Jako „neobvykle nadčasovou knihu s perfektním a pestrým vykreslením charakterů…, [jež podává] strhující a plastický obraz úplně obyčejného vědeckého pracovníka uprostřed tržní společnosti“ doporučil román Sinclaira Lewise z roku 1925 Arrowsmith v Babylonu č. 10–11/2010 (v podnětné rubrice Antikvariát) básník Ticho.
České překlady Fugy smrti Paula Celana porovnával v Aluzi č. 1/2010 Radek Malý.
Vizi historika Petra Zídka – „kdyby bratři Mašínové v září 1951 nepodřezali příslušníka SNB Jaroslava Honzátka, ale tehdejšího šéfredaktora propagandistického plátku jménem Dikobraz…, symbol režimu, [jehož] fyzické odstranění mohlo mít podobný význam jako otrava aktivistického novináře Karla Lažnovského v roce 1941“ (Lidové noviny 4. 8. 2010, s. 10) – Pavel Kohout decentně glosoval následující den v rubrice Dopisy redakci (LN 5. 8., s. 11).
„Vzpomínkový román“ Jána Roznera Sedem dní do pohrebu (Albert Marenčin PT, Bratislava 2009) recenzoval v revui Soudobé dějiny č. 1–2/2010 Vojtech Čelko. Ján Rozner (4. 12. 1922, Bratislava – 25. 9. 2006, Mnichov) byl svého času známý literární, divadelní a filmový kritik.
Citátem z Milana Kundery „Ať staří mrtví ustoupí mladým mrtvým“ zakončil Antonín J. Liehm v Listech č. 4/2010 svůj fejeton Starci a svazáci, věnovaný výsledkům českých parlamentních voleb.
Osmatřicetiletého Francouze Laurenta Bineta, autora románu o atentátu na Heydricha, vyznamenaného letos Goncourtovou cenou (česky ho vydá Argo), představil v 32., „literárním“ čísle Respektu Jaroslav Formánek v rozhovoru s titulkem Odboj není jen právo, ale i úkol. – Do šestadvacetistránkové literární přílohy dále přispěli Jaroslav Rudiš (Pankáči na Baltu), Petr Placák (Alma mater), Jáchym Topol (A na polštáři hlava lva), Radka Denemarková (úryvek z románu Kobold aneb Přebytek něhy), Petr Borkovec (Lido di Dante), Martin Reiner (Antická tragédie), Jiří Kratochvil (Já lošaď) a ještě jednou Jaroslav Formánek esejem Zjevení na poušti.
Knižnímu rozhovoru Ivo Fencla s Ondřejem Neffem Královská zábava (Akropolis 2010) vytkl Ivan Adamovič v Reflexu č. 30/2010, že „je příliš zahleděný do jeho knih“.