kam kráčí argentinský film?

skončil semestr v epoše transformace humanitních věd a univerzitního systému, nepříliš radostný, jak poznamenává hned na dvou stranách Jan Wiendl (18). Pražští politici dokončili a částečně už i zkoušejí akční plán řešení bezdomovectví, jisté nápady jim prý před volbami ukradly Věci veřejné (37), a Emil Cioran napsal spoustu aforismů, které k tomu všemu krásně přilehnou (26). – Jeden z nekonečně mnoha šťastných způsobů léta je putování po pořádných festivalech. Na jeden z nich, Letní filmovou školu v Uherském Hradišti, vám nabízíme jako průvodce téma čísla. Jeho autoři v rytmu argentinského tanga, jež se vyznačuje vášní, nostalgií a melancholií (zkuste podle obálky čísla), opisují příběh kinematografie Argentiny od doby hudebních filmů promítaných v obrovských kinech s lóžemi přes revoluční snímky, doby mrtva až po dohasínající zázrak nového filmu a vlnu kusů šitých na míru artovým festivalům (připravila Kamila Boháčková). Pokud se rozhodnete Hradiště ve dnech od 23. 7. do 1. 8. 2010 navštívit, zastavte se za našimi redaktory či za ušlechtilými jihoamerickými rumy a středoevropskou malinovkou v tradičním stanu A2 na louce za kiny Hvězda a Mír. Pravidelné čtenáře našeho listu upozorňujeme, že příští číslo vyjde z důvodů červencových svátků až ve čtvrtek 8. 7.

Čtení s kolébkovou otáčkou!