Zfilmovaná Akta X

Seriál, kterému na plátně nelze uvěřit

Do kin přichází další film, který recykluje staré známé televizní hrdiny, mrazivou zimu, značku vyšetřovatelů FBI a hollywoodské klišé.

Natočit celovečerní film na základě úspěšného televizního seriálu, který byl již ukončen – většinou kvůli nižší sledovanosti –, by se na první pohled mohlo jevit jako riskantní produkční počin. Filmoví i televizní tvůrci však vědí, že platí opak. Nostalgie diváků a touha uvidět „své“ hrdiny ještě jednou a zároveň v jiném formátu spolehlivě funguje. Tvůrci nejúspěšnějšího kresleného televizního seriálu Simpsonovi (1989–?, zatím 420 dílů v 19 sériích) právě uvedli ve videodistribuci druhý celovečerní film méně úspěšného paralelního projektu Futurama (tvůrce Matt Groening) a další tři filmy chystají (1999–2005, 72 dílů v pěti sé­riích, v ČR nevysílaný). Režisér J. J. Abrams (mj. tvůrce a producent úspěšného seriálu Ztraceni) připravuje na příští rok jedenácté filmové pokračování seriálu Star Trek (1966–2005, několik generací diváků zhlédlo 699 dílů, které se odehrávaly na pěti různých kosmických lodích). Divácký úspěch filmu Sex ve městě (TV 1998–2004, 94 dílů v šesti sériích) dokazuje, že tyto snímky mohou směle konkurovat velkým mainstreamovým produkcím jako Indiana Jones IV.

K podobnému vzkříšení se odhodlali i tvůrci legendárního seriálu devadesátých let Akta X (v letech 1993–2003 bylo v devíti sériích natočeno celkem 202 epizod). Popularita projektu těžila především z oblíbených paranormálních jevů, jejichž žánrové a tematické vymezení v jednotlivých sériích oscilovalo mezi sci-fi a hororem, často na pozadí politického spiknutí. K úspěchu přispěla také populární dvojice vyšetřovatelů FBI Scullyová (Gillian Andersonová) a Mulder (David Duchovny). Seriál se také vyznačoval na tehdejší dobu propracovanou strukturou jednotlivých dílů i snahou o komponování celé série.

První film k seriálu, nazvaný prostě Akta X – Film, z roku 1998 (režie Rob Bowman) zpracovává nejvděčnější zápletku díla: vláda USA tají přítomnost mimozemské civilizace. Snímek demonstruje takřka všechna úskalí převodu seriálu na filmové plátno, děj postrádá sevřenou dramatickou kostru, nepřináší nový prvek, pouze kompiluje známá témata, okopírované jsou i charaktery postav a jejich vzájemné vztahy. Většina fanoušků však film vřele přijala.

Druhý film Akta X: Chci uvěřit (2008), jehož scénáře a režie se v celovečerním debutu ujal tvůrce celé série Chris Carter, se vydal jinou cestou: zavrhl mimozemšťany a žánrově se přiblížil k detektivnímu thrilleru. Oba hrdinové stojí mimo FBI. Scullyová pracuje jako dětská lékařka v nemocnici, z Muldera se stal muž na útěku, o jehož dopadení ale nejeví FBI přílišný zájem. Carter také vyslyšel prosby fanoušků a mezi Scullyovou a Mulderem došlo k intimnímu sblížení. K „práci v temnotách“ se oba vrací na výzvu vyšetřovacího týmu FBI, který pátrá po zmizelé agentce a jemuž jako jediná stopa slouží médium nechvalné pověsti (bývalý kněz usvědčený z pedofilie). Tato „nečekaná“ expozice příběhu patří mezi nejsvětlejší části filmu, zbytek pak sklouzl do hollywoodského průměru. Scénář a režie Chrise Cartera potvrdily, že dobré televizní řemeslo a kreativita nezaručují úspěšný film. Jako laciné televizní melodrama vyznívá záchrana dětského pacienta Scullyové. Ještě nižší úrovně pak dosahuje psychologická rozervanost hrdinů a „řešené“ etické a teologické problémy. Tato omletá témata navíc doprovázejí filmová klišé stejné úrovně. Mulder se v okamžiku svého vnitřního prozření objeví na scéně čerstvě zbaven plnovousu, Scullyová proklíná Boha za bolest, kterou musí trpět nevinní, její neotřesitelnou víru (později potvrzenou) anoncuje letmý detail na drobný křížek na krku. Postava (napraveného?) pedofilního kněze koresponduje s nedávnou omluvou papeže americké veřejnosti. Jako deus ex machina se v závěru filmu objevuje postava někdejšího šéfa Skinnera.

Scenáristická a režijní pochybení částečně vyvažuje vizuální stylizace. Akta X: Chci uvěřit patří k „zamrzlým a zasněženým“ filmům, kde zimní reálie výrazně dotváří celkovou atmosféru filmu. Kvalit filmů jako Idiot (A. Kurosawa), Kvintet (R. Altman), Velké ticho (S. Corbucci) však nedosahuje.

Úroveň snímku dokládá i rozštěpení příznivců seriálu na dvě skupiny. S těmi skalními by pravděpodobně nehnulo, ani kdyby byl film natočen v české televizní kvalitě. Ti rozhořčení vyčítají vedle odklonu od tématu paranormálních jevů také slabou filmovou stránku, kterou u prvního snímku velkoryse přehlíželi. Přesto průměrné hodnocení fanoušků na stránkách metacritic.com, které shromažďují ohlasy amerického tisku, vysoce převažuje nad hodnocením americké kritiky: 64 % ku 47 %. Zklamáním jsou i prozatímní tržby. Film sice neprodělá, ale výdělek zůstane hluboko pod prvním dílem. Přesto tvůrci uvažují o dalším filmu, který chtějí uvést v roce 2012. Toto datum, klíčové pro seriál, slibuje, že by mohly být odhaleny alespoň některé seriálové záhady (třeba se zjeví i mimozemšťany unesená Mulderova sestra). V současném filmu je tak jako jediný paranormální úkaz prezentován dosluhující prezident George Bush, když detailní záběr na jeho portrét v kanceláři FBI doprovodí ústřední hudební motiv seriálu, ale i tento jeden z mála povedených vtipů se kritice v tradičně demokraticky orientovaných New York Times jeví jako příliš okatý.

Autor vyučuje filmovou teorii na Univerzitě Palackého v Olomouci.