eskA2látor 3

Od září má pražské kino Atlas novou dramaturgii i nového uměleckého ředitele – Jiřího Králíka. Po povodních zrekonstruované kino se bohužel v minulých letech nijak neprofilovalo, a tak je pokus o vlastní tvář a bohatší program nepochybně změnou k lepšímu. Přesto se při pohledu do zářijového programu nelze ubránit pochybám, zda J. Králíka už opustily bezkoncepční megalomanské sklony, které stojí za jeho odchodem z vedení Letní filmové školy, Festivalu nad Řekou v Písku či Asociace českých filmových klubů. Září je například v Atlasu věnováno francouzské kinematografii, ale jaký je klíč k výběru filmů, zůstává záhadou. Nezaměřuje se na období, žánr ani styl, zkrátka klíčem jsou „francouzské“ filmy, které jsou zrovna po ruce, promítané z velké části z DVD, která vydal majitel kina Atlas, distribuční firma HCE. Spokojeni však budou milovníci Luca Bessona, nové francouzské animace i snímku JeanaLuca Godarda Alphaville z roku 1965. V dalších měsících by podle Králíkových slov měla v Atlase přijít na řadu přehlídka kinematografie britské, íránské, holandské a „jaké další si budete přát“. Vedle toho však najdete řadu dalších cyklů, mimo jiné filmový kánon, u něhož by se také hledal marně jasný klíč výběru. Škoda, že je česká kinodistribuce (odhlédnuto od přebujelých festivalů) stále tak chudá a neosvícená, že i tak nekoncepční dramaturgické vaření z filmové vody je vlastně nutné pochválit.