Po drsném mnichovském projevu ruského prezidenta Vladimira Putina se mnohým moudrým hlavám zdá, že začala éra nové studené války. Co se tedy v poslední době psalo na druhé straně nově vztyčené železné opony? Možná ne příliš překvapivě o nutnosti postavit se zlému Západu všemi prostředky.
Pod titulkem „Vesnický učitel Alexandr Ponosov se Billu Gatesovi neomluví“ přinesl 13. února ruský deník Izvestija reportáž ze vsi Sepyč z Vereščaginského rajonu Permského kraje. Tamního kantora zažaloval nejbohatší muž světa a jeho společnost Microsoft kvůli používání nelegálního softwaru. Místní policisté zjistili, že jsou v kabinetu informatiky vesnické školy počítače vybavené pirátsky pořízenými kopiemi operačního systému Windows. Ředitel malé školy Ponosov se marně bránil, že počítače s tímto programovým vybavením už koupil, věc skončila u soudu. Izvestija si případu ale zřejmě všimly jen proto, že na něj na nedávné tiskové konferenci upozornil sám ruský prezident Vladimir Putin. Kauzu označil za „úplnou pitominu“ a zdůraznil, že trestní odpovědnost musí nést prodejci výpočetní techniky a ne její uživatelé. Učiteli u soudu navrhla prokuratura smír, pokud se za nelegální programové vybavení ve školních počítačích omluví. „Kdyby souhlasil s omluvou, bylo by trestní stíhání přerušeno a nesoudili by jej. Ale Ponosov prohlásil, že se nehodlá nikomu omlouvat, a žádal, aby mu byla jeho vina prokázána. O to se nyní snažíme,“ řekl deníku prokurátor Alexandr Trojanov. U soudu vystoupila i Irina Koževnikovová, ředitelka firmy Instar-Těchnolodžis, která škole počítače dodala. Tvrdila, že si škola počítače koupila naprosto bez programového vybavení. Experti však zjistili přítomnost nainstalovaných Windows na harddiscích od dubna 2005, tedy dávno před tím, než se technika dostala k Ponosovovým žákům.
Ve Vsevoložsku bojují s americkou plutokracií ještě tvrději. Dělníci tamní továrny Ford oznámili, že na sv. Valentýna začnou stávkovat. Uvedl to 13. února deník Kommersant. Výrobu tak přerušila továrna, která na ruský trh dodává denně asi 300 populárních vozů Ford Focus. Podle šéfa odborářů z továrny Alexeje Etmanova se stávkovat rozhodlo okolo 1100 z asi 2000 zaměstnanců. „Leningradský oblastní soud ale ve stejnou dobu prohlásil odborářskou stávkovou iniciativu za nezákonnou,“ upozornil list s tím, že odboráři chtějí jeho rozhodnutí napadnout soudně a pokračovat ve sporu až do rozhodnutí ruského Nejvyššího soudu. Vyhlášením stávky se přiostřil dlouhodobý spor mezi odboráři a vedením továrny, který začal už na podzim roku 2005. Tehdy chtěli pracovníci zvýšit platy o 30 procent. Na podporu svého požadavku stávkovali každou lichou hodinu a nakonec dosáhli zvýšení o 14 procent. Nyní by výrobní linka mohla stát celý měsíc, zdůraznil Kommersant s tím, že každý den stávky přijde Ford o tři až šest milionů dolarů. V roce 2006 se Ford dostal na první místo v počtu prodaných zahraničních automobilů v Rusku. „Jestli továrna nevyrobí svůj měsíční počet aut, je nebezpečí, že se zákazníci přesunou k jiné firmě a Ford přijde o své výsadní postavení na trhu,“ shrnul nelehkou situaci americké automobilky ruský analytik Alexandr Agibalov. Ze stávky ruských dělníků tak může nejspíš vytěžit korejská firma Hyundai.
Deník Vedomosti 12. února poznamenal, že ruský prezident Vladimir Putin a jeden z jeho předpokládaných nástupců, místopředseda ruské vlády Dmitrij Medveděv hrají každý jinou hru. Tvrdá Putinova vyjádření na bezpečnostní konferenci v Mnichově Medveděv naopak mírnil. „Medveděv musí navázat vztahy se západními elitami. Ale Putin se už zabývá formováním svého historického odkazu, jehož součástí je představa o návratu Ruska k samostatné politice na mezinárodní aréně,“ míní list. Jedním z dalších důvodů pro Putinova tvrdá vyjádření mohla být podle Vedomostí i snaha o vytvoření příznivé atmosféry těsně před nadcházející prezidentovou návštěvou tří zemí Blízkého východu. Deník cituje i německého politologa Alexandra Rara, podle něhož v posledním incidentu nejde o nové kolo studené války, nýbrž o redefinování vztahů Ruska se Západem. „Skončila epocha evropských lídrů, jako byl někdejší německý kancléř Gerhard Schröder, kteří byli ochotni k přátelství s Ruskem bez ohledu na Spojené státy. USA obnovily svůj vliv v Evropě, oslabený za irácké války v roce 2003, a nehodlají brát na vědomí ruské zájmy v postsovětské oblasti,“ poznamenal deník.
Americké neochoty brát ohled na ruské zájmy v postsovětské oblasti si v pondělí všimla i ruská mutace týdeníku Newsweek v článku o plánech rozmístit v ČR a Polsku elementy amerického protiraketového deštníku. „Američanům se dá věřit. Podívejte se na globus – trajektorie letu hypotetických iráckých raket povedou přes zónu protiraketové obrany v Polsku,“ citoval Newsweek redaktora ruského časopisu Zbrojní export Michaila Barabanova. „Druhá věc je, že irácká hrozba je jen dobrý důvod, ale hlavním cílem je rozšíření vlastních strategických možností a jejich zúžení u Ruska a Číny,“ dodal expert. Přesto si ruský časopis myslí, že reagovat na americké kroky rozšiřováním vlastního jaderného potenciálu je zbytečné. Stačí prý dostatečně bděle obnovovat a udržovat jaderný potenciál na současné úrovni.
„Byla jsem u zaklínačky Arbatovové,“ vyprávěla ve stejný den v deníku Komsomolskaja Pravda čtyřiatřicetiletá Marina K. „Jenom jednou jsem tam šla, aby mi pomohla zlepšit soukromý život. A musím vám říct, že už tam nikdy nepůjdu. Za prvé: svého milého jsem potkala ani ne o tři týdny později, a za druhé, Naděžda Viktorovna v podstatě vypustila džina z lahve. Uvolnila mou skrytou ženskou sílu – což je velmi příjemné. Kam se teď hnu, mám mužské pozornosti víc než dostatek. A myslím, že lepší život si, kdyby bylo potřeba, už budu moct zařídit i sama.“ Ještě že tak.
Z ruského tisku vybíral Jakub Dospiva.