Kavkazská forma demokracie

Reportáž z průběhu arménských voleb přibližuje život tamních obyvatel i činnost mezinárodních pozorovatelů.

V otlučené černé Ladě Niva vjíždíme do strmého skalnatého údolí. Vede do hornického města Kajaran v provincii Sjunik v jižní Arménii. Právě na tomto území, které hraničí s Íránem a autonomní ázerbájdžánskou enklávou Nachičevan, máme pozorovat průběh květnových parlamentních voleb.

U vjezdu do údolí stojí impozantní socha medvěda. Medvěd má v zubech velký klíč. Armin, můj šestadvacetiletý překladatel, mi vysvětluje, že medvěd hlídá klíč k pokladu, který je ukrytý uvnitř hor. Co to je za poklad? „Molybden,“ říká Armin. Zásoby tohoto vzácného nerostu a také mědi jsou hlavním zdrojem příjmů celého regionu. Těžba tu byla zahájena již za éry Sovětského svazu v padesátých letech minulého století. Nedávno byl pak důl Zangezur privatizován.

Vládnoucí Republikánská strana nasadila v tomto volebním obvodu do klání třicetiletého Vahe Hakobjana, který má za sebou již jedno funkční období v Národním shromáždění. A jak nám říkají místní – je také synem majitele dolů. Dolů, které mnoha lidem poskytují živobytí.

Nynější volby do 131členného parlamentu mají údajně mimořádnou důležitost. Politické strany chápou klání jako přípravu na prezidentské volby v roce 2008, kdy bude muset ze své funkce odstoupit dosavadní prezident Robert Kočarjan. Sporný průběh minulých voleb však přiměl Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Parlamentní shromáždění Rady Evropy k vyjádření, že nebyly demokratické a USA k varování, že pokud ty další neproběhnou podle mezinárodních norem, zastaví svou finanční pomoc. Opakování starých nešvarů má zabránit přítomnost více než 400 pozorovatelů z OBSE, Rady Evropy a Evropského parlamentu.

Volební den v Kajaranu byl šedivý. Zasněžené vrcholky hor, které město obklopují, byly zakryty mlhou. Volební místnost v místní základní škole byla otevřena již v osm ráno. Jako první v ní odvolili dva staří šedovlasí muži v ošumělých oblecích. Vhození lístků do urny odměnili členové volební komise potleskem a nastrkali mužům do kapes hrsti bonbónů v pestrých obalech. V průběhu dne pak bylo ve volební místnosti docela rušno, ale nedošlo k žádným výtržnostem. I přes studené počasí, které se k tomuto ročnímu období moc nehodí, se před budovou zastavovali lidé a pozorovali a komentovali dění. Volby jsou zde nepochybně nejen politickou, ale i sociální událostí. Obvykle se toho totiž ve městě moc neděje. V celém Kajaranu, kde žije asi osm tisíc lidí, najdete jen jednu kavárnu. Mladí lidé tak za zábavou většinou jezdí do dvacet kilometrů vzdáleného Kapanu.

Volební místnosti se zavírají v osm večer. Sčítání pozorujeme na jiném volebním okrsku – v jedné vesnici kousek od Kajaranu. Panuje tu žoviální atmosféra. Předseda volební komise vždy vytáhne lístek z urny a oznámí výsledek. Členové komise reagují různými vtipy. Jsou to skoro samí muži. Jen sekretářka volební komise je mladá tichá žena, která se plně soustředí na to, aby řádně vyplnila protokoly. Kromě ní je v místnosti ještě starší žena, kterou nominovala některá ze stran. Po většinu večera mlčí, na tváři se jí rozzáří úsměv, jen když je oznámeno, že její strana dostala jeden hlas (pravděpodobně ten její).

Na volby také celý den dohlíží místní starosta. Když přišel, ostatní si zažertovali a řekli mu, že nemá právo tu být. Všichni se tomu zasmáli, až se zlaté zuby blýskaly. A starosta zůstal. Někdo přinesl elektrická kamínka, aby se vzduch ve studené místnosti trochu ohřál. O půlnoci byly hlasy sečtené. Ve vesnici vyhrál drtivou většinou kandidát Republikánské strany, syn majitele dolů.

Čekali jsme, až členové volební komise naloží plastikové pytle plné volebních lístků do auta. Dopředu, vedle předsedy komise, si sedl uniformovaný policista. A vyrazili jsme. Náš řidič Hajk jejich vůz sledoval hustou mlhou po tmavé horské silnici.

Ulice krajského města Kapan byly tmavé a prázdné. Ve štábu krajské volební komise bylo ale plno hluku a ruchu. V zaprášené hale čekali členové místních volebních komisí se svými pytli plnými volební lístků. O patro výš seděl za svým stolem předseda komise. Byla jedna v noci, ale působil již dost unaveně a nervózně. V rohu místnosti přitom vyhrávala televize – šel v ní přenos z hudební soutěže Eurovize.

V průběhu noci byly z celé země nahlášeny volební výsledky. Z některých míst ale přišly se značným zpožděním. Podle pozorovatelů došlo v některých místech k zásadním falzifikacím. Předběžné stanovisko OBSE však pozorování uzavřelo s tím, že volby v roce 2007 proběhly v souladu s mezinárodními normami. Opozice v hlavním městě Jerevanu sice zorganizovala proti výsledkům protest, ale do důlního městečka v provincii Sjunik protesty nedolehly.

Dosud vládnoucí Republikánská strana získala podle později oznámených výsledků přes 30 procent hlasů. Její vůdce Serž Sarkisjan tak zaznamenal výrazný úspěch, který posílil jeho šance před prezidenskými volbami v příštím roce.

Když odjíždíme z Kajaranu, míjíme opět sochu medvěda. Klíč k horskému pokladu zůstává pevně vězet mezi jeho zuby. Možná je to docela výstižný symbol: vláda v této provincii bude dál patřit tomu, kdo kontroluje její bohatství.

Autorka působila jako volební pozorovatelka v misi OBSE v Arménii.

Přeložil Filip Pospíšil.