odjinud

Stého výročí úmrtí filologa, slavisty Jana Gebauera (8. 10. 1838 – 25. 5. 1907) si jako jeden z mála povšiml Jiří Marvan v letošním 6. čísle časopisu Vesmír.

Politika, historika, bibliografa a především zakladatele našeho moderního knihovnictví Zdeňka Václava Tobolku (21. 6. 1874 – 5. 11. 1951) vzpomněl životopisným článkem ve Čtenáři č. 7–8/2007 Václav Kříček.

Medailon Ivana Blatného publikoval v Instinktu č. 32/2007 Martin Rainer, medailon Josefa Kainara, „muže, který vyměnil lokomotivu za báseň“, v Naší rodině č. 30/2007 Zdeněk Lebl.

Rodinné oznámení v inzertní rubrice Lidových novin upozornilo, že před deseti lety, 16. 8. 1997, zemřel surrealista, jazzman a filmový historik Ludvík Šváb.

Práci na 33svazkové edici vybraných děl české literatury v německých překladech Tschechische Bibliothek, jejíž první svazky vyšly na jaře 1999 a poslední letos, přiblížil v Salonu č. 532 z 23. 8. 2007 její editor, bohemista Eckhard Thiele. V rozhovoru se zmínil mj. o dvouhodinovém rozhlasovém pořadu stanice Westdeutscher Rundfunk 3 o Josefovi Škvoreckém a jazzu, u jehož zrodu stály Škvoreckého „jazzové povídky“ Bassaxofon, vydané právě v zmíněné edici. – Ukázku z rozepsané detektivky Setkání opět v Praze, s vraždou, už osmé v knižní sérii „vražd“, otiskl J. Škvorecký v Listech č. 4/2007.

V nekrologu Egona Bondyho v červencovém dvojčísle časopisu Konec konců 3/4 se Martin Machovec zaměřil hlavně na texty zhudebněné skupinou Plastic People of the Universe.

Jako ryze současný příběh na půdorysu Krále Leara, jenž má, „tak jako u Shakespeara... obecnou, nadčasovou platnost a přesah“, charakterizoval Vladimír Just v rozhovoru s Jiřím Peňásem v Týdnu č. 34/2007 novou, zatím neuvedenou hru Václava Havla Odcházení.

Úryvky z rozhovoru, který poskytl básník Jiří Žáček 30. 4. t. r. bratislavskému deníku SME, otiskly Slovenské pohľady č. 7–8/2007 pod titulkem Kristus by bol dnes ateistom.

Rozhovor „mezi Lisabonem a Letnou“ poskytl Joachimu Dvořákovi pro časopis Grand Biblio č. 4–5/2007 Jaroslav Rudiš.

Doslov k souboru čtyř próz Bohumila Nusky Obrazy neradostné (Bor, Liberec 2007) napsal Jiří Zizler.

Literární tvorbu Petra Motýla (* 1964) a jeho bratra Ivana Motýla (* 1967) představil v rubrice Poesie výtvarného časopisu Prostor Zlín č. 3/2007 Pavel Petr.

Povídkovou knihu Edgara Dutky Staženi z kůže ze tmy vycházíme (Torst 2007) recenzoval v Rovnosti 30. 7. 2007 Petr Kovařík.

František Knopp

 

Turecko

Červencový volební triumf islamistů a srpnové prezidentské volby. To jsou témata, která v těchto dnech hýbou tureckými médii, a zaměřuje se na ně i populární týdeník Aksiyon (Akce). Jeho titulní stránka se však snaží nalákat i čtenáře politikou přesycené a vábí na reportáž o Hakanu Şükürovi, nejlepším tureckém ligovém střelci v historii. Po fotbalu se nicméně již nevyhnutelně hrnou do popředí analýzy politické situace v Turecku: několik příspěvků se věnuje spekulacím, koho si Abdullah Gül, kandidát vládní islamistické Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) a vítěz prezidentských voleb, přizve do svého týmu, jak jeho prezidentování ovlivní vztahy Turecka se Západem či jak se paní Hayrinnüsa Gülová, zbožná muslimka, vyrovná se zákazem nošení šátků ve veřejných institucích – a tedy i prezidentském paláci. Následuje rozsáhlé interview s předním tureckým historikem a politologem Kemalem Karpatem, který spatřuje v letošních parlamentních volbách zlomový okamžik turecké historie. „Islámským demokratům“ se podle jeho soudu podařilo nalézt tu správnou formuli, jak si získat podporu širokých vrstev obyvatelstva. Většina Turků podle něj žádá modernizaci a občanské svobody, ale „na druhé straně chce dosáhnout pokroku při zachování své historické identity“. A strana, která toto nabízí, má vítězství zajištěné. Zajímavostí může být i recenze knihy Osa Ankara-Washington novináře Tamera Korkmaze, která se zabývá turecko-americkými vztahy od konce 2. světové války do současnosti. Analýza se nese v duchu tolik v Turecku oblíbených spikleneckých teorií (s trochou nadsázky by se dalo mluvit takřka o samostatném literárním žánru). Korkmaz je přesvědčen, že USA až donedávna hrály v politickém rozhodování turecké politické elity ústřední roli. Dokonce vidí souvislost mezi atentátem na Kennedyho a popravou tureckého premiéra Adnana Menderese po převratu v roce 1961 – obě události prý řídila FBI. Až teprve rozhodnutí vlády nezapojit se po boku Američanů do války v Iráku, za nímž stál především ministr zahraničí Abdullah Gül, znamená podle Korkmaze, že Turecko opět zčásti nabylo svou nezávislost na USA.

Petr Kučera