odjinud

Dosud nepublikovanou recenzi Jana Mukařovského na knihu Vojtěcha Jiráta Karel Hynek Mácha, určenou původně do časopisu Slovo a slovesnost (1944), otiskla v České literatuře č. 2/2011 Marie Havránková.

Devadesátiletou historii strany čs. komunistů zpodobnil Petr Zídek v Orientaci, příloze Lidových novin, 14. 5. 2011, na osudech dvou jejích protagonistů: novináře Stanislava Budína (1903–1979) a vědce Arnošta Kolmana (1892–1979).

Osídlování „od Němců očištěných“ Horních Albeřic v Krkonoších členy Syndikátu českých spisovatelů v letech 1946–49 popsala Tamara Nováková v periodiku Marginalia historica č. 2/2010. Ze známějších „osídlenců“ jmenovala Adolfa Branalda, Jiřího Červeného, Achille Gregora, Lilly Hodáčovou, Jaromíra Hořce, A. C. Nora, Jana Pilaře, Ladislava StehlíkaA. M. Tilschovou.

Dojmy z posmrtně vydaného románu Olgy Scheinpflugové Karanténa (1972) vylíčil Ludvík Vaculík v Divadelních novinách č. 10/2011 v rubrice Dopisy bez hranic.

V Uni, magazínu věnovaném převážně alternativní kultuře, se (v čísle 5/2011) poněkud překvapivě objevil životopisný článek o herci Hugo Haasovi Go West, Hugo! Ženy, kokain, Hollywood… (19. 2. 1901 – 1. 12. 1968). Obsah je zřejmý z názvu.

Slovníkové heslo Josef Koenigsmark (1. 1. 1916 Plzeň – 16. 1. 1993 Praha), které do 2. dílu Lexikonu české literatury (1993) napsal Přemysl Blažíček, podrobil kritice Evžen Pěnkava v Plži č. 5/2011. Časopis vychází v Plzni.

Už čtyři časopisecká pokračování mají kronikářsky zpracované Osudy českého divadla po druhé světové válce 1945–1955 (Academia 2007) od Jindřicha Černého: rok 1956 v Divadelní revui č. 3/2006, rok 1957 v DR č. 3/2008, rok 1958 v DR č. 2/2009 a nyní rok 1959 v DR č. 1/2011. Ústředními divadelními událostmi toho roku byly špičkové inscenace činohry Národního divadla za Krejčovy éry (Smrt obchodního cestujícího Arthura Millera, Jejich den Josefa Topola a Shakespearův Hamlet s Radovanem Lukavským), první český Dürrenmatt (Návštěva staré dámy v Divadle ABC), úpadek Burianova Déčka (a smrt jeho tvůrce) a konečně vznik Semaforu.

Pod titulkem O nezvládnuté minulosti aneb Zpověď intelektuála v politice (s mezititulky Reflexe až bolestná a Stále stejné chyby) recenzoval v revui Prostor č. 89 (jaro 2011) Karel Hvížďala knižní rozhovor Petra Pitharta Ptám se, tedy jsem (Portál 2010).