„Fikční svět“ Povídek malostranských Jana Nerudy zkoumá Dagmar Mocná v studii Podivuhodný labyrint každodennosti (Česká literatura č. 2/2007).
O francouzských a českých ilustrátorech románů Julese Vernea píše v brněnské „revui na provázku“ Rozrazil č. 5/2007 Ondřej Neff. – Literární fantastikou, jedním z témat čísla, se zabývají Martin Šust, Bohumil Fořt, Zdeněk Rampas (Půlstoletí české SF pro nescifisty) a Lucie Nováková s Lukášem Krečmerem (Sci-fi v díle Karla Čapka).
Drama Karla Čapka Matka a román téhož názvu od Gity Šponarové (rovněž z roku 1938) jsou tématem studie Pavla Janáčka v Hostu č. 5/2007.
Vzpomínku Františka Laichtera, vydavatele Filosofické knihovny, na klasického filologa Františka Novotného, znalce a překladatele Platona, publikoval – spolu s medailonem nakladatele Fr. Laichtera – Jiří Lach v Listech č. 3/2007.
Jubileum proslulého žurnalisty-konvertity Alfréda Fuchse (1882–1941), umučeného nacisty v Dachau a po válce odsouzeného k zapomenutí, zařadil do svého červnového kalendária věstník židovských náboženských obcí v českých zemích a na Slovensku Roš chodeš.
S parafrázemi Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka, tištěnými za války v Londýně (1942) a v Moskvě (1944), seznamuje v Dějinách a současnosti č. 6/2007 Štěpán Kosík, včetně reprodukcí obálek. Druhou z parafrází – Dobrého vojáka Švejka po dvaceti letech – připsal autorsky Gustavu Breitenfeldovi (1910–1979), známějšímu pod později přijatým jménem Gustav Bareš.
O večeru s Otou Filipem, organizovaným exilovým PEN klubem v Muzeu Ericha Kästnera v Drážďanech-Novém městě, informoval Prager Zeitung č. 23 ze 7. 6. 2007.
Autobiograficky podbarvenou úvahu na středoevropské téma, přednesenou na mezinárodním diskusním fóru Dialog uprostřed Evropy letos v Brně, publikoval Milan Uhde v Revui Politika č. 4/2007.
Páté výročí úmrtí hispanisty a esejisty Víta Urbana (1943–2002) připomněli v Babylonu č. 9/2007 dvoustranou jeho textů, včetně čtenářských zápisků o Kafkově Procesu, Cervantesovu Důmyslném rytíři Donu Quijotovi de la Mancha, Dostojevského Běsech, Brochových Náměsíčnících a Durychovu Bloudění.
Vzpomínky Dagmar Halasové na Petrkov a jeho obyvatele Druhý hlas (Zlín, Archa 2006) recenzoval v Tvaru č. 11/2007 Karel Kolařík.
V Mladé frontě Dnes 15. 6. 2007 Radim Kopáč recenzoval sbírku básní Violy Fischerové Předkonec (doslov Jaroslav Med, Agite/Fra 2007).
František Knopp
Francie
Jedna z květnových literárních příloh deníku Le Monde popisuje zvyšující se péči nakladatelů o internet. Jedni ho využívají jako klasickou reklamní plochu, druzí se snaží o inovativní přístup a využívají zejména možnost aktivního kontaktu s potenciálními čtenáři. Osobní stránky jednotlivých autorů, určitých děl anebo konkrétních edičních řad jsou dnes běžnou záležitostí. Blogů, kde každý čtenář, ale i začínající či zavedený autor může publikovat své názory a případně vstupovat do rozhovorů s každým, kdo projeví zájem, je také spousta. Le Monde však představuje i další internetové projekty. Nakladatelství Casterman zřídilo stránky www.kstrbd.com, kde s předstihem představuje nově vydávané tituly a hlavně si hýčká komunitu příznivců například poskytováním exkluzivních informací zapsaným členům svého klubu, ale také třeba horkou novinkou, nabídkou komiksů se zvukovým doprovodem. Web, jakož i produkce nakladatelství, se zaměřuje na publikum patnác
ti- až pětadvacetiletých. Komunikace se zdejším společenstvím čtenářů kreslených seriálů staví zejména na zálibách v oblasti hudby, filmu, ale zdůrazňuje i odlišnosti v postojích třeba k politice, k většinové společnosti. Casterman dokonce zkouší vydávat komiksy i v netradičním formátu 17x25 cm, jenž je kompromisem mezi klasickými belgickými a francouzskými alby a japonskou mangou. Prakticky všechny nové autory nakladatelství našlo právě prostřednictvím internetových stránek, kde stále visí výzva pro zájemce o spolupráci. Podobně interaktivní byl i nápad nakladatelství Albin Michel. K propagaci nové knihy Bernarda Werbera, autora mj. i u nás přeložených Mravenců, založili speciální webové stránky a následně sezvali asi třicet vybraných blogerů na večírek s autorem – ani je nemuseli prosit, aby o setkání a knize, kterou jim Werber rovnou podepsal, šířili zprávy po internetu dál. Philippe Ulrich, který se věnuje vývoji videoher a je známým hudebním producentem, se v březnu představil také jako spisovatel, když vydal knihu Un délicieux carnage (Špičkový masakr). Své weby má autor i samotná kniha, a zároveň vznikl prostor na myspace.com, kde si lze prohlížet krátké filmy inspirované románem, poslouchat stejnou hudbu jako hrdina knihy anebo se zapojit do hry, v níž autor každý týden vybízí zájemce ke spolupráci na dotvoření nové kapitoly. Návštěvnost stránek je vysoká, do prodeje knihy se však prý příliš nepromítla. Jiný nápad měl spisovatel Guy-Philippe Goldstein – u nakladatele prosadil založení stránek, jejichž součástí je jakýsi blog vedený jednou z postav Goldsteinova nového románu. Dennodenní zápisky fiktivní Julie údajně pravidelně sleduje asi pět set návštěvníků. Nakladatelství Gallimard se, pokud jde o internet, zaměřuje zejména na děti. Patří mu například stránky www.onlitplusfort.com – cosi jako „čtemenahlas”, kde si lze najít podrobné informace o nových titulech, prohlédnout obálku, ilustrace, ale i poslechnout načtený úryvek. Vedoucí propagace nakladatelství Belfond uvádí, že dobrý web konkrétního autora přijde na 15 000 eur, což je například třikrát více, než ročně získá na svůj provoz celý projekt iliteratura.cz.
Jovanka Šotolová