Jestliže jsi nečetl slovanské básníky,
je to tak nakonec i lepší. Co by u nich
asi tak hledal
irskoskotský cestovatel. Žili v dětinnosti
prodlužované z věku na věk. Slunce pro ně bylo
brunátná tvář sedláka, měsíc vyhlížel z mraků
a Mléčná dráha se táhla jako silnice mezi břízami.
Tesknili po království, které bylo blízko, blizoučko,
jen si na ně sáhnout. V takovou chvíli
rozhrnou andělé v plátěných halenách
větve jabloní
a usedají k hostině u stolu s bílými ubrusy
v dojemné srdečnosti (po čase se nakonec svalí
pod stůl).
Přicházíš od příbojů tříštících se o skaliska.
Z vřesovišť,
kde bojovníkům při ukládání do hrobu
zpřeráželi kosti,
aby nemohli navštěvovat živé. Z mořské noci,
v níž se mlčenlivě skryli tvoji předkové.
Nad tvou hlavou žádná tvář, žádné slunce, měsíc,
jenom smršťování a rozpínání galaxií, neúprosná
prudkost nových počátků, nového ničení.
Celý život naslouchající oceánu. Černí dinosauři
se brodí tam, kde se s vlnami vznáší a klesá
purpurové pásmo
světélkujících lodyh jako ze sna. A Agamemnón
připlouvá rozvířenou tůní ke schodům paláce,
aby na mramoru vytryskla jeho prolitá krev.
Až lidstvo pomine,
bude se i nadále s kamennou, čistou zemí
srážet oceán.
Kruhoústý, s očima blankytné modři,
bez milosti a naděje
před Bohem Terribilis, tělem světa.
Není nikoho, kdo by vyslyšel modlitby.
Čedič a žula,
nad nimi dravý pták. Jediná krása.
Co je mi po tobě? Přicházím od drobných
stezek v sadech,
z nevzdělaného chóru a od zářící monstrance,
záhonů routy, od pahorků nad řekami a od knih,
ve kterých horlivý Litevec zvěstoval bratrství.
Ó, ty útěchy smrtelníků, marná věření!
A přesto jsi nevěděl, co já vím. Země nás naučí
víc než nahost živlů. Neudělujeme si
zrak boha beztrestně. Tolik mužný, v poušti,
obětoval jsi démonům: byl to Votan i Tor,
trýznivý skřehot Erynií v povětří, zděšení psi,
když se s průvodem zemřelých blíží Hekaté.
Raději vyřezávat slunce na spojnicích kříže
v mém okresním městě. Břízám a jedlím
dávat ženská jména. Prosit o ochranu
před němou a lstivou silou.
Než jako ty hlásat nelidské věci.
Přeložil Josef Mlejnek