Přetisk eseje Bohuslava Brouka Máchův kult aneb Šosácké pojetí našich velikánů ze sborníku Ani labuť ani Lůna (1936) v „máchovském“ čísle Dějin a současnosti 8/2010 provází přetisk kritiky, která sborník s účastí Konstantina Biebla, Bohuslava Brouka, Emila Františka Buriana, Adolfa Hoffmeistera, Jindřicha Honzla, Jaroslava Ježka, Záviše Kalandry, Vincence Makovského, Vítězslava Nezvala (redaktora sborníku), Laca Novomeského, Jindřicha Štyrského, Karla Teiga a Toyen zhodnotila jako „makulaturu našich velkých masturbantů“ (Aktivisté, č. 1/1936). Autorem kritiky podepsané šifrou -ou- byl nejspíš Jaroslav Janoušek, hlavní představitel tvůrčí skupiny (patřil do ní například František Kožík), o níž se Šalda vyjádřil slovy „Z božího dopuštění čeští aktivisté“.
Julia Fučíka jako odpůrce moskevských procesů a paktu Molotov-Ribbentrop objevně nazřel Zdeněk Mahler v rozhovoru nikoliv pro Haló, nýbrž Literární noviny (č. 34/2010).
Málo známou kapitolu české popkultury, kterou představuje existence Uměleckého souboru ministerstva vnitra (byl založen podle sovětského vzoru v roce 1952 a působil do roku 1966), osvětlil a bohatým obrazovým materiálem zdokumentoval Václav Šmidrkal v studii „Fízlrevue“ (Paměť a dějiny č. 2/2010). V posledních sezonách se souborem spolupracovali například Miroslav Horníček (veselá revue Sherlock Holmes a písničky), Josef Škvorecký a Pavel Bošek (revue Hugo, jenž činil zázraky) a Jaromír Kincl (s P. Boškem pásmo Co dělat po páté?). Součástí pásma Vorvaň v paneláku (starší název Kam se hrabou záškodníci) byla vedle scének Jiřího Štuchala a Jana Schneidera také báseň Václava Havla Dialektická syntéza. Z pásma Co dělat po páté? autor ocitoval jednu sloku písňového textu Spor o písničku: „Jenom ne Jazz!“/ jeden z nich hles/ „Jenom ne blues,/ to kazí vkus,/ jenom ne Zábradlí,/ nebo snad,/ probůh,/ tenhle Semafor“.
Letošní úmrtí Ludvíka Kundery, Jana Maria Tomeše a Jana Halase přivedla Miloše Doležala k úvaze o Kunštátu jako křižovatce české kultury (Hospodářské noviny 18. 8. 2010).
V nekrologu herce, zpěváka a překladatele Rudolfa Pellara, který zemřel 4. 9. t. r. ve věku sedmaosmdesáti let, zdůraznil Petr Mareček v královéhradecké mutaci Mladé fronty Dnes, že jako interpret (například Weillova Morytátu) dokázal zaujmout rockové publikum Open Air Festivalu v Trutnově a že naposled překládal pro nakladatelství Cylindr u nás dosud neznámou hru Williama Saroyana.