Česká pirátská strana spustila web s desetitisíci odkazy ke stažení filmů. Mimo jiné tak upozorňuje na případ libereckého studenta, který je za obdobný čin obžalován. Je možné na internetu nabízet tipy, kde se dají stáhnout filmy zadarmo?
Ti, kdo zmeškali květnovou premiéru čtvrtého dílu ze série Pirátů z Karibiku (Piráti z Karibiku 4: Na vlnách podivna), snadno svou mezeru ve znalostech doplní za přispění internetových bukanýrů celého světa. K nim se na konci června připojila i Česká pirátská strana, která spustila web piratskefilmy.cz, na němž lze najít nejen uvedený film s českými titulky, ale i další desítky tisíc odkazů na více než 5 800 snímků. Některé z nich je možné přímo bezplatně stáhnout, jiné si může zájemce zdarma aspoň pustit na svém počítači. „Návštěvníci přes naše stránky zhlédnou přibližně 10 000 filmů denně,“ prohlašuje po více než dvou týdnech provozu stránek předseda pirátů Ivan Bartoš.
Představitelé strany tvrdí, že spuštěním webu chtěli upozornit na případ nezletilého středoškoláka z Liberce, který je na podobný skutek již měsíc obžalován. Student ovšem podle obžaloby nabízel odkazy „pouze“ na 2 470 filmů, které podle jeho tvrzení využívalo několik tisíc lidí denně. I tak ovšem Česká protipirátská unie vypočítala, že mladík způsobil vlastníkům autorských práv škodu ve výši 138 milionů korun. I když nakonec obžaloba částku způsobené škody snížila na 122 milionů, mladíkovi hrozí až čtyři roky vězení.
Plus mínus 15 milionů
Jak ukazují změny v obžalobě, přesné určení škody je v podobných případech velmi problematické. „Vycházeli jsme z legitimních částek, které požadují provozovatelé, jako třeba Kinomania nebo O2 [tyto společnosti nabízejí placené stahování filmů – pozn. red.], a pokrátili jsme je minimálně na polovinu, aby to bylo snesitelné. Jinak by ta škoda byla mnohem větší,“ vysvětlovala liberecké mutaci MF Dnes šéfka České protipirátské unie Markéta Prchalová. Podle posudku právníka Petra Mališe, kterého oslovili naopak piráti, by ovšem musel být nejprve „zjištěn počet zhlédnutí jednotlivými uživateli (to, že uživatelé stránku navštívili, ještě neznamená, že prohlíželi jednotlivá videa)“. Jeho výhrady jsou ovšem i mnohem závažnější povahy. Není vůbec jasné, jak je případ společensky nebezpečný, ani zda došlo k obohacení mladíka (který navíc web spustil už jako čtrnáctiletý, tedy trestně neodpovědný).
Piráti jdou ve své argumentaci ještě dál. Podle nich není odkazování na stránky, na nichž lze film zdarma stáhnout či přehrát, vůbec přestupkem nebo přečinem. „Odkazování na webovou adresu a embedování do stránky není sdělováním díla ve smyslu kopírovacího zákona, stejně jako není sdělováním díla veřejnosti konstatování, že dnes večer dávají v kině Aero od 20.30 film Lidice, nebo televizní program, který si lidé běžně kupují v trafice,“ prohlašují Piráti ve své tiskové zprávě ke spuštění webu.
Reakce Protipirátské unie (která sdružuje firmy vlastnící autorská práva či zastupující autory) na provokaci Pirátů je velmi apatická. „No comment. Byla jsem na dovolené,“ odpovídá po dvou týdnech se smíchem Markéta Prchalová na otázku, jestli se její spolek poslední iniciativou již nějak zabývá. „I pokud bychom měli stanovisko, nevyjadřovali bychom se do médií, dokud se ta situace jinak nevyřeší,“ vysvětluje další pravděpodobný postup. „Nečekáme, že se na něco zmůžou. I když jsme je k reakci vyzvali, myslím, že budou hrát mrtvého brouka,“ soudí o postoji Unie pirát Bartoš.
Kdo má na co právo?
Rozhodnost, s jakou ČPU vystoupila proti neznámému středoškolákovi nabízejícímu odkazy na filmy zdarma, a naopak nulová reakce na stejnou aktivitu, kterou v masivním měřítku provádějí piráti, ale i známé vyhledavače, jako je Google či Seznam, nebo uživatelé komunitní sítě Facebook, je odrazem rozpolcenosti, s níž k celému fenoménu přistupují i evropské instituce. Tu bylo možné jasně cítit při veřejném slyšení nazvaném „Autorské právo a intelektuální vlastnictví v digitální době“, které proběhlo na konci června v Evropském parlamentu. Pozice pirátů tam v podstatě podpořil profesor Enrique Dans z madridské IE Business School, který uvedl, že prostředníci typu starých nahrávacích či distribučních společností a správci autorských práv již nic nového nepřinášejí a jen vyžadují dotace prostřednictvím poplatků z prodaných nosičů. Uživatelé jsou pak podle něho unavení tím, že se s nimi zachází jako s kriminálníky jen proto, že sdílejí kulturu. Pirátství je prý nejmenší tam, kde je obsah nejdostupnější legálním způsobem. Podle šéfa jednotky pro boj proti padělání a pirátství Evropské komise Jeana Bergevina jsou ohroženy staré obchodní modely a to vzbuzuje v některých kruzích odpor. Není však podle něj možné, aby byl starý model nahrazen tím, že budou konzumenti užívat všechno zadarmo.
Ředitel výzkumného centra pro studia mezinárodních intelektuálních práv Christophe Geiger pak vyjádřil přesvědčení, že je znovu nutné hledat rovnováhu mezi různými zájmy. Mezi ně patří nejen zájem a právo občanů užívat kulturní díla a mít přístup ke kultuře, ale i zajištění spravedlivé odměny pro tvůrce. Termín, kdy se tuto rovnováhu v případě libereckého studenta u nás pokusí najít soud, ještě nebyl stanoven. „Čekáme, až bude nařízeno hlavní líčení,“ uvedla právnička České protipirátské unie Martina Varjassyová.