Prezident Barack Obama úspěšně domlouvá s Moskvou další snížení počtu jaderných zbraní a balistických střel. Nejde jen o to, že letos v prosinci vyprší smlouva START 1, někdejší americko-ruská...
Posílení mezinárodního režimu založeného na smlouvě NPT zdůraznil Barack Obama ve svém pražském projevu, jehož ambiciózní poselství oprávněně rezonuje ve světě. Hmatatelné výsledky uvidíme snad už za rok na již sedmé hodnotící konferenci NPT. Té se bohužel až dosud nedařilo naplnit hlavní cíl, ke kterému se přesto Obama v Česku jednoznačně přihlásil: takzvaný jaderný klub podstoupí odzbrojení a poskytne bezpečnostní záruky ostatním státům, které se výměnou za to zřeknou snahy o vlastní jaderné arzenály. Všichni přitom dostanou možnost využívat atomovou energii k mírovým účelům.
Ne jaderným zbraním
Americký prezident šel ovšem ještě dál a předestřel na Hradčanském náměstí vizi „světa bez jaderných zbraní“. Nepřišel přitom s nějakým novým a zázračným řešením. Vzal ale vážně již existující závazky a dlouhodobé návrhy řady iniciativ, z nichž zaslouží zmínit především síť vědců sdružených v organizaci Pugwash, oceněné Nobelovou cenou míru za rok 1995.
Obama osobně přislíbil učinit v dohledné době několik konkrétních kroků, které významně zvyšují věrohodnost jeho na první pohled snad až příliš podezřele líbivých slov.
Předně veřejně prohlásil, že Spojené státy jsou jedinou zemí, která kdy použila atomovou bombu, a už jen proto nese zvláštní zodpovědnost. Nová demokratická administrativa chce stát v čele procesu odzbrojení, omezit roli jaderných zbraní v národní bezpečnostní strategii Spojených států a přimět k tomu i ostatní země. Obama se distancoval od „studenoválečného myšlení“ a znovu vyjádřil ochotu ke konstruktivnímu dialogu s Ruskem i Íránem. Také výslovně ujistil, že Washington po letech Bushova zdráhání „okamžitě“ ratifikuje Smlouvu o zákazu testů jaderných zbraní (CTBT). Rovněž podpořil vznik mezinárodní banky jaderného paliva, projekt navržený před čtyřmi lety Mezinárodní agenturou pro atomovou energii a pozitivně přijatý Teheránem. V neposlední řadě americký prezident v Praze vyhlásil plán zajistit během následujících čtyř let veškeré nechráněné jaderné materiály po celém světě a zamezit nelegálnímu obchodování s nimi. Existující iniciativy působící na tomto poli hodlá Obama přeměnit v plnohodnotné mezinárodní instituce. Spojené státy mají navíc příští rok hostit „Globální summit o jaderné bezpečnosti“.
Raketová obrana
Celosvětovým snahám o odzbrojení stojí do určité míry v cestě plánovaný americký protiraketový systém. Upozorňuje na to například nedávno vydaná tzv. bílá kniha čínské národní obrany. Raketový deštník nutně vyvolá protiopatření států, které se jím budou cítit ohrožené, lhostejno, zda oprávněně či nikoliv. Čistým výsledkem tak nebude zvýšená bezpečnost kohokoliv, ale jen větší počet zbraní na všech stranách pomyslné barikády. Nebezpečí této v podstatě nekonečné řetězové reakce označuje teorie mezinárodních vztahů jako takzvané bezpečnostní dilema.
Před ním varuje i původně utajená souhrnná zpráva amerických tajných služeb z roku 2000, tedy z počátků realizace projektu protiraketové obrany. Systém podle zpravodajské komunity pravděpodobně odstartuje ve světě vlnu nového zbrojení. Logickou odpovědí bude rozšíření a modernizace jaderného a raketového arzenálu ze strany Číny, Ruska a v návaznosti zřejmě i Indie a Pákistánu. Tato spirála zasáhne nakonec i blízkovýchodní region a posílí tendenci k další proliferaci zbraní hromadného ničení. Současně rozvoj americké protiraketové obrany naruší spolupráci v oblasti kontroly zbrojení a zavdá Moskvě příčinu k odstoupení od některých smluv.
Obamův tým si možná uvědomuje, že se tyto predikce v podstatě potvrzují, byť naštěstí zatím jen v zárodku, ostatně ani americká raketová obrana není plně rozvinuta. Moskva však již pohrozila odvetným rozmístěním raket v Kaliningradu a vypověděla Smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, kterou NATO nikdy neratifikovalo. Prezidenti Ruska a Číny vydali společné prohlášení odsuzující americký raketový deštník, který tak přispívá k sbližování obou eurasijských velmocí, čehož se vždy obával Obamův poradce, známý geopolitický stratég Zbigniew Brzeziński. Severní Korea dál provokuje.
Indie se mezitím začala zajímat o americké jaderné i protiraketové technologie, Sýrie se zase s pomocí Moskvy vyzbrojuje v reakci na protiraketové systémy Izraele. Japonsko spolupracuje na tichomořské části amerického štítu, Čína demonstrativně sestřelila vlastní satelit, Pentagon udělal totéž, Írán své družice naopak vypouští na oběžnou dráhu. Závody ve zbrojení se tak pomalu, ale jistě hrozí přenést i do vesmíru.
Za této situace je politika důsledného a všestranného odzbrojení nikoli pacifistickou utopií, ale jedinou rozumnou a realistickou alternativou. Příkladem však musí jít ti, kteří udávají směr a tempo ve vojenství, tedy především Spojené státy.
Autor je student politologie FF UK a mezinárodních vztahů FSV UK.