Proč je tenhle film dobrý pro Oscary?

O vítězném snímku bratří Coenů

Některým filmům se to stává. Stanou se součástí veřejné debaty dávno předtím, než je někdo spatří v kině. Z thrilleru na půdorysu westernu se velmi záhy stal nejvychvalovanější film sezony. Je snímek Tahle země není pro starý skutečně velkým návratem bratří Coenů z pustiny aseptických komedií, který si veškerý ten „hype“ zaslouží?

Zadaptovat bezútěšně temnou novelu amerického spisovatele Cormaca McCarthyho Tahle země není pro starý (2005; česky 2007) byl od bratrů Coenů velmi chytrý tah. Po období půstu standardně zábavných, leč jinak nevýrazných komedií Lupiči paní domácí (The Ladykillers, 2004) a Nesnesitelná krutost (Intollerable Cruelty, 2003), v nichž žánrové cvičení přebilo autorský rukopis, už jen ti nejskalnější fanoušci věřili, že se Coenové mohou vrátit do svého unikátního filmového světa, namíchaného z lehce absurdního pohledu na Ameriku, stylové věrnosti, násilí a černého humoru. K získání patřičné pozornosti by jim nyní postačil i samotný přechod od bezvýrazné uhlazenosti k syrovosti. Tahle země není pro starý si však vysloužila téměř unisono chválu od recenzentů všech významných amerických a britských deníků a magazínů.

Chválí se styl, precizní režie, návrat ke klasickému filmovému stylu sedmdesátých let, herecké výkony, příklon k závažnějšímu tématu a apokalyptickým hloubkám. Někteří recenzenti o filmu mluví jako o tom nejlepším, co kdy bratři Coenové natočili. Potvrzuje to i čerstvé rozhodnutí Americké filmové a televizní akademie, která snímek ocenila jako letos nejlepší film, adaptaci i režii zlatou oscarovou soškou. Film už bodoval na Zlatých globech, odkud si odnesl cenu za scénář, i na udílení britských cen BAFTA, kde vyhrál mimo jiné v kategorii nejlepší režie a kamera. Španělský herec Javier Bardem za roli psychopatického zabijáka s účesem, za nějž by se nemusel stydět žádný fanoušek Beatles, už také posbíral, co se dalo, včetně Oscara za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli či Zlatého globu.

Texaský masakr v pravé poledne

Je však Tahle země není pro starý nejlepším filmem bratrů Coenů? Stylově a žánrově se bezesporu jedná o jejich nejvybroušenější dílo. McCarthyho novela, jež se rozprostírá na pomezí thrilleru a westernu, podobně jako film na hranici Texasu a Mexika, překypuje žánrovými výzvami a možnostmi, kterým se ve zkušených rukách dostane perfektní péče. Stejně jako všem oblíbeným motivům a tématům, které příběh o spirále násilí v Texasu osmdesátých let nabízí. Podobně jako bylo v Bibli na začátku slovo, je zde na počátku obraz: bezbřehá texaská prérie bez horizontu, již překrývá komentář o mladistvých vrazích posílaných státem za své skutky do plynových komor, a to v zemi s největším počtem vykonaných trestů smrti. Násilí tematizované od první vteřiny jako vepsané do krajiny se postupně vrší do rozměrů moderní apokalypsy a podobenství boje dobra se zlem. Jeho hlavními aktéry jsou obyčejný Texasan a veterán z Vietnamu, mlčenlivý Llewelyn Moss (ke slávě vzkříšený excelující Josh Brolin), který při lovu narazí na hromadu mrtvol, heroinu a peněz, jež evidentně zbyly na místě nezdařeného drogového obchodu. V okamžiku, kdy si velmi naivně rozhodne peníze nechat a připravit sobě i své ženě Carle Jean lepší život, se z minuty na minutu mění z lovce ve štvanou zvěř. V patách mu je najatý zabiják Anton Chigurh (Javier Bardem) s mozkem psychopata a se zalíbením v plynové pistoli používané k zabíjení dobytka a v házení mincí. Na stopě se oběma snaží udržet třetí z hlavních postav a zástupce starého řádu, šerif Ed Tom Bell (Tommy Lee Jones). Ve světě bez norem, omezení, milosrdenství a násilí pro násilí, v němž platí jen pravidla divočiny, jeden pronásleduje druhého. Zabij, nebo budeš zabit. Zákony westernu se pod žhavým texaským sluncem škvaří na svoji podstatu, násilí Divokého západu vystupuje ve své koncentrované podobě. Starý řád, reprezentovaný šerifem, se střetává s šílenstvím moderního světa, v němž násilí, zdá se, bují a narůstá do nečekaných a téměř biblických rozměrů. Masový vrah může být andělem pomsty a šerif hlasem božím.

Taková Amerika vždycky byla

Zatím poslední film bratří Coenů má hodně styčných bodů jak se Zbytečnou krutostí, tak s Fargem – násilí a analyticko-intuitivní pohled na to, co znamená Amerika. Chladné pláně Minnesoty jen vystřídaly žhavé prérie Texasu. Na rozdíl od černohumorné drastické komiky a přemrštěnosti Farga, která obraz Ameriky karikovala, se Coenové snaží ve svém nejnovějším díle tvářit seriózně a přitom zachovat veškeré své autorské libůstky včetně drsného humoru ve stylu filmu noir, který pečlivě vyzobali z předlohy („Kdybych se nevrátil, řekni matce, že ji miluju.“ –„Tvoje matka je mrtvá.“ –„Tak jí to řeknu sám.“). Těžko říct, co je oním „závažnějším poselstvím filmu“. Může být čten (při hodně dobré vůli) jako komentář k narůstajícímu násilí v Americe, ke kultu zbraní či k americkému snu, který nabyl absurdních rozměrů. Jak říká šerifův strýc, taková Amerika vždycky byla – krutá, drsná, nemilosrdná, nepřinášející žádný klid.

Pod dohledem Coenů možná Tahle země není pro starý zůstává podobenstvím o zásadách, na nichž je Amerika vystavěna. Nebo je komentářem k fascinaci Ameriky masovými vrahy? Hlavní úspěch snímku však tkví v něčem jiném a velmi prostém. Pokud něčím tento film opravdu vyčnívá z produkce minulého roku, pak je to suverénní režie s téměř fanatickým, ale nikoliv samoúčelným důrazem na detail, na objekt, světlo, zvuk nebo úhel kamery. Režie, která si dává načas. Její tempo se zpomaluje, chvíli se ztotožňuje s vnímáním času žíznivého Llewelyna Mosse na poušti, a pak náhle žene své napětí exponenciální řadou téměř k nesnesení. Na každé druhé scéně by se dala vystavět přednáška o kompozici nebo o žánru. Tahle země není pro starý není nejlepším filmem sourozenecké dvojice Coenů, nicméně oba bratři, poprvé svorně podepsaní pod režií i scénářem, využili předlohu k tomu, aby dokázali, že patří do první ligy současných amerických režisérů. A tomu je podřízeno všechno ostatní.

Autorka je doktorandka na katedře filmových studií UK.

Tahle země není pro starý (No Country for Old Men). USA 2007, 122 minut.

Scénář a režie Joel Coen a Ethan Coen, předloha Cormac McCarthy, kamera Roger Deakins, hudba Carter Burwell. Hrají Josh Brolin, Javier Bardem, Tommy Lee Jones, Kelly Macdonald ad.

Premiéra v ČR 28. 2. 2008.