glosa Vojtěcha Koteckého

Pralesní rezervace v české krajině většinou vznikají ze sofistikovaných odborných důvodů. Vědci je navrhují, aby chránily unikátní ekosystém i domov vzácných druhů zvířat a rostlin. Oficiální vyhlášky se hemží latinskými termíny a odkazy na odborné práce. Ale pro většinu z nás jsou pralesy i estetickým zážitkem. Magická divočina, kam lidská ruka nezasahuje, svět majestátních prastarých stromů, obrovských vývratů, padlých tlejících kmenů a samovolně vyrůstajících stromků. Právě proto bývají velkou atrakcí pro turisty. Letos slaví dvojí kulatiny. Před 170 lety vznikla první česká rezervace v Žofínském pralese; půldruhého století uplynulo ode dne, kdy kníže Jan ze Schwarzenberku k ochraně vyčlenil nedaleký Boubín. Výstava, již k výročí společně s brněnskými vědci připravila Moravská galerie v Brně pod výmluvným názvem Neregulováno!, představuje umělecké fotografy, kteří zdejší pralesy zachycovali od třicátých let do dneška. Očividně zde našli silnou inspiraci. Ale stejně by jednoho nenapadlo, že vedle Rudolfa Jandy, autora legendární protektorátní knihy Prales v Beskydách, se jich v české fotografii najde ještě dalších devětadvacet. „Důraz klademe na aktuální spontánnost na úkor kontinuální nedotčenosti“, proto „upřednostňujeme pojem divokosti“ před divočinou, píší kurátoři výstavy. Tak.