Konopí seté je všestranně využitelná přadná, průmyslová a energetická plodina s menší výrobní energetickou náročností, druhotnou zpracovatelností a stoprocentní biodegradabilitou použitého materiálu. Ve světě se z ní vyrábějí desítky tisíc rozličných ekologických materiálů a výrobků. Na 1 ha pěstební plochy během 120 dní naroste minimálně dvaapůlkrát více dřevité hmoty než na 1 ha lesa, který roste několik desítek let.
Počátky pěstování a využití konopí sahají do oblastí Střední Asie, Číny a Indie, kde se pěstovalo již od třetího tisíciletí před naším letopočtem. V dávných dobách se konopí využívalo hlavně jako důležitá potravina a pro textilní účely. Do Evropy se dostalo někdy v 7. století před naším letopočtem.
V některých zemích bylo konopí zakázané pěstovat, např. v Německu až do roku 1996. V současné době se nesmí pěstovat např. v USA, ale i tady se počátkem letošního roku objevila tisková zpráva, že farmáři v Severní Dakotě oficiálně požádali po 50 letech o licenci na jeho pěstování. A jsou země, které pěstování konopí nikdy nepřerušily, např. Francie, což je dnešní největší evropský producent konopí setého, dále Španělsko, země na Balkáně a ve východní Evropě.
V českých zemích nebylo pěstování konopí zakázané nikdy; má zde naopak dlouholetou tradici. Z historických pramenů je doloženo pěstování konopí z doby laténské z Modlešovic na Strakonicku. Od počátku 20. století docházelo k poklesu pěstebních ploch z důvodů dovozu levnějšího bavlněného vlákna a konopí se zde pěstovalo do roku 1956. V dalších letech se pěstovalo pouze v jižních částech Slovenska a k úplnému konci pěstování došlo v roce 1988. Hlavním důvodem byla vysoká náročnost na ruční práci při sklizni, posklizňové úpravy stonku a nedostatečné strojové vybavení.
V letech 1996 až 1999 se množství pěstebních ploch pohybovalo do 2 hektarů. V průběhu dalších let se pokusně pěstovalo na poměrně malých pěstebních plochách: rok 2000 – 129 ha, rok 2001 – 29 ha, rok 2002 – 91 ha, rok 2003 – 115 ha, rok 2004 – 360 ha, rok 2005 – 161 ha. V roce 2006 bylo technickým konopím oseto celkem cca 1180–1200 ha pěstebních ploch. Jde o vesměs povolené, vyšlechtěné odrůdy, které obsahují jen nepatrné množství psychoaktivních látek. Pro náruživého uživatele konopí indického nemají tedy žádný význam.
Konopí se v současnosti v ČR pěstuje hlavně pro produkci přírodního vlákna k technickému nebo k energetickému využití, pro papírenský a automobilový průmysl a pro stavební účely. Říká se, že konopí dokáže nahradit ropu. Můžete z něj vyrobit dynamit i celofán. Podle dosavadních dostupných informací z celého světa se uvádí, že se z technického konopí vyrábí až 25 000 různých druhů recyklovatelných výrobků.
I na českém trhu se začínají objevovat první české konopné produkty. Rozvíjí se obchodní síť s konopnou přírodní kosmetikou, na jejíž výrobu se používá konopný olej. Jsou zde již tři kosmetické společnosti, dvě ryze české a jedna zahraniční.
Celkem úspěšně se daří rozšiřovat i obchodní síť s konopnými potravinami, které se zatím dovážejí ze zahraničí, ale už se objevily i první české konopné těstoviny, poměrně dobře se prodávají i české nápoje s konopným extraktem – limonády, ledové čaje, likér, pivo a vodka. V papírnách se z konopného vlákna vyrábí cigaretový papír, čajové pytlíčky, filtry do kávovarů atd. Zájem je i o konopné oblečení. V zahraničí je už léta zcela běžné, že se lidé oblékají do oděvů vyrobených z technického konopí, ale i lnu, protože látky z těchto přírodních vláken jsou pohodlné a prodyšné, zvláště textilní materiály z konopí jsou antibakteriální, pohlcují UV záření a jsou velmi trvanlivé. Konopí v létě příjemně chladí a v zimě hřeje. Z dostupných pramenů víme, že u nás existovaly minimálně čtyři oděvní značky, některé z nich vlastnily několik textilních továren, které se zabývaly výrobou tzv. volnočasového oblečení, ale postupem doby společnosti zkrachovaly.
V současné době jsou tendence dovážet hotové oblečení ze zahraničí, protože ho u nás, bohužel, zatím nikdo nevyrábí.
Stoupá i poptávka po přírodních stavebních materiálech, konkrétně po konopných tepelných izolačních, které se k nám také zatím dovážejí z Německa.
Otevírá se zde tedy příležitost pro různé podnikatelské subjekty a investory prakticky ve všech odvětvích průmyslu a národního hospodářství. Je toho skutečně mnoho, co se z technického konopí dá vyrobit, jen je potřeba podnítit zájem investorů a podnikatelů a přesvědčit stát, aby tyto aktivity podporoval. Konopí budoucnost rozhodně má. Je to alternativa třetího tisíciletí.
Autorka působí v Konopářském svazu České republiky.