eskA2látor 1

Letos jsem strávil nejlepší Štědrý večer svého života: v bistru U Veselé kozy v Praze na Zlíchově. Už samotný příchod byl magický, nízká osvětlená bouda doslova vtahovala dovnitř. První pohled do útrob byl jako pozdrav z jiného světa: Vítejte v království zoufalců, kde je vše dovoleno! Mým vstupem (a mých dvou přátel) sice vzrostl průměrný počet zubů na osobu, ale jinak jsme zapadli dokonale. Nebylo třeba nic říkat, stačilo poslouchat frenetický cvrkot, sledovat, jak je Libuše Šafránková zatraceně sexy, třebaže televize není v hustém cigaretovém dýmu skoro vidět, a čas od času pronést kouzelnou formuli: Ještě jedno. Témat se řešilo spoustu: peníze, homosexualita, jak se jmenuje pes Popelky (prý Tajtrlík), zásady společenského chování, manželství, geografický původ přítomných apod. Každou čtvrthodinu, když intezita hovoru zesílila a hrozilo, že se strhne hádka nebo dokonce rvačka, někdo odzbrojujícím hlasem zabručel: Serte na to, jsou Vánoce! Dokonalá idylka, minimálně do zavíračky, kterou i vzhledem k venkovnímu mrazu nešlo vnímat jinak než jako vyhnání z ráje. Veselá koza má dokonce profil na Facebooku. V popisu stojí: „Místo, kde se zastavil čas… Místo, kde se problémy samy vyřeší… Místo, kde se nemusíš za nic stydět…“ Přesně tak.