Vzpomínání v poezii Ivana Blatného je podtitul studie Jiřího Krejčího Píseň, již stíhám a která mi neustále uniká (Česká literatura č. 4/2007).
Čtyřverší Oblaka prachu zvedají se za popravčím vozem/ Dojatý kat se zděšen odvrací/ Za chvíli zazvoní košatá hlava o zem/ Přistupte blíže, diváci!, jímž 22. 4. 1941 Jiří Orten předpověděl svůj neodvratný konec, ocitoval Zdeněk Urbánek v rukopisné vzpomínce Kdo neprožil, asi neporozumí. Otiskl ji – jako součást dosud nepublikovaných Poznámek k promluvě o Jiřím Ortenovi a Ivanu Blatném z roku 1988 – listopadový Roš chodeš na počest Zdeňka Urbánka, který se 12. 10. t. r. dožil devadesáti let. – Rozhovor s jubilantem připravila pro listopadovou Xantypu Marta Krampolová.
S Čechoameričankou Milenou Jelínkovou, která napsala hru o herečce Adině Mandlové Adina, rozmlouvala v Právu 10. 11. 2007 Radmila Hrdinová.
Milovníci jazzu ocení „esej“ (přesněji kalendářovou historku) Josefa Koláčka Intuice jedné řeholnice a génius jazzu, kterou otiskla Iva Kotrlá v 1. čísle nového ročníku Akordu (září 2007). Autor, známý exilový katolický publicista, v ní vypráví o setkání 94letého Lionela Hamptona s newyorským arcibiskupem, k němuž došlo v roce 2002, nedlouho před smrtí jazzmana, na půdě základní školy ve farnosti svatého Marka v Harlemu.
Jako „knihu, kterou bychom neměli přehlédnout“ doporučil Jaroslav Med v Katolickém týdeníku č. 42/2007 (příloze Perspektivy č. 21) knihu studií Miloše Dvořáka O katolictví v české literatuře (L. Marek, Brno 2007).
Na Zdeňka Kožmína (28. 2. 1925 – 12. 11. 2007), jehož studii Román lidské existence (Host do domu č. 6/1967) zařadil Milan Kundera jako doslov k 5. vydání románu Žert (Atlantis, Brno 1991), zavzpomínal v Literárních novinách č. 47/2007 Kožmínův žák Jan Tlustý, v Lidových novinách 23. 11. 2007 kolega z brněnské univerzity Petr Bubeníček.
Předčasně uzavřenému prozaickému a dramatickému dílu Aleny Vostré (1938–1992) věnoval studii Rajendra A. Chitnis (Central Europe č. 1/2007).
Nekrolog Jarmily Loukotkové (1923–2007) napsal do Brněnského deníku (Rovnosti) 1. 11. 2007 Petr Kovařík, do Hospodářských novin téhož dne Petr Fischer. – V Tvaru č. 19/2007 František Všetička rozebral villonovský román J. Loukotkové Navzdory básník zpívá (1957).
Dílo pětasedmdesátníka Vladimíra Párala zhodnotili v Hostu č. 7/2007 Pavel Janoušek a Lubomír Machala.
Rozhovor s Ivou Procházkovou, jež za svou literární tvorbu pro děti obdržela německou Cenu Friedricha Gerstäckera, připravila pro časopis Grand Biblio č. 8/2007 Milena Nyklová.
František Knopp
Nizozemí
Kulturně-politický týdeník Vrij Nederland přináší v čísle 47/2007 v rubrice Příběhy rozhovor s psychiatrem Louisem Tasem (86), který přežil jako mladík společně s rodiči koncentrační tábor Bergen-Belsen a stále ještě pracuje jako terapeut, mimo jiné pro řadu umělců i spisovatelů. Pieter van Os věnuje rozsáhlý článek knize Paula Scheffera Země příchodu. Na rozdíl od eseje s názvem Multikulturní drama, kterým Scheffer před sedmi lety rozpoutal bouřlivou veřejnou debatu, působí jeho kniha smířlivě. „Tehdy jsem psal článek ,potud, a dál ne‘. Teď jsem napsal knihu ,potud, a teď dál‘“, vysvětluje autor. Jeroen Vullings píše nadšenou recenzi na novou povídkovou sbírku Ceese Nootebooma Rudý déšť (Rode regen). Autor oslaví v příštím roce pětasedmdesátiny, a tak se víc než kdy jindy obrací do minulosti a k dávným vzpomínkám, líčí svůj život na ostrově Menorca, kde tráví polovinu roku, ukazuje, jak přetváří skutečné zážitky na fikci. „Mám čas – a právě o to snad v tomhle pozdním období jde, aby si člověk vzal čas, který má.“ (Nooteboomův komorní román Ráj ztracený připravuje nakladatelství Paseka.) Haruki Murakami píše o své vášni pro jazz, která předcházela jeho spisovatelské dráze – hudba ho nikdy nepřestala ovlivňovat. „Zní to paradoxně, ale kdybych nebyl tak posedlý hudbou, nejspíš by ze mě nikdy nebyl spisovatel.“ Dochází k závěru, že nová slova neexistují, ale spisovatel dodává obyčejným slovům nové významy a zvláštní alikvotní tóny. Velký prostor je věnován mezinárodnímu festivalu dokumentárního filmu IDFA, který se konal od 22. listopadu do 2. prosince v Amsterodamu. Pod názvem Zpráva z komory najdeme reportáž o Bulharce Hristině Taševové, která pobývala léta ilegálně v Amsterodamu a fotografovala byty, ve kterých pracovala jako uklízečka. Suzanne Raesová o ní natočila dokumentární film s názvem Hristininy domy. Novinkou je zvláštní literární příloha (první byla v září věnována Tomasu Lieskemu, jehož novela Moje výsostná láska právě vyšla česky v NLN). Tentokrát přináší profil i u nás známého Arnona Grunberga (česky např. Modré pondělky, Statisté, Fantomová bolest).
Magda de Bruin-Hüblová