Před Ministerstvem zdravotnictví se 22. prosince sešlo asi 70 lidí, aby udělali rámus. Pomocí sirén, tlučení do hrnců, pískání na píšťalky a transparentů projevovali svůj nesouhlas s ohlášeným záměrem Ministerstva zdravotnictví, které chce zvýšit hlukové limity stanovené pro povolování staveb. Zástupci ekologických a místních sdružení, Strany zelených a iniciativy ProAlt návrh kritizovali s tím, že by se v případě přijetí vyhlášky proti nezdravým úrovním hluku ze staveb, případně dopravy nemohli právní či administrativní cestou bránit. Proti záměru na zvýšení limitu na 65 db ve dne a 55 db v noci se postavilo i Ministerstvo pro místní rozvoj, Svaz měst a obcí nebo Vládní výbor pro zdravotně postižené občany. Na místě demonstrace byla také podepisována petice, k níž se zatím připojilo 1 400 lidí.
Asi dvacet lidí protestovalo 23. prosince před běloruským velvyslanectvím v Praze proti režimu Alexandra Lukašenka a za propuštění politických vězňů. Demonstranti chtěli přímo před ambasádou v Praze na chodníku ze svíček sestavit nápis SVOBODU, po zásahu pracovníka ambasády se ale pokojně přesunuli na protější chodník. Nad masovým zatýkáním a porušováním lidských práv, k němuž v Bělorusku došlo po nedávných volbách, vyjádřilo společným dopisem své znepokojení i 9 evropských nevládních organizací. Obrátily se v něm na běloruskou vládu, ale i na vlády členských států EU, aby zakázaly cesty nejvyšších představitelů Běloruska do zemí EU. Z českých organizací se k výzvě připojily organizace Člověk v tísni a Občanské Bělorusko.
Proti přijetí maďarského „náhubkového“ zákona se otevřeným dopisem postavila Evropská aliance tiskových agentur (EANA), mezi jejíchž více než 30 členů patří ČTK i například ruský ITAR-TASS. Podle zákona, který měl vstoupit v účinnost 1. ledna 2011, tedy právě v den, kdy měla Budapešť převzít předsednictví Evropské unie, mohou být maďarská média pokutována až 200 miliony forintů (přes 18 milionů korun) za takzvaně nevyvážené zpravodajství. Zákon zřídil nové ministerstvo pro média a stanovil, že státní média mají vysílat méně kriminálních zpráv, rozhlas pak více maďarské hudby. Vládní představitelé v něm dostali privilegium zveřejnit bez odkladu reakci na jakoukoliv zprávu, s níž nebudou souhlasit. Zákon kritizoval i český ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg, podle něhož je „neslučitelný“ s demokratickými principy Evropské unie a tato skutečnost musí být „při nejbližší příležitosti“ jasně stanovena. „Musí to být hned na začátku takto se vší jasností řečeno,“ řekl český ministr agentuře DPA.