eskalátor

Kdo čekal, že po provalení skrývané sexuální orientace nedávno zesnulého Jörga Haidera na něj korutanští národovci budou vzpomínat raději v tichosti, mýlil se. V Korutanech je Haider na nejlepší cestě stát se zemským světcem; zřizovatelem kultu jsou především zemské úřady. Na místě, kde opilý za dvojnásobného překročení rychlosti havaroval, hodlá korutanský Landesregierung zřídit boží muka – a také parkoviště, neboť se očekává nemalý zájem kolemjedoucích. Dne 26. ledna – k nedožitým 59. narozeninám – by měl Haider dostat další dárek: přejmenování dálničního mostu Lippitzbachbrücke, kde coby hejtman před pár lety stříhal pásku, na Jörg Haider Brücke. Uprostřed mostu, který nejspíš ponese Haiderovo jméno, stojí socha Jana Nepomuckého, oblíbeného středoevropského světce, který má ochraňovat projíždějící řidiče. Všechny? Možná, že haiderovští vyznavači doufají, že některým bude dávat přednost.

M. Špína

 

Češi jsou prostě nenapravitelní kverulanti. Slavnostní zahájení českého předsednictví připravili pro Národní divadlo „nonkonformní“ bratři Formanové. Výtvarník „rebelant“ David Černý už stihl do krve urazit Bulharsko, když ho symbolicky ztvárnil pomocí tureckého záchodu (nesouhlasný protest Turecka je možná na obzoru). Ti umělci si zase koledují! A já požaduji oficiální protestní nótu, až si opět někdo drze troufne pospojovat Čechy a Češky se Švejkem.

J. Bohutínská

 

Takzvaná hospodářská krize se nám rozrůstá do nebývale humorných rozměrů. Po bankách a automobilovém průmyslu prý nyní o vládní podporu zažádal (nepochybně s trochou nadsázky) jménem ikonického Larryho Flynta i pornoprůmysl. Pornobaroni argumentují tím, že se jejich odvětví také propadá do krize, odrážející se v klesajícím počtu prodaných DVD. Ano, porno v krizi je, ale vězí v ní už pěkných pár let. Do umělecké krize se tento žánr dostal právě poté, co se z něho stal průmysl – to znamená někdy na konci osmdesátých let, kdy začalo být rozšířené video. Dosavadní žánrové kvality se tehdy proměnily v nudné stereotypy a napořád se vytratila imaginace a humor. No a do krize finanční se v posledních letech pornoprůmysl nedostal kvůli propadu na burzách, nýbrž díky dostupnosti digitální kamery a internetu a hlavně díky nevzrušivě okázalé umělosti, do níž během let svého úpadku zabředl.

K. Kouba

 

Poloprázdné digitální televizní multiplexy jsou zase o nějaké ty nuly a jedničky bohatší. V komerčním prostoru (spolu s Novou a Primou) se objevila nová TV Barrandov. Bylo by logické, kdyby na to konkurence šla trochu jinak než ostřílení hráči – ale nešla. Programový ředitel Přemysl Svora nakoupil detektivní seriály, telenovely a pořady pro lehce retardovanou droboť (pestrobarevné příšerky chtějí dělat tuli-tuli, červený traktůrek by zas jen pracoval). Nové mají být staré české filmy, ale také Mládkův sitcom o buržoazní rodince, která přemítá nad energetickými korporacemi a lidským teplem. Baviči z pořadu Na stojáka jako by nevěděli, kam si stoupnout, a Zuzana Bubílková posté opakuje vlastní politické nevtipy. Na Barrandově se zastavil čas a možná se i trochu vrátil. Kdo ví, co tu zanedlouho objevíme za zkamenělinu.

J. G. Růžička

 

V Berlíně roste podle deníku Die Welt nová turistická atrakce: návštěvníci si mohou objednat známé malíře, hudebníky nebo filmaře jako průvodce městem. Na nápad neobvyklé služby přišel novinář a spisovatel Norbert Kron. Přesněji řečeno jej převzal ze svého vlastního románu Der Begleiter (Průvodce). Nabídka Kronovy agentury Art Escort sdružuje umělce, kteří si tím chtějí vylepšit rozpočet a zároveň udělat reklamu vlastní práci i dílům svých kolegů. Před turisty tak ožívá třeba současný literární Berlín, ateliéry tamních umělců, galerie či architektonicky netypické části města. Představa poutě německou metropolí třeba po stopách Wendersových andělů z Nebe nad Berlínem přímo s tvůrcem je více než lákavá. Že by inspirace pro hladové pražské umělce?

K. Boháčková

 

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo 12. ledna na svých stránkách výsledky grantových řízení na sociální služby na letošní rok. Vzápětí se v médiích objevily hlasy pracovníků z ústavů pro zdravotně postižené a důchodce, terénních sociálních pracovníků a dalších lidí poskytujících sociální služby. Upozorňovali, že jejich žádosti o dotace byly buď odmítnuty nebo pokráceny natolik, že letos nepřežijí. Na zajištění základních činností při poskytování sociálních služeb bylo totiž v rozpočtu vyčleněno o 2,3 miliardy korun méně než loni. Objem žádostí přesáhl deset miliard a rozdělena bude méně než polovina. Těm šťastnějším žadatelům přitom peníze od ministerstva dorazí nejdřív na konci ledna nebo až v únoru. Ministerstvo se hájí tím, že teď uděluje více peněz přímo občanům jako příspěvek na péči. Jenže oni s těmito financemi, podobně jako s dotacemi od krajů, obcí či dalšími příspěvky organizace najisto počítat nemohou – platit účty však musí. Není ale ještě všem dnům konec. Pro ty neziskové organizace, které budou nejlépe škemrat a nebudou příliš konfrontační, má prý ministerstvo připravenou ještě malou rezervou kolem 100 milionů korun.

F. Pospíšil