Veřejná divadla jsou v západoevropských městech financována většinou mimo grantové systémy. Správy veřejných zdrojů se vždy účastní nezávislá grémia podle jasně deklarovaných kritérií. Jejich členové jsou navrhováni na základě odbornosti, kompe da plánování, většinou ve čtyřletých cyklech. U neziskových organizací a veřejnoprávních subjektů se případný zisk vrací do předmětu činnosti, samozřejmostí je kontrola prostřednictvím výročních zpráv, auditů a evaluace.
Způsoby grantového financování
Na základě zákona či smlouvy převažuje kombinace zdrojů (stát, region, město, soukromý sektor). Mezi městem a divadelním subjektem se používá smluvní vztah na dobu určitou, smlouvy obyčejně rozlišují divadla podle kategorií. Mohou určovat i minimální mzdu, omezit výši odměn managamentu, stanovit povinnost realizace původní tvorby atd. Granty bývají propláceny předem, víceleté ve splátkách se zvláštním režimem. Existuje i možnost podporu kapitalizovat. Funguje také systém pojistek, poslední splátku subjekt obdrží až po řádném dokončení projektu. Jednotlivci dostávají granty často osvobozené od daně, většinou v měsíčních platbách.
V mnoha městech je důsledně odděleno financování budov od souborů. Fondy či nadace založené městem na udílení grantů mohou přijímat dary od veřejných i soukromých společností. Granty bývají vypsány pro fyzické i právnické osoby (nejsou-li založeny za účelem podnikání), v převažující většině pro nestátní neziskové organizace; jen výjimečně i pro komerční subjekty. Roste trend zakládání společností s ručením omezeným, jejichž stoprocentním vlastníkem je obec, či akciových společností s obcí coby jediným akcionářem. Ziskový sektor podléhá obchodnímu zákoníku, neziskový sektor občanskému zákoníku.
Londýn, Paříž, loterie
Konkrétní podoby těchto základních trendů v podpoře divadel se v jednotlivých městech pochopitelně liší. Město Londýn má vlastní patnáctičlennou Uměleckou radu – agenturu pro financování umění a kulturní rozvoj. Byla založena jako s. r. o., je registrována jako dobročinná (nezisková, obecně prospěšná) organizace, členství v ní je neplacené. Peníze poskytuje prostřednictvím strategických investic, jež tvoří největší část jejího rozpočtu. Spadají sem granty na dobu určitou, které tvoří 90 % celkových výdajů, přičemž 38 % dotací je určených divadlu. Dalším typem jsou rozvojové granty, otevřené nadacím, fondům, divadlům i jednotlivcům. Inspirativní jsou pro nás granty z výnosů loterie (Lottery Grants). Ty jsou přidělovány na základě priorit kulturní politiky města: podle dostupnosti kultury a umění, vzdělávání a kultivace, vytváření a distribuce uměleckých aktivit, investice do umělců i rozvoje organizací.
V Paříži jsou granty určeny pro organizace spadající pod zákon Associations loi 1901. Jde o soukromé společnosti, neprovozující aktivitu za účelem zisku a osvobozené od daní. Organizace zřizované ministerstvem kultury podporu od pařížského magistrátu dostat nemohou. Kdo obdrží grant od určité výše, musí s radnicí podepsat dohodu, v níž je stanoven způsob kontroly a evaluace. O podporu lze současně žádat i jiné části magistrátu nebo jinou veřejnou instituci.
Vídeňská reforma, Berlín, holdingy
Vídeň má uzavřenou dohodu se státem o podílu a podpoře vídeňských divadel. Od roku 2004 zde probíhá divadelní reforma. Státní a městská divadla fungují v rámci holdingů se zachováním vlastní právní subjektivity jako GmbH, tedy s. r. o. Předmětem podpory města jsou profesionální aktivity v oblasti divadla, divadla pro mládež, loutková divadla, hudební divadla, tanec a performance, důraz je kladen na mezižánrové formy a na interdisciplinární aktivity. Příjemci jsou právnické osoby jakékoliv právní formy, včetně výdělečných společností občanského a obchodního práva, v tom je Vídeň mezi západními metropolemi výjimečná. O žádostech rozhoduje městská rada pro vědu a kulturu na základě posudku odborného grémia.
Berlínská veřejná divadla mají charakter holdingu s právní subjektivitou nadace, založené a financované spolkovou zemí Berlín. Příjemci grantů jsou pak soukromoprávní divadla, divadelní skupiny a osoby, poskytující prostory pro divadelní činnost. Senát pro kulturní záležitosti uzavírá s příjemcem smlouvu veřejnoprávního charakteru. Granty se udělují maximálně na dva kalendářní roky, a to i v případech odsouhlasené víceleté podpory. Existuje tu institucionální podpora (neboli koncepční) a projektová podpora jednotlivých aktivit (spolufinancování produkcí nebo provoz divadelních prostor). Při všech druzích se poskytuje finanční částka, kterou se žadateli nepodařilo získat z jiných zdrojů (financování deficitu), či percentuální částka (podílové financování) nebo se platí určitá část projektu (pevná částka). Institucionální podporu lze udělit – na základě posouzení koncepce a s přihlédnutím k posudku tří nezávislých odborníků – zpravidla na tři až čtyři roky, výjimečně na pět let, a to pouze profesionálně působícím divadlům. Na rozhodování o projektové podpoře se podílí divadelní rada, jejíž členy navrhují reprezentativní kulturní instituce a divadelní skupiny.
Mezi dvěma nebezpečími
Srovnávání celých systémů je nebezpečné, neboť tradice, podmínky a vlivy se v každé zemi liší. Přesto je poučný minimálně soustředěný zájem a komplexnost řešení podpory kultury v jednotlivých městech. Byl by nesmysl u nás nadále jen okamžitě reagovat na krátkodobé soukromé či politické požadavky a vymýšlet neustále nové „systémy“ bez ohledu na zkušenosti jinde. Základem je ovšem vždy vize postavení kultury v naší společnosti. Která z našich politických stran ji má a která by ji dokázala dlouhodobě prosadit?
Autor je teatrolog.