jeden z interviewovaných umělců v čísle, rakouský spisovatel a esejista Robert Menasse (s. 24), není Thomasem Bernhardem nijak uhranut. Už na něj nedělá pražádný dojem, Bernhard, jak by se mohlo mylně zdát z Menasseho povídky Trojhistorka se Smrtkou (26), ba dokonce jej, Bernharda, Menasse považuje za katastrofu. Ovšem při vzniku rozhovoru pro A2 jemu samému občas jistý element bernhardovského životního slohu též unikl. Onen sloh si ostatně můžeme připomenout v recenzi s ukázkami z knižně vydané korespondence Bernhardovy s vydavatelem Siegfriedem Unseldem (9). Má-li kdo chuť dál se probírat temnějšími stránkami velkých (zvlášť německy hovořících) duchů, je tu ještě esej o geniálním diletantství (převážně u Richarda Wagnera; 18). Podzimní temné příspěvky s pocity vlahé prsti mezi prsty se nyní přirozeně množí: tma undergroundového pěvce Josefa Vondrušky (mazlení s umělými tělíčky; 16), lovecké pudy novojičínského organizátora koncertů (žánrů menšinových) Maxima Horovice (17), architektonické sny o ostravské Černé louce (11), špinavé obrazy Martina Gerboce, nyní oficiálního dekadenta (11), divadelní zatuchlé sklepy (15) ad. Tuto tmavší plochu lze však prosvítit kuželem hlavního tématu, spravedlivým obchodem. Fair trade naši autoři osvětlují ideologicky, ekonomicky, intimně (vzpomínka na Chiapas; 37), snaží se postihnout i úskalí celého konceptu. Materiál pro uhnětení vlastního názoru.
Navršené čtení!