem to chtěla zkusit. On mi poté přinesl konopí, já jsem si dala prvního jointa a hned po prvním potáhnutí se mi přestalo chtít nutkavě zvracet. Do té chvíle jsem myslela, že se okamžitě budu muset zvednout a upalovat na záchod. Po druhém a třetím šluku mi dokonce bylo dobře. Poté jsem šla za svou lékařkou a řekla jsem jí, že už nepotřebuji brát antiemetika, která mi stejně příliš nepomáhala, protože jsem pravidelně, kvůli tomu, že se musela polykat ve formě prášků, vždy první dvě stejně vyzvracela. Moje lékařka s tímto mým rozhodnutím souhlasila, ale fakt je, že ona sama mne k tomu vést nesmí a ani to nedělá, což je trochu paradoxní situace.
Znáte jiné pacienty, kteří využívají marihuany?
Samozřejmě, většinou jde také o lidi s roztroušenou sklerózou. Úplně všem, kteří to zkusili, to i pomohlo! Řada lidí se třeba nejdříve bála. Báli se drogy, ty jsem odkázala na web drogy info či statě doktora Tomáše Zábranského, aby získali reálné informace o marihuaně. I ti, kteří dlouho nechtěli takzvanou zakázanou látku použít, se třeba po dvou letech ustavičných křečí rozhodli ji zkusit. Už to na ně bylo moc bolesti najednou.
Užíváte si i klasického opojení THC, nebo se mu snažíte pokud možno vyhnout nějakým opatrným dávkováním?
Rozhodně se mu nevyhýbám, ale mám své meze. Třeba v případě inhalace pomocí vaporizéru jde alespoň u mne o jemnější účinky oproti jointům. Kdyby mně někdo řekl, ať veřejně vystoupím po inhalaci vapíku, tak se toho nebudu vůbec bát a myslím, že bych to zvládla. S jointem je to jiné, mohu normálně pracovat a dělám to ráda, ale s komunikací je to trochu horší, což je důvod, proč si na infuze beru vaporizér.
S kouřením to nepřeháním, neboť pak člověk začne takzvaně tuhnout. Marihuana mi pomáhá i s mou psychikou. Dnes, a myslím, že mimo jiné i právě vlivem marihuany, už mohu říci, že jsem měla deprese, nikoliv že je mám stále.
Vím, že vaporizér není levná záležitost, ale také vím, že v některých německých kantonech je proplácejí zdravotní pojišťovny. Bylo pro vás těžké ho sehnat?
V okamžiku, kdy se tenhle vapír dostal pod 5 tisíc, jsem si řekla, že to už je cena, kterou lze zaplatit. Takže jsem sdělila rodičům, že k 33. narozeninám nechci prstýnek, ale vaporizér.
Je pro vás problém si sehnat marihuanu? Platíte za ni?
Netajím se svým vztahem k marihuaně a pomůžou mi zkrátka ti kamarádi, co o tom vědí a pomoci mohou. Marihuanu jsem kupovala jen jednou a to bylo úplně zpočátku, kdy jsem ještě nevěděla, jak ji sehnat, a nikdo příliš nevěděl o mně. Dostávám třeba i listí, které lidi vyhazují, a dělám z něj mast, která pomáhá půlce mé rodiny.
Pozorujete na sobě nějaké negativní efekty dlouhodobého kouření marihuany?
Nemám klasické huličské problémy s amotivací, protože amotivace je jeden z projevů mé choroby. Pokud jsem tím trpěla, tak rozhodně spíše kvůli své diagnóze a určitě silněji, nežli se uvádí u marihuany. Jsem si vědoma okamžitých problémů s krátkodobou pamětí, ale jde jen o dobu krátce poté, co si zakouřím. Přijde mi to zhruba stejné, jako když si někdo večer dá jednoho panáka a taky už dopředu ví, že nebude nic dělat, a tak si jej dát může.