napětí

Sdružení Nádraží nedáme!, které se snaží zachránit před demolicí historickou budovu nádraží v Ústí nad Orlicí, zaznamenalo částečný úspěch svých protestních aktivit. Jejich součástí byla i internetová petice, kterou podepsalo 12 000 lidí. Sdružení tak donutilo Správu železniční dopravní cesty (SŽDC) zpracovat návrh, podle něhož bude možné modernizovat železniční koridor a zároveň zachovat historickou budovu stojící uprostřed kolejiště. Problémem ale zůstává, kdo zaplatí její rekonstrukci a jak bude následně využita. Nádražní budova patří Českým drahám, které ale investovat do oprav nechtějí. Dráhy by rády objekt vnutily SŽDC, náměstek ředitele SŽDC Pavel Mathé však již převzetí budovy odmítl. Také město neví, co by si s nádražím počalo.

Před budovou pražského magistrátu se 17. února shromáždilo několik set lidí na akci označené za čtvrtou pražskou defenestraci. Z okna radnice však nikdo vyhozen nebyl. Účastníci jen pronesli několik projevů, v nichž kritizovali předražený projekt pražské karty Opencard, zamýšlený tendr na turnikety v metru nebo údajný plán prodeje stadionu Bohemians, na jehož místě prý mají vznikat developerské projekty. Primátora Pavla Béma a další radní někteří z řečníků také obvinili, že za peníze občanů pořádají své vlastní kampaně. Na stránkách sociální sítě Facebook, přes kterou se protestující svolávali, navíc odsoudili vedení radnice slovy: „Rušení linek MHD a omezení provozu metra, předražené zakázky na výběrová řízení všeho druhu, od kultury počínaje a personalistikou konče, a to, že primátor odjede v době největší kalamity na dovolenou za sněhem a ledem, to je ta poslední kapka.“ Nedramatický průběh akci zajišťoval moderátor Jan Zadražil, který přítomné ujišťoval: „Pokud někdo máte vidle nebo sudlice, použijte je až po skončení akce, nejsme tu kvůli násilí.“ Nástroje k defenestraci si ale stejně nikdo nedonesl.

Rozehnání několika desítek příznivců Dělnické strany policií, ke kterému došlo po rozpuštění strany 17. února před Nejvyšším správním soudem v Brně, bylo podle nevládní organizace Liga lidských práv protiprávní. Policie podle organizace podobně jako v případě zásahů proti anarchistům 28. října 2009 v Otrokovicích nebo stoupencům squatingu 12. září 2009 v Praze porušila zákon a zasáhla proti účastníkům s tím, že je jejich shromáždění „nepovolené“. Shromáždění však v demokratickém státě nikdo povolovat nemusí. Protest stoupenců Dělnické strany tak byl legální, a to i pokud akci předem nenahlásili.